Životodárné katastrofy. Příroda je závislá na výbuších sopek jako Kilauea, prozradil vědec

„Z lidského hlediska to je tragédie. Z pohledu sopky to je ale to, co dělat má – vytvářet novou půdu a měnit krajinu. Země takto funguje,“ vyjádřil se vulkanolog David Damby z Geologické služby USA k aktivitě havajské sopky Kilauea, která od začátku května chrlí lávu a sužuje obyvatele ostrova, jakož i jeho ekosystém. Informaci potvrdil ve Studiu 6 profesor Jan Frouz a vysvětlil, že příroda je na podobných „katastrofách“ závislá.

Máloco ilustruje sílu živlu tak jako osud jezera Green Lake, do něhož se láva z havajské sopky Kilauea dostala. Čtyři sta let staré sladkovodní jezero se vypařilo během dvou hodin. Populární plavecké místo, kde nejhlubší bod dosahoval i šedesáti metrů, se proměnilo ve vyprahlou poušť.

Z Havaje zmizely vlhké lesy, v nichž žily původní druhy stromů, ptáků či hmyzu. Potrvá mnoho desítek let, než se příroda zcela obnoví, vegetace nicméně začne lávu kolonizovat už v prvním roce po erupci. „Na okrajích lávového proudu může řada druhů přežít třeba v kořenech v půdě pod tenkou vrstvou lávy,“ uvedl ředitel Výzkumné infrastruktury SoWa Jan Frouz.

Brzy se na lávou seškvařená místa vrátí i živočichové, nejprve pavouci. „Utkají si své sítě a čekají na déšť jiných organismů, které přináší vítr a kterými se živí dřív, než se tam ostatní stačí uchytit,“ popsal jejich strategii Frouz.

10 minut
Příroda je na katastrofách závislá, vysvětlil vědec Frouz
Zdroj: ČT24

Závislost na katastrofách

Příroda je na podobné devastující zásahy stavěna, dokonce bez nich nemůže prosperovat. „V globálu jsou ekosystémy závislé na takovýchto z našeho časového pohledu katastrofických jevech, jako jsou výbuchy sopek či činnost ledovců, která ohobluje půdy a nechá za sebou holé pustiny,“ řekl Frouz.

Vysvětlil, že horniny v průběhu milionů let zvětrávají a ztrácí tak živiny. „Proto je většina tropických půd chudá na živiny,“ poznamenal Frouz. „A právě půdy vulkanické, kdy jde o geologicky novou půdu, obsahují relativně hodně základních živin, fosforu, draslíku, vápníku či stopových prvků,“ srovnal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
28. 12. 2025

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025
Načítání...