Vesmírný dalekohled Jamese Webba se opozdí o dalších 10 měsíců. Náklady překonaly 200 miliard korun

Vynesení dlouho očekávaného teleskopu Jamese Webba do vesmíru se znovu posouvá, a to o deset měsíců. NASA totiž potřebuje více času na pečlivou přípravu realizace projektu. Americká vesmírná agentura o tom informovala na svém webu.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba má v budoucnu nahradit dosluhující Hubbleův teleskop. Bude využit především ke zkoumání vývoje prvních galaxií a hvězd po takzvaném velkém třesku, jenž byl podle vědecké teorie počátkem vzniku vesmíru. K důležitým cílům bude patřit i pátrání po známkách možného života mimo Sluneční soustavu.

Termín vypuštění teleskopu se v minulosti už několikrát posouval. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) původně doufal, že se tak stane už v roce 2007. Naposledy se měl dalekohled do vesmíru vydat v květnu 2020, nyní ale NASA rozhodla, že se tak kvůli pečlivé přípravě stane v březnu 2021.

Webbův vesmírný teleskop
Zdroj: NASA

„Zajištění správného fungování každého prvku před tím, než se teleskop dostane do vesmíru, je pro jeho úspěch rozhodující,“ konstatoval v této souvislosti předseda kontrolního výboru projektu Tom Young.

Projekt za 200 miliard

Vývojové náklady projektu vzrostly podle údajů činitelů NASA na 8,8 miliardy dolarů (téměř 196 miliard korun). Celkové náklady i s provozem teleskopu jsou podle serveru Space.com nyní vyčísleny na 9,66 miliardy dolarů.

Webbův vesmírný teleskop
Zdroj: NASA

Teleskop s primárním zrcadlem širokým 6,5 metru by měl být umístěn ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země, tedy téměř pětkrát dál, než je Měsíc. Nacházet se bude v takzvaném Lagrangeově bodu, tedy v místě, kde se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce. Díky tomu si dokáže zachovat stabilní oběžnou dráhu bez nutnosti pozdějších úprav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 2 hhodinami

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 20 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 22 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 23 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026
Načítání...