Praha – Pět osobností z pěti států, které před 25 lety zažívaly podobné události. Pět výjimečných lidských příběhů, jež získají v pondělí večer Cenu Paměti národa. Ty uděluje společnost Post Bellum od roku 2010. Díky výjimečnému programu bude slavnostní večer od 20:00 vysílat nejen Česká televize, ale také stanice v Německu, Polsku, Slovensku a Maďarsku.
Ceny Paměti národa letos pamatují na pět zemí
Post Bellum znovu ocení mimořádné lidské příběhy (zdroj: ČT24)
Lidé, kteří zažili klíčové okamžiky minulého století doslova na vlastní kůži a prokázali, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou jen slova. Takový je hlavní smysl každoročního předávání cen. Letošní ročník má ale výjimečně mezinárodní charakter. „Řekli jsme si, proč při jubilejním pátém ročníku nepřizvat naše sousedy, kteří mají podobný osud. Laureáti budou pocházet každý jeden z té konkrétní země,“ říká ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.
Letos získá za Českou republiku cenu jeden ze čtyř kandidátů. Jedním z nich je i Dana Vargová, jejíž rodina se stala centrem protikomunistického odporu na Šumpersku. Pocházela přitom z komunistické rodiny, jenže se provdala za kulaka nuceně vysídleného na severní Moravu. Krátce po svatbě se jim narodil zdravý syn Julius. Po devíti letech byl však upoután na vozík kvůli vadné očkovací látce. „Dvacet pět let v podstatě ležel. Celou noc jsme ho museli otáčet,“ vzpomíná Vargová.
Navzdory nepřízni osudu se Vargovi nevzdali. Ač bez vozíku nehybný, přesto psal Julius Varga petice a rozšiřoval letáky. I díky péči své matky se stal na Šumpersku jedním z nejvážnějších protivníků režimu. Během listopadu 1989 pak byl Varga jedním z mluvčích revoluce na Šumpersku. Za pár měsíců on i paní Vargová oslavovali svobodu třeba při setkání s papežem Janem Pavlem II.
GALERIE
Dana Vargová zdroj: ČT24
Kromě Dany Vargové jsou nominováni na Cenu Paměti národa také Juliána Lápková, která sloužila jako zdravotní sestra v jáchymovských uranových dolech, nebo Julie Hrušková. Ta proti komunismu bojovala po emigraci do Rakouska.
Loňskými laureáty se stali někdejší vězeň nacistických lágrů Felix Kolmer, bývalá disidentka Dana Němcová, scénárista a několikanásobný vězeň komunistického režimu Jiří Stránský nebo účastník protinacistického i protikomunistického odboje František Wiendl.
Neziskové sdružení Post Bellum vzniklo před dvanácti lety a stojí za projektem Paměť národa, který sbírá vzpomínky válečných veteránů, vězňů nacistické i komunistické totality, disidentů i komunistických funkcionářů a agentů StB. Dodnes sesbíralo více než 1700 příběhů života, do kterého zasáhly „velké dějiny“ a peripetie 20. století.
Vzpomínky jsou dostupné v mezinárodním digitálním archivu, před dvěma lety třináct vybraných příběhů získalo i svou komiksovou podobu v úspěšné knize Ještě jsme ve válce (čtěte víc). Ze zaznamenaných vzpomínek pamětníků je také každoročně vybrána skupina těch, kteří na slavnostním večeru „Hrdinové Paměti národa“ získají ocenění svých životních postojů.