Žraloci velrybí jsou největšími všežravci planety, zjistila studie

Vědci učinili překvapivý objev týkající se stravovacích návyků žraloků velrybích, kteří jsou známí také jako žraloci obrovští. Největším mořským parybám tak přisoudili další světový titul, informuje list The Guardian. Ukázalo se, že tito oceánští obři si běžně pochutnávají na salátu z mořských řas spolu s vydatnou porcí krilu (malých býložravých korýšů), což znamená, že oficiálně sesadili medvěda kodiaka z prvního místa v žebříčku největších všežravců světa.

Novou studii publikoval časopis Ecology. Vědci k objevu došli při studiu žraloků velrybích u západoaustralského útesu Ningaloo. „Vše, co jsme si mysleli, že víme, nemusí být ve skutečnosti pravda,“ řekl Mark Meekan, biolog z Australského institutu oceánografie. „Viděli jsme žraloky v Ningaloo živit se krilem a mysleli jsme si, že tady je odpověď. Nicméně díky sofistikovaným metodám, které zkoumají mikrochemii těchto živočichů, se tento příběh stává mnohem složitějším,“ dodal.

Vědci pečlivě analyzovali možné zdroje potravy, od drobného planktonu až po velké mořské řasy. Poté se zaměřili na to, co se nachází ve vzorcích kůže žraloků velrybích.

„Tato studie naznačuje, že se živí poměrně velkým množstvím rostlinného materiálu, ve skutečnosti je zastoupen v potravě více než kril,“ řekl Meekan.

Australský vědec se domnívá, že velikost žraloka velrybího vyvolala evoluční reakci, která vedlejší úlovky, jakými jsou například v Ningaloo běžné hnědé mořské řasy známé jako hroznovice, účinně přeměnila na potravu.

Mizející obr

Žralok obrovský dorůstá do velikosti okolo devíti metrů, potřebuje proto velké množství potravy a stojí ho spoustu energie ji přes tlamu spolu s obrovským množstvím vody přefiltrovat. Pokud tedy do útrob nasbírá hojné množství řas, nemůže se jich jen tak zbavit. „Žraloci velrybí to zkrátka evolučně obešli tím, že jsou schopni trávit řasy. Vedlejší úlovky se tak stávají součástí jejich jídelníčku,“ vysvětlil vědec.

Další část studie spočívala ve sběru a testování trusu žraloků velrybích, přičemž výsledky ukázaly, že žraloci kril jedí, ale příliš jej nemetabolizují. „Jsou mnohem méně efektivní, než bychom očekávali u druhu, který se vyvinul pouze k pojídání krilu,“ dodal Meekan.

V celosvětovém měřítku se populace žraloků obrovských za posledních 75 let snížila o více než polovinu. Ubývají především v širší oblasti jihovýchodní Asie, z tohoto důvodu byli v roce 2016 zařazeni na seznam ohrožených druhů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 14 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 16 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...