Žraloci velrybí jsou největšími všežravci planety, zjistila studie

Vědci učinili překvapivý objev týkající se stravovacích návyků žraloků velrybích, kteří jsou známí také jako žraloci obrovští. Největším mořským parybám tak přisoudili další světový titul, informuje list The Guardian. Ukázalo se, že tito oceánští obři si běžně pochutnávají na salátu z mořských řas spolu s vydatnou porcí krilu (malých býložravých korýšů), což znamená, že oficiálně sesadili medvěda kodiaka z prvního místa v žebříčku největších všežravců světa.

Novou studii publikoval časopis Ecology. Vědci k objevu došli při studiu žraloků velrybích u západoaustralského útesu Ningaloo. „Vše, co jsme si mysleli, že víme, nemusí být ve skutečnosti pravda,“ řekl Mark Meekan, biolog z Australského institutu oceánografie. „Viděli jsme žraloky v Ningaloo živit se krilem a mysleli jsme si, že tady je odpověď. Nicméně díky sofistikovaným metodám, které zkoumají mikrochemii těchto živočichů, se tento příběh stává mnohem složitějším,“ dodal.

Vědci pečlivě analyzovali možné zdroje potravy, od drobného planktonu až po velké mořské řasy. Poté se zaměřili na to, co se nachází ve vzorcích kůže žraloků velrybích.

„Tato studie naznačuje, že se živí poměrně velkým množstvím rostlinného materiálu, ve skutečnosti je zastoupen v potravě více než kril,“ řekl Meekan.

Australský vědec se domnívá, že velikost žraloka velrybího vyvolala evoluční reakci, která vedlejší úlovky, jakými jsou například v Ningaloo běžné hnědé mořské řasy známé jako hroznovice, účinně přeměnila na potravu.

Mizející obr

Žralok obrovský dorůstá do velikosti okolo devíti metrů, potřebuje proto velké množství potravy a stojí ho spoustu energie ji přes tlamu spolu s obrovským množstvím vody přefiltrovat. Pokud tedy do útrob nasbírá hojné množství řas, nemůže se jich jen tak zbavit. „Žraloci velrybí to zkrátka evolučně obešli tím, že jsou schopni trávit řasy. Vedlejší úlovky se tak stávají součástí jejich jídelníčku,“ vysvětlil vědec.

Další část studie spočívala ve sběru a testování trusu žraloků velrybích, přičemž výsledky ukázaly, že žraloci kril jedí, ale příliš jej nemetabolizují. „Jsou mnohem méně efektivní, než bychom očekávali u druhu, který se vyvinul pouze k pojídání krilu,“ dodal Meekan.

V celosvětovém měřítku se populace žraloků obrovských za posledních 75 let snížila o více než polovinu. Ubývají především v širší oblasti jihovýchodní Asie, z tohoto důvodu byli v roce 2016 zařazeni na seznam ohrožených druhů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 6 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 11 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 12 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 12 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...