Za vlasy, které nejdou učesat, mohou tři geny. Popsali je američtí vědci

Také máte napoddajné vlasy? Nezabírají na vás žádné hřebeny a učesat se je pro vás fyzicky nemožné? Vědci objevili geny, které způsobují tzv. syndrom neučesatelných vlasů.

Syndrom neučesatelných vlasů objevili sice lékaři už na počátku 20. století, popsali ho ale až v 70. letech 20. století. Vyskytuje se u dětí již od věku tří let, ale může se objevit také až v období puberty. Jde o vrozenou poruchu tvaru vlasů, při níž je vnitřní vývoj vlasu porušen a brání celkovému normálnímu vývoji.

Už v 19. století se v Německu objevila literární postava „Střapatého Petra“ - chlapce, který se nedá učesat. Šlo o úplně první knihu určenou primárně dětem, takže se stala v německy mluvících zemích nesmírně slavnou.

Právě tento Střapatý Petr byl typickým představitelem člověka trpícího syndromem neučesatelných vlasů. Měl, stejně jako ostatní postižení, světlé suché vlasy, které vypadají jako sláma. A nedají se učesat - v případě této literární postavy za to může jeho lenost, ve skutečnosti jde ale o úplně odlišný problém.

Nahrávám video

Děti, které mají tuto poruchu, se prostě nedají učesat; jejich vlasy nejsou schopné přiléhat k hlavě. Nezabírají na ně žádné hřebeny, nic. Přestože se učesat pokoušejí, není to fyzicky možné.

Jak to funguje? Postižený vlas má v průřezu typický trojúhelníkovitý tvar nebo bývá podélně rýhován. Vlasy jsou zpravidla přetočené, patrné jsou na nich bílé tečky na konečcích. Vlasové stvoly se u této poruchy nemohou volně posunovat po povrchu druhých stvolů a tím vzniká „neučesatelnost“. Tato porucha sice vypadá zdánlivě neproblematicky, ale neexistuje proti ní žádná léčba.

V listopadu 2016 objevil tým amerických vědců konečně příčinu tohoto problému: jde o vzácnou genetickou poruchu způsobenou třemi geny. Za tvar vlasu jsou zodpovědné geny PADI3, TGM3 a TCHH. Informovali o tom vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise American Journal of Human Genetics. Stačí, aby došlo k poruše na jediném ze tří genů, a syndrom neučesatelných vlasů je neodvratný. 

Tato porucha je velmi vzácná, vědci za celou dobu vědí pouze o stovce případů na celé planetě. Na druhou stranu je ale pravděpodobné, že postižených je mnohem více – jen málokdo navštíví svého lékaře s tím, že se mu nedaří učesat si vlasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 6 mminutami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 1 hhodinou

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 2 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 5 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 7 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58
Načítání...