Z nehody Balt-Orient expresu lidé vinili agenty StB

Praha – Před 25 lety otřásla Československem nehoda mezinárodního rychlíku Balt-Orient expres 372. Ve stanici mezi Lovosicemi a Terezínem tehdy zemřelo šest lidí a dalších 58 utrpělo zranění. O neštěstí informovaly i hlavní zprávy, což bylo za bývalého režimu poněkud neobvyklé. Lidé z tragédie vinili vládnoucí komunistickou stranu, už za týden ale měli lidé jiné starosti a na neštěstí zapomněli.

Nahrávám video

Nehoda se stala čtyři minuty po půlnoci 10. listopadu 1989 v zastávce Nové Kopisty u Terezína. Kvůli poruše se v ní zdržel osobní vlak jednucí z Prahy do Děčína, do kterého ve 116kilometrové rychlosti zezadu narazil přijíždějící rychlík. Strojvedoucí totiž přehlédl v mlze červenou a technika v lokomotivě ho na to nedokázala kvůli dlouho neřešené závadě upozornit.

Při nehodě zemřelo pět lidí, další člověk zemřel po týdnu na následky zranění v nemocnici, Dalších osm cestujících bylo zraněno vážně a přes 50 lehce. Záběry zmačkaných plechů, vynášení mrtvých těl i rozhovory se zraněnými v nemocnicích se tehdy objevily i v hlavních zprávách. V totalitním Československu se přitom do té doby o podobných neštěstích spíš mlčelo, případně se odbývaly jen strohými zprávami.

„Tehdy se objevovaly jen kusé zprávičky v černých kronikách bez obrazového doprovodu,“ upřesňuje šéfredaktor časopisu Železničář Václav Rubeš. „Ty poslední měsíce před listopadem ta cenzura upadala, takže do médií mohly proniknout i takové zprávy,“ doplňuje historik Ústavu pro studium totalitních režimů Libor Svoboda.

Dnes není po tragédii ani památky

Lidé tehdy z tragédie obviňovali vládnoucí komunistickou stranu. „Spekulovalo se o tom, že agenti StB záměrně zdržovali vlak v zastávce, což se ukázalo jako bizarní a nesmyslné,“ potvrzuje šéfredaktor časopis Železničář Václav Rubeš. Už za týden ale měli lidé jiné starosti a na neštěstí zapomněli.

Na místě dnes není po neštěstí ani památky a i stanice je přestavěná. „Chybí tady jakýsi pomníček, který by tu nehodu připomínal,“ říká železniční historik a bývalý strojvedoucí Josef Oliva, který si událost dodnes dobře pamatuje. „Budeme vyvíjet snahu, aby se něco takového uskutečnilo,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 4 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 5 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 10 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 11 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 12 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 12 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...