Výzkum Žofínského pralesa v Novohradských horách poslouží vědcům z NASA. Za pomocí českých expertů chtějí zpřesnit měření porostů z družic.
Pro Žofínský prales je tento rok významný i tím, že právě letos uplyne 180 let od jeho vyhlášení. A toto výročí oslaví ve velkém – bude využit experty z americké vesmírné agentury NASA.
Čeští experti totiž v tomto pralese pomocí špičkových technologií dlouhá léta prováděli měření stromů – využili na to laserové skenery ze země, data z vrtulníků a také počítačový program, který vše dokáže srovnat a utřídit. Výsledkem jsou 3D modely. První mapa stromového patra Žofínského pralesa pochází dokonce už z roku 1975.
Martin Krůček, který se na měření pralesa podílí, vysvětluje, do jaké hloubky detailu tento výzkum šel: „Máme zaznamenané větve, případně stromy, zhruba od jednoho centimetru tloušťky, takže když model zazoomuju , tak můžu jasně vidět strukturu koruny.“
„Můžeme měřit jejich objem, vzdálenost, to jak se třeba koruny dvou stromů vzájemně prolínají, která roste rychleji třeba i v závislosti na světle,“ doplňuje ho další expert Kamil Král.
Český prales a globální změna klimatu
Právě tato data chce nyní využít NASA pro zařízení, která budou lesy monitorovat z oběžné dráhy. „Proto, aby ta data z těch skenerů z vesmíru byla co nejpřesněji vyhodnotitelná, tak se musejí porovnat s přesnými daty ze Země,“ popisuje Tomáš Vrška, který stejně jako ostatní vědci věnující se této studii pracuje pro Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.
NASA tyto údaje využije proto, že právě Žofínský prales nejlépe reprezentuje lesy kontinentální Evropy. Umožní jí to sestavit algoritmy, které budou na satelitních datech počítat, jaká je hustota stromů na určitém prostoru, jakou mají lesy i stromy strukturu a spoustu dalších detailních informací. Tento výzkum pomůže spočítat, jakou kapacitu mají světové lesy v pohlcování oxidu uhličitého – což je jeden ze zásadních faktorů důležitých pro lepší pochopení mechanismů globálních změn klimatu.
Zelená perla na jihu Čech
Žofínský prales patří k vůbec nejstarším přírodním rezervacím v Evropě, starší už je pouze rezervace na ostrově Vilm v Baltském moři.
Založil ji roku 1838 hrabě Jiří František August Buquoy na ploše 38,3 hektaru, již v roce 1882 tu byl vydán absolutní zákaz těžby, od roku 1888 se plocha rezervace opět zvyšovala až na současnou rozlohu 102 hektarů.
Prales se tu vyvíjí bez jakéhokoliv zásahu člověka, nejstarší stromy tedy mají i 400 let. Normálně sice není přístupný, podívat se do něj i dalších rezervací se ale lidé mohou během letošních exkurzí, které potrvají od konce dubna do října.
