Je patrně nejznámějším vědcem současnosti. A to nejen díky převratným idejím, které znamenaly posun ve vývoji fyziky, ale i díky své fascinující vůli, se kterou překonává tělesný handicap a se kterou dokázal napsat řadu významným vědeckých prací i popularizačních knih. Britský astrofyzik Stephen Hawking ale zároveň varuje, že „vědecký pokrok přivede lidstvo do záhuby“ či že „do 100 let roboti lidi takřka ve všem nahradí a překonají“.
Vědec, který proslul svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách, bývá někdy označován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina. V jednadvaceti letech mu lékaři dávali dva roky života, navzdory jejich prognózám však Hawking oslaví 8. ledna 75. narozeniny.
Jeho tělo je kvůli amyotrofické laterální skleróze totálně ochrnuté a neschopné řeči a vědec pracuje z pojízdného křesla. Hlas ztratil při tracheotomii v roce 1985, ale s pomocí počítače dokáže mluvit díky systému, který převádí do podoby mluveného slova pohyby jeho tváře.
Podle jeho dcery Lucy, která se živí jako novinářka a spisovatelka a která s ním spolupracovala na vydání vědecké knihy pro děti, udržuje Hawkinga při životě i nezměrná tvrdohlavost a vůle, při níž je schopen využít veškeré své energie k tomu, aby se soustředil na svůj cíl. Nejde mu prý jen o holé přežití, ale hlavně o to, aby svou prací přispěl do vědomostního fondu společnosti.
Populární Hawking, který již v roce 1970 publikoval stať o vzniku vesmíru, o sobě tvrdí, že má v hlavě jen fyziku, astrofyziku, matematiku či kosmologii. Jeho knihy jsou bestsellery. Proslavila ho především kniha Stručná historie času z roku 1988, ve které se snažil přiblížit srozumitelným způsobem tajemství kosmologie - vědy o stavbě a vývoji vesmíru. Knihy se prodalo přes deset milionů výtisků. „Prodal jsem víc knih o fyzice než Madonna o sexu,“ prohlásil jednou slavný a bohatý vědec.
Vědec skeptický k vědeckému poznání
V posledních letech ale publikoval Hawking řadu varování. Loni napsal, že lidstvo je v ohrožení kvůli řadě rizik, která jsou výsledkem jeho vlastní činnosti. Mezi taková rizika podle něj patří zejména možnost jaderné války, globální oteplování či geneticky upravené viry. Vědec také upozorňuje, že další pokroky v oblasti vědy a techniky budou vytvářet nové možnosti toho, „jak se věci mohou pokazit“. Lidstvo může podle Hawkinga dlouhodobě přežít za předpokladu, že se mu podaří založit kolonie na jiných planetách. Podle BBC je ironií, že tato prominentní postava v oblasti vědy označuje právě vědecký pokrok za hlavní zdroj nových hrozeb.
V roce 2015 zase řekl, že „do 100 let roboti lidi takřka ve všem nahradí a překonají“. Podle Hawkinga je nástup umělé inteligence již takříkajíc za dveřmi. „Neexistuje žádný fyzikální zákon, který by bránil částicím, aby se organizovaly ještě lépe, než to dokáže lidský mozek,“ řekl s tím, že „umělá inteligence může ovládnout finanční trhy nebo vyvinout zbraně, o kterých v tuto chvíli nemáme ani ponětí.“
V roce 2010 zase prohlásil, že lidská rasa by měla v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. Hrozbou pro lidstvo je podle přitom podle něj genetické inženýrství.
Hawking na cestě do vesmíru
Hawking spolupracuje s ruským miliardářem a mecenášem Jurijem Milnerem, se kterým loni ohlásil revoluční projekt mezihvězdných cest sond, které budou schopny dosáhnout nejbližších hvězd během dvacetiletého letu. V roce 2014 spolu ohlásili jiný kosmický projekt, jehož cílem je hledání mimozemského inteligentního života. Miliardář přislíbil do pátrání vložit během deseti let 100 milionů dolarů.
O své nemoci Hawking jednou prohlásil, že „byla vlastně největším darem, jaký jsem od života dostal. Díky izolaci od světa jsem měl možnost rozvíjet svou představivost k vidění problémů pod jiným zorným úhlem“.
Hawking patří již léta mezi popkulturní celebrity. Objevil se v seriálech Simpsonovi, Futurama či Star Trek a jeho robotický hlas použila například britská skupina Pink Floyd na albu The Division Bell. Hawking se své popularitě nijak nebrání a naopak si jí užívá. Proletěl se i balónem, vyzkoušel stav beztíže a jednou by se chtěl podívat do kosmu.
Převážnou část svého bádání věnoval Hawking vesmírným černým dírám, zabývá se též tzv. teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. V roce 1983 přišel s teorií, že čas a prostor jsou konečné, i když nemají konkrétní hranici. „Je to jako zeměkoule,“ prohlásil, „ta je také konečná a přitom na konec nedojdete.“
Krátká fakta ze života Stephena Hawkinga
Stephen William Hawking se narodil v roce 1942 v Oxfordu - přesně 300 let poté, co zemřel Galileo Galilei. Při studiu matematiky na Oxfordské a později Cambridgeské univerzitě prý přes nesporné nadání nepůsobil jako nějaký podivínský génius - dělal kormidelníka místní osmiveslici a rád chodil po večírcích.
Nemoc jej zasáhla v závěru studií a lékaři mu prorokovali brzkou smrt. Tento typ sklerózy (známý též jako tzv. Lou Gehrigova choroba) se projevuje postupným rozkladem nervových buněk, které řídí pohyb svalů, zatímco mozek zůstává nedotčen. Na chorobu neexistuje žádný lék.
Hawkingovi se však i na pojízdném křesle podařilo dostudovat, založit rodinu a pokračovat ve vědecké práci. Svůj skutečný hlas ztratil při tracheotomii v roce 1985, ale s pomocí počítače připevněného dokáže mluvit díky systému, který převádí do podoby mluveného slova pohyby jeho tváře. Počítač mu ale neslouží jen k řeči - s jeho pomocí se může připojit k internetu a dálkový ovladač mu například umožňuje rozsvěcet světla, dívat se na televizi nebo otevřít dveře doma či v kanceláři.
Hawking je podruhé rozvedený. Poprvé se oženil v roce 1965 s Jane Wildeovou, se kterou má tři děti. Podruhé si v září 1995 vzal svoji bývalou ošetřovatelku Elaine Masonovou. Rozvedli se v roce 2006.
V roce 2014 natočil režisér James Marsh na základě jeho života film Teorie všeho, kde fyzika hrál britský herec Eddie Redmayne.
