Vesmírný dalekohled Jamese Webba se opozdí o dalších 10 měsíců. Náklady překonaly 200 miliard korun

Vynesení dlouho očekávaného teleskopu Jamese Webba do vesmíru se znovu posouvá, a to o deset měsíců. NASA totiž potřebuje více času na pečlivou přípravu realizace projektu. Americká vesmírná agentura o tom informovala na svém webu.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba má v budoucnu nahradit dosluhující Hubbleův teleskop. Bude využit především ke zkoumání vývoje prvních galaxií a hvězd po takzvaném velkém třesku, jenž byl podle vědecké teorie počátkem vzniku vesmíru. K důležitým cílům bude patřit i pátrání po známkách možného života mimo Sluneční soustavu.

Termín vypuštění teleskopu se v minulosti už několikrát posouval. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) původně doufal, že se tak stane už v roce 2007. Naposledy se měl dalekohled do vesmíru vydat v květnu 2020, nyní ale NASA rozhodla, že se tak kvůli pečlivé přípravě stane v březnu 2021.

Webbův vesmírný teleskop
Zdroj: NASA

„Zajištění správného fungování každého prvku před tím, než se teleskop dostane do vesmíru, je pro jeho úspěch rozhodující,“ konstatoval v této souvislosti předseda kontrolního výboru projektu Tom Young.

Projekt za 200 miliard

Vývojové náklady projektu vzrostly podle údajů činitelů NASA na 8,8 miliardy dolarů (téměř 196 miliard korun). Celkové náklady i s provozem teleskopu jsou podle serveru Space.com nyní vyčísleny na 9,66 miliardy dolarů.

Webbův vesmírný teleskop
Zdroj: NASA

Teleskop s primárním zrcadlem širokým 6,5 metru by měl být umístěn ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země, tedy téměř pětkrát dál, než je Měsíc. Nacházet se bude v takzvaném Lagrangeově bodu, tedy v místě, kde se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce. Díky tomu si dokáže zachovat stabilní oběžnou dráhu bez nutnosti pozdějších úprav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 7 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled