Země v ohni: osm z deseti nejhorších požárů se odehrálo v posledních deseti letech

Zdá se, že požárů v poslední době přibývá. Zda je to pravda, se pokusila ověřit nová studie. Její autoři zjistili, že z tohoto hlediska se osm nejextrémnějších roků z posledních čtyřiceti odehrálo v posledním desetiletí.

Výzkum je podle autorů dalším důkazem, že extrémní požáry jsou způsobeny poklesem vzdušné vlhkosti ve spojení s rostoucími teplotami. A naznačuje, jak rizikovým místem pro život bude budoucnost.

„Extrémní podmínky jsou hnacím motorem extrémních požárů po celém světě,“ uvedl odborník na požáry Michael Flannigan z Albertské univerzity, který výzkum vedl. Právě ty velké jsou podle něj a jeho studie pro přírodu daleko horší než lokální malé plameny. „Například v Kanadě jsou pouhá tři procenta požárů zodpovědná za 97 procent spálené plochy,“ uvedl.

V rámci studie jeho tým zkoumal trendy extrémního počasí vhodného ke vzniku požárů v letech 1979 až 2020 pomocí běžných indexů počasí, které poskytují odhady intenzity požárů a rychlosti jejich šíření, ale také sledují změny tlaku vodní páry neboli vlhkosti vzduchu.

Výsledky dávají do souvislosti s trendy rostoucích globálních teplot a poklesu vlhkosti. To znamená, že při vyšších teplotách na Zemi bude nižší vzdušná vlhkost a přirozeně se vyskytující extrémní požáry se budou vyskytovat častěji, rozšíří se na nová území a budou hořet intenzivněji než kdykoli předtím v zaznamenané historii.

Studie současně popsala, že výrazný nárůst extrémního počasí může způsobit rozsáhlé požáry na téměř polovině Země. Flannigan uvedl, že nejrůznější oblasti po celém světě byly v posledních čtyřiceti letech téměř všeobecně svědky nárůstu extrémního počasí, ale až v posledních dvou desetiletích došlo k nárůstu výraznému.

„Není to velké překvapení, ale vzhledem ke klimatickým změnám očekáváme, že budou v dalších letech podmínky pro teplejší počasí, a trend stále extrémnějších požárů tak bude pokračovat, rozšiřovat se a zhoršovat,“ popsal Flannigan. Například v jeho rodné Britské Kolumbii jsou tři z posledních pěti požárních sezon –⁠ 2017, 2018 a 2021 –⁠ tři nejhorší v historii.

Jak se žije s požáry

Žít s požáry znamená také žít s jejich následky. Dobrým příkladem jsou nedávné záplavy, které právě v Britské Kolumbii ochromily pozemní dopravu a zasáhly menší i větší města.

„Ne všechny jsou způsobeny požáry, ale ohně v tom hrají svou roli. Když odstraníte vegetaci, déšť není zachycován stromy, kořeny nezachycují vláhu, není nic, co by dodávalo půdě stabilitu –⁠ je potom mnohem pravděpodobnější, že ve vypálených oblastech dojde k sesuvům půdy a bahna,“ vysvětluje Flannigan. „Například v Kalifornii je to zdokumentováno už řadu let.“

Poznamenal, že i kdyby se globální oteplování zítra zastavilo, hrozba lesních požárů bude trvat ještě desítky let, takže se obce, města i celé regiony na celém světě musí připravit na všechny možnosti. „Už jsme na cestě do této nové reality. Není to normální, protože na tom, co se děje, není nic normálního,“ varuje Flannigan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
před 7 hhodinami

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
včera v 12:45

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
včera v 11:00

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie zabila plejtváka obrovského

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.
včera v 09:20

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
včera v 07:00
Doporučujeme

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
včera v 06:00

V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.
10. 4. 2025

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
10. 4. 2025
Načítání...