Žraloci velrybí jsou největšími všežravci planety, zjistila studie

Vědci učinili překvapivý objev týkající se stravovacích návyků žraloků velrybích, kteří jsou známí také jako žraloci obrovští. Největším mořským parybám tak přisoudili další světový titul, informuje list The Guardian. Ukázalo se, že tito oceánští obři si běžně pochutnávají na salátu z mořských řas spolu s vydatnou porcí krilu (malých býložravých korýšů), což znamená, že oficiálně sesadili medvěda kodiaka z prvního místa v žebříčku největších všežravců světa.

Novou studii publikoval časopis Ecology. Vědci k objevu došli při studiu žraloků velrybích u západoaustralského útesu Ningaloo. „Vše, co jsme si mysleli, že víme, nemusí být ve skutečnosti pravda,“ řekl Mark Meekan, biolog z Australského institutu oceánografie. „Viděli jsme žraloky v Ningaloo živit se krilem a mysleli jsme si, že tady je odpověď. Nicméně díky sofistikovaným metodám, které zkoumají mikrochemii těchto živočichů, se tento příběh stává mnohem složitějším,“ dodal.

Vědci pečlivě analyzovali možné zdroje potravy, od drobného planktonu až po velké mořské řasy. Poté se zaměřili na to, co se nachází ve vzorcích kůže žraloků velrybích.

„Tato studie naznačuje, že se živí poměrně velkým množstvím rostlinného materiálu, ve skutečnosti je zastoupen v potravě více než kril,“ řekl Meekan.

Australský vědec se domnívá, že velikost žraloka velrybího vyvolala evoluční reakci, která vedlejší úlovky, jakými jsou například v Ningaloo běžné hnědé mořské řasy známé jako hroznovice, účinně přeměnila na potravu.

Mizející obr

Žralok obrovský dorůstá do velikosti okolo devíti metrů, potřebuje proto velké množství potravy a stojí ho spoustu energie ji přes tlamu spolu s obrovským množstvím vody přefiltrovat. Pokud tedy do útrob nasbírá hojné množství řas, nemůže se jich jen tak zbavit. „Žraloci velrybí to zkrátka evolučně obešli tím, že jsou schopni trávit řasy. Vedlejší úlovky se tak stávají součástí jejich jídelníčku,“ vysvětlil vědec.

Další část studie spočívala ve sběru a testování trusu žraloků velrybích, přičemž výsledky ukázaly, že žraloci kril jedí, ale příliš jej nemetabolizují. „Jsou mnohem méně efektivní, než bychom očekávali u druhu, který se vyvinul pouze k pojídání krilu,“ dodal Meekan.

V celosvětovém měřítku se populace žraloků obrovských za posledních 75 let snížila o více než polovinu. Ubývají především v širší oblasti jihovýchodní Asie, z tohoto důvodu byli v roce 2016 zařazeni na seznam ohrožených druhů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 12 mminutami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 4 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 7 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 8 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...