Za vlasy, které nejdou učesat, mohou tři geny. Popsali je američtí vědci

Také máte napoddajné vlasy? Nezabírají na vás žádné hřebeny a učesat se je pro vás fyzicky nemožné? Vědci objevili geny, které způsobují tzv. syndrom neučesatelných vlasů.

Syndrom neučesatelných vlasů objevili sice lékaři už na počátku 20. století, popsali ho ale až v 70. letech 20. století. Vyskytuje se u dětí již od věku tří let, ale může se objevit také až v období puberty. Jde o vrozenou poruchu tvaru vlasů, při níž je vnitřní vývoj vlasu porušen a brání celkovému normálnímu vývoji.

Už v 19. století se v Německu objevila literární postava „Střapatého Petra“ - chlapce, který se nedá učesat. Šlo o úplně první knihu určenou primárně dětem, takže se stala v německy mluvících zemích nesmírně slavnou.

Právě tento Střapatý Petr byl typickým představitelem člověka trpícího syndromem neučesatelných vlasů. Měl, stejně jako ostatní postižení, světlé suché vlasy, které vypadají jako sláma. A nedají se učesat - v případě této literární postavy za to může jeho lenost, ve skutečnosti jde ale o úplně odlišný problém.

Nahrávám video

Děti, které mají tuto poruchu, se prostě nedají učesat; jejich vlasy nejsou schopné přiléhat k hlavě. Nezabírají na ně žádné hřebeny, nic. Přestože se učesat pokoušejí, není to fyzicky možné.

Jak to funguje? Postižený vlas má v průřezu typický trojúhelníkovitý tvar nebo bývá podélně rýhován. Vlasy jsou zpravidla přetočené, patrné jsou na nich bílé tečky na konečcích. Vlasové stvoly se u této poruchy nemohou volně posunovat po povrchu druhých stvolů a tím vzniká „neučesatelnost“. Tato porucha sice vypadá zdánlivě neproblematicky, ale neexistuje proti ní žádná léčba.

V listopadu 2016 objevil tým amerických vědců konečně příčinu tohoto problému: jde o vzácnou genetickou poruchu způsobenou třemi geny. Za tvar vlasu jsou zodpovědné geny PADI3, TGM3 a TCHH. Informovali o tom vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise American Journal of Human Genetics. Stačí, aby došlo k poruše na jediném ze tří genů, a syndrom neučesatelných vlasů je neodvratný. 

Tato porucha je velmi vzácná, vědci za celou dobu vědí pouze o stovce případů na celé planetě. Na druhou stranu je ale pravděpodobné, že postižených je mnohem více – jen málokdo navštíví svého lékaře s tím, že se mu nedaří učesat si vlasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 8 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.