Praha – Zrušit celý služební zákon, nebo alespoň 20 jeho článků, to požaduje u Ústavního soudu prezident Miloš Zeman. Vadí mu například takzvaní političtí náměstci, ale snaha o zrušení této části zákona je absolutně podle ministra pro lidská práva a předsedy Legislativní rady vlády Jiřího Dienstbiera (ČSSD) nesmyslná. Dienstbier navíc v Hyde Parku ČT24 upozornil, že prezident jedná poněkud nejednotně, protože obdobný zákon, který Zemanovi coby premiérovi kdysi prošel rukama, politické náměstky schvaloval. A tehdy se proti tomu nijak nebouřil.
Dienstbier k služebnímu zákonu: Prezidentovi rádci musejí být zoufalí
Hyde Park ČT24 (zdroj: ČT24)
Podle ministra, který se svým týmem pracoval na původní verzi služebního zákona několik měsíců, totiž povede zrušení části o politických náměstcích pouze k jedné věci – bude jich moci být klidně deset. Pokud se totiž zruší článek, který jejich počet omezuje pouze na dva, tak už množství politických náměstků nebude omezovat nic. „Já bych skoro řekl, že má zoufalé rádce, protože vymyslet alespoň trošku slušně vypadající argumentaci na to, co si pan prezident vymyslel, muselo dát doopravdy hodně práce,“ shrnuje prezidentovu ústavní stížnost.
Dodal k tomu ještě, že prezident podle něj jedná poněkud nejednotně, protože už obdobný zákon, který Zemanovi coby premiérovi kdysi prošel rukama, politické náměstky schvaloval. A tehdy se proti tomu nijak nebouřil.
Přitom i sám Dienstbier přijatou verzi služebního zákona kritizuje. „Mohli jsme mít lepší, nebýt toho vydírání a obstrukce pravicové opozice ve sněmovně a následného ústupku, aby se tato obstrukce odstranila,“ dodal.
Zemanovu ústavní stížnost dostala na starost soudkyně zpravodajka Milada Tomková, kterou dnes určil algoritmus rozdělující doručené návrhy jednotlivým soudcům. Tomkovou loni jmenoval ústavní soudkyní právě Zeman. Situace, kdy se ústavní soudce zabývá podněty prezidenta, který jej vybral, však není nijak výjimečná. V podobných situacích se ocitali i soudci jmenovaní Václavem Havlem a Václavem Klausem, aniž by to zpochybňovalo jejich nestrannost.
Dienstbier chce do vedení ČSSD, Sobotka prosazuje Chovance
Služební zákon byl mimo jiné také třecí plochou mezi Dienstbierem a předsedou ČSSD a premiérem Bohuslavem Sobotkou. Poté, co vláda přistoupila na podmínky opozice, ministr pro lidská práva nešetřil kritikou a neochotou se na úpravě zákona podílet. Koaliční partneři z řad lidovců dokonce požadovali jeho rezignaci.
Dienstbier, který byl vždy považován za Sobotkova spojence, ztratil zřejmě i touto kritikou sympatie svého předsedy. V posledních několika dnech, kdy ministr pro lidská práva ohlásil svou kandidaturu na prvního místopředsedu strany, totiž Sobotka prohlásil, že by na tomto postu rád viděl Milana Chovance. A to i přes jeho účast na tajné lánské schůzce s prezidentem, i když ji posléze sám prozradil.
Sobotka má podle Dienstbierových slov pozici v ČSSD pevnou a odmítá tak spekulace, že by se právě dosazením Chovance snažil o nějakou vlastní záchranu uvnitř strany. A stejně tak odmítá, že by ho chtěl ohrozit on sám. „Nemám sebemenší zájem tu pozici podkopávat. Poporavdě řečeno, pokud by mě někdo chtěl vidět z hlediska účelového jednání, tak jako člen vlády nemám ani žádný racionální důvod podkopávat pozici vlády,“ řekl dnes v ČT a dodal, že na rozdíl od jiných je on skutečně týmovým hráčem.
O kandidatuře do vedení strany uvažuje i Jeroným Tejc, ale v jeho neprospěch mluví to, že na rozdíl od Chovance lánskou schůzku do poslední chvíle popíral.