Životodárné katastrofy. Příroda je závislá na výbuších sopek jako Kilauea, prozradil vědec

„Z lidského hlediska to je tragédie. Z pohledu sopky to je ale to, co dělat má – vytvářet novou půdu a měnit krajinu. Země takto funguje,“ vyjádřil se vulkanolog David Damby z Geologické služby USA k aktivitě havajské sopky Kilauea, která od začátku května chrlí lávu a sužuje obyvatele ostrova, jakož i jeho ekosystém. Informaci potvrdil ve Studiu 6 profesor Jan Frouz a vysvětlil, že příroda je na podobných „katastrofách“ závislá.

Máloco ilustruje sílu živlu tak jako osud jezera Green Lake, do něhož se láva z havajské sopky Kilauea dostala. Čtyři sta let staré sladkovodní jezero se vypařilo během dvou hodin. Populární plavecké místo, kde nejhlubší bod dosahoval i šedesáti metrů, se proměnilo ve vyprahlou poušť.

Z Havaje zmizely vlhké lesy, v nichž žily původní druhy stromů, ptáků či hmyzu. Potrvá mnoho desítek let, než se příroda zcela obnoví, vegetace nicméně začne lávu kolonizovat už v prvním roce po erupci. „Na okrajích lávového proudu může řada druhů přežít třeba v kořenech v půdě pod tenkou vrstvou lávy,“ uvedl ředitel Výzkumné infrastruktury SoWa Jan Frouz.

Brzy se na lávou seškvařená místa vrátí i živočichové, nejprve pavouci. „Utkají si své sítě a čekají na déšť jiných organismů, které přináší vítr a kterými se živí dřív, než se tam ostatní stačí uchytit,“ popsal jejich strategii Frouz.

Nahrávám video

Závislost na katastrofách

Příroda je na podobné devastující zásahy stavěna, dokonce bez nich nemůže prosperovat. „V globálu jsou ekosystémy závislé na takovýchto z našeho časového pohledu katastrofických jevech, jako jsou výbuchy sopek či činnost ledovců, která ohobluje půdy a nechá za sebou holé pustiny,“ řekl Frouz.

Vysvětlil, že horniny v průběhu milionů let zvětrávají a ztrácí tak živiny. „Proto je většina tropických půd chudá na živiny,“ poznamenal Frouz. „A právě půdy vulkanické, kdy jde o geologicky novou půdu, obsahují relativně hodně základních živin, fosforu, draslíku, vápníku či stopových prvků,“ srovnal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 5 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
včera v 09:00

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.