Země v ohni: osm z deseti nejhorších požárů se odehrálo v posledních deseti letech

Zdá se, že požárů v poslední době přibývá. Zda je to pravda, se pokusila ověřit nová studie. Její autoři zjistili, že z tohoto hlediska se osm nejextrémnějších roků z posledních čtyřiceti odehrálo v posledním desetiletí.

Výzkum je podle autorů dalším důkazem, že extrémní požáry jsou způsobeny poklesem vzdušné vlhkosti ve spojení s rostoucími teplotami. A naznačuje, jak rizikovým místem pro život bude budoucnost.

„Extrémní podmínky jsou hnacím motorem extrémních požárů po celém světě,“ uvedl odborník na požáry Michael Flannigan z Albertské univerzity, který výzkum vedl. Právě ty velké jsou podle něj a jeho studie pro přírodu daleko horší než lokální malé plameny. „Například v Kanadě jsou pouhá tři procenta požárů zodpovědná za 97 procent spálené plochy,“ uvedl.

V rámci studie jeho tým zkoumal trendy extrémního počasí vhodného ke vzniku požárů v letech 1979 až 2020 pomocí běžných indexů počasí, které poskytují odhady intenzity požárů a rychlosti jejich šíření, ale také sledují změny tlaku vodní páry neboli vlhkosti vzduchu.

Výsledky dávají do souvislosti s trendy rostoucích globálních teplot a poklesu vlhkosti. To znamená, že při vyšších teplotách na Zemi bude nižší vzdušná vlhkost a přirozeně se vyskytující extrémní požáry se budou vyskytovat častěji, rozšíří se na nová území a budou hořet intenzivněji než kdykoli předtím v zaznamenané historii.

Studie současně popsala, že výrazný nárůst extrémního počasí může způsobit rozsáhlé požáry na téměř polovině Země. Flannigan uvedl, že nejrůznější oblasti po celém světě byly v posledních čtyřiceti letech téměř všeobecně svědky nárůstu extrémního počasí, ale až v posledních dvou desetiletích došlo k nárůstu výraznému.

„Není to velké překvapení, ale vzhledem ke klimatickým změnám očekáváme, že budou v dalších letech podmínky pro teplejší počasí, a trend stále extrémnějších požárů tak bude pokračovat, rozšiřovat se a zhoršovat,“ popsal Flannigan. Například v jeho rodné Britské Kolumbii jsou tři z posledních pěti požárních sezon –⁠ 2017, 2018 a 2021 –⁠ tři nejhorší v historii.

Jak se žije s požáry

Žít s požáry znamená také žít s jejich následky. Dobrým příkladem jsou nedávné záplavy, které právě v Britské Kolumbii ochromily pozemní dopravu a zasáhly menší i větší města.

„Ne všechny jsou způsobeny požáry, ale ohně v tom hrají svou roli. Když odstraníte vegetaci, déšť není zachycován stromy, kořeny nezachycují vláhu, není nic, co by dodávalo půdě stabilitu –⁠ je potom mnohem pravděpodobnější, že ve vypálených oblastech dojde k sesuvům půdy a bahna,“ vysvětluje Flannigan. „Například v Kalifornii je to zdokumentováno už řadu let.“

Poznamenal, že i kdyby se globální oteplování zítra zastavilo, hrozba lesních požárů bude trvat ještě desítky let, takže se obce, města i celé regiony na celém světě musí připravit na všechny možnosti. „Už jsme na cestě do této nové reality. Není to normální, protože na tom, co se děje, není nic normálního,“ varuje Flannigan.