Za vlasy, které nejdou učesat, mohou tři geny. Popsali je američtí vědci

Také máte napoddajné vlasy? Nezabírají na vás žádné hřebeny a učesat se je pro vás fyzicky nemožné? Vědci objevili geny, které způsobují tzv. syndrom neučesatelných vlasů.

Syndrom neučesatelných vlasů objevili sice lékaři už na počátku 20. století, popsali ho ale až v 70. letech 20. století. Vyskytuje se u dětí již od věku tří let, ale může se objevit také až v období puberty. Jde o vrozenou poruchu tvaru vlasů, při níž je vnitřní vývoj vlasu porušen a brání celkovému normálnímu vývoji.

Už v 19. století se v Německu objevila literární postava „Střapatého Petra“ - chlapce, který se nedá učesat. Šlo o úplně první knihu určenou primárně dětem, takže se stala v německy mluvících zemích nesmírně slavnou.

Právě tento Střapatý Petr byl typickým představitelem člověka trpícího syndromem neučesatelných vlasů. Měl, stejně jako ostatní postižení, světlé suché vlasy, které vypadají jako sláma. A nedají se učesat - v případě této literární postavy za to může jeho lenost, ve skutečnosti jde ale o úplně odlišný problém.

Nahrávám video

Děti, které mají tuto poruchu, se prostě nedají učesat; jejich vlasy nejsou schopné přiléhat k hlavě. Nezabírají na ně žádné hřebeny, nic. Přestože se učesat pokoušejí, není to fyzicky možné.

Jak to funguje? Postižený vlas má v průřezu typický trojúhelníkovitý tvar nebo bývá podélně rýhován. Vlasy jsou zpravidla přetočené, patrné jsou na nich bílé tečky na konečcích. Vlasové stvoly se u této poruchy nemohou volně posunovat po povrchu druhých stvolů a tím vzniká „neučesatelnost“. Tato porucha sice vypadá zdánlivě neproblematicky, ale neexistuje proti ní žádná léčba.

V listopadu 2016 objevil tým amerických vědců konečně příčinu tohoto problému: jde o vzácnou genetickou poruchu způsobenou třemi geny. Za tvar vlasu jsou zodpovědné geny PADI3, TGM3 a TCHH. Informovali o tom vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise American Journal of Human Genetics. Stačí, aby došlo k poruše na jediném ze tří genů, a syndrom neučesatelných vlasů je neodvratný. 

Tato porucha je velmi vzácná, vědci za celou dobu vědí pouze o stovce případů na celé planetě. Na druhou stranu je ale pravděpodobné, že postižených je mnohem více – jen málokdo navštíví svého lékaře s tím, že se mu nedaří učesat si vlasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
před 1 hhodinou

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
před 4 hhodinami

Vozítko Perseverance překonalo rekord ve vzdálenosti ujeté na jiném světě

Americké vozítko Perseverance, které od února 2021 zkoumá Mars, se stalo vozidlem s nejdelší ujetou vzdáleností na jiném vesmírném tělese než na Zemi, když na povrchu rudé planety urazilo už 45,2 kilometru. Rover velikosti automobilu překonal dosavadní rekord svého předchůdce Opportunity, který po Marsu jezdil v letech 2004 až 2018. Oba rovery předčily i vzdálenosti všech vozítek, která kdy operovala na Měsíci. Informoval o tom Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
před 5 hhodinami

Mýtus o hysterii trvá. Lékaři u žen častěji než u mužů přisuzují autoimunitní nemoci psychice

Ženy, které trpí autoimunitními onemocněními, mají výrazně vyšší pravděpodobnost než muži, že nemoc lékaři špatně diagnostikují jako psychiatrické nebo psychosomatické onemocnění. Prokázala to studie na více než 6600 pacientech, kterou vedli experti z Univerzity v Cambridge. Ženy kromě špatné diagnózy také častěji dostávaly léčbu později.
před 9 hhodinami

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
včera v 15:04‌‌

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
včera v 11:56‌‌

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
včera v 10:44‌‌

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
včera v 09:31‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.