Za vlasy, které nejdou učesat, mohou tři geny. Popsali je američtí vědci

Také máte napoddajné vlasy? Nezabírají na vás žádné hřebeny a učesat se je pro vás fyzicky nemožné? Vědci objevili geny, které způsobují tzv. syndrom neučesatelných vlasů.

Syndrom neučesatelných vlasů objevili sice lékaři už na počátku 20. století, popsali ho ale až v 70. letech 20. století. Vyskytuje se u dětí již od věku tří let, ale může se objevit také až v období puberty. Jde o vrozenou poruchu tvaru vlasů, při níž je vnitřní vývoj vlasu porušen a brání celkovému normálnímu vývoji.

Už v 19. století se v Německu objevila literární postava „Střapatého Petra“ - chlapce, který se nedá učesat. Šlo o úplně první knihu určenou primárně dětem, takže se stala v německy mluvících zemích nesmírně slavnou.

Právě tento Střapatý Petr byl typickým představitelem člověka trpícího syndromem neučesatelných vlasů. Měl, stejně jako ostatní postižení, světlé suché vlasy, které vypadají jako sláma. A nedají se učesat - v případě této literární postavy za to může jeho lenost, ve skutečnosti jde ale o úplně odlišný problém.

6 minut
Forejt: Myš je pro genetiky nezastupitelná
Zdroj: ČT24

Děti, které mají tuto poruchu, se prostě nedají učesat; jejich vlasy nejsou schopné přiléhat k hlavě. Nezabírají na ně žádné hřebeny, nic. Přestože se učesat pokoušejí, není to fyzicky možné.

Jak to funguje? Postižený vlas má v průřezu typický trojúhelníkovitý tvar nebo bývá podélně rýhován. Vlasy jsou zpravidla přetočené, patrné jsou na nich bílé tečky na konečcích. Vlasové stvoly se u této poruchy nemohou volně posunovat po povrchu druhých stvolů a tím vzniká „neučesatelnost“. Tato porucha sice vypadá zdánlivě neproblematicky, ale neexistuje proti ní žádná léčba.

V listopadu 2016 objevil tým amerických vědců konečně příčinu tohoto problému: jde o vzácnou genetickou poruchu způsobenou třemi geny. Za tvar vlasu jsou zodpovědné geny PADI3, TGM3 a TCHH. Informovali o tom vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise American Journal of Human Genetics. Stačí, aby došlo k poruše na jediném ze tří genů, a syndrom neučesatelných vlasů je neodvratný. 

Tato porucha je velmi vzácná, vědci za celou dobu vědí pouze o stovce případů na celé planetě. Na druhou stranu je ale pravděpodobné, že postižených je mnohem více – jen málokdo navštíví svého lékaře s tím, že se mu nedaří učesat si vlasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...