Vědci poprvé nahráli sopečný hrom. Poslechněte si ho

Vědci poprvé zaznamenali a nahráli zvuk hromu, který vzniká při silných sopečných erupcích. Geologové studovali erupci sopky Bogoslof na Aleutských ostrovech. Zvuky hromu pak zachytily mikrofony na 60 kilometrů vzdáleném ostrově.

Při sopečných erupcích se často objevují blesky – to se ví již řadu let. Podařilo se je už mockrát vyfotografovat i nafilmovat, ale teprve nyní se povedlo nahrát i zvuk jejich hromu. Poslechněte si, jak zní zvuk hromu nad sopkou:

Geologové studovali erupci sopky Bogoslof na Aleutských ostrovech. Zvuky hromu zachytily mikrofony na 60 kilometrů vzdáleném ostrově. Proč je to tak vzácné?

Ukrytý zvuk

Vědci zatím nikdy zvuk sopečného hromu nezachytili – především proto, že při erupcích sopek se dá tento konkrétní zvuk jen obtížně odlišit od ostatních hlasitých zvuků, které jsou s výbuchy sopek spojené. V nově pořízeném záznamu zní hromy jako praskání a klikání nad hlubšími zvuky erupce.

„Je to něco, co už určitě lidé, kteří byli u erupcí, zaslechli, ale určitě je to poprvé, co jsme je nahráli a identifikovali je,“ uvedl seismolog Matt Haney, který pracuje na Aljašské vulkanické observatoři v Anchorage.

Tentokrát měli výjimečnou příležitost studovat fenomén sopečných hromů a blesků. Sopka Bogoslof totiž explodovala během jediného roku přibližně šedesátkrát – čímž poskytla vědcům unikátní možnost pozorovat a dokumentovat to z bezpečí nedalekého ostrova Umnak. Zvuky hromu se podařilo nahrát dokonce dvakrát, jednou v březnu, podruhé v červnu 2017. Zvuk dorazil na ostrov tři minuty poté, co senzory zaznamenaly záblesky blesků nad sopkou.

„Pokud by byl někdo v bezprostřední blízkosti erupce osobně, pak by tento hrom slyšel,“ uvedl pro deník Guardian Haney. Svou práci vydal v odborném časopise Geophysical Research Letters. Zkoumaný vulkán leží přímo pod obvyklými leteckými trasami letadel – oblaky hmoty vyvržené do atmosféry vyvolaly varování; tyto částice mohou letecký provoz ohrozit.

Vědci si od výzkumu hromů a blesků v sopkách slibují, že díky těmto datům by mohli lépe předvídat, jak velké budou mraky vyvržených částic.

Jak vznikají sopečné blesky?

Není to zatím úplně jasné, ale nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že bubliny magmatu a mračna sopečného prachu mají silný elektrický náboj. Když se pohybují, vznikají v nich oblasti s různým elektrickým nábojem – ve výsledku je to tedy velmi podobné tomu, jak fungují bouřková mračna, s jediným rozdílem: interakce probíhá v prachu nebo magmatu.

Podobné (ale menší) elektrické výboje se mohou objevovat také zřejmě při písečných bouřích nebo při zemětřeseních – a dokonce i při explozích termonukleárních zbraní; uvádí se, že při nich se mohou objevovat až kilometr dlouhé záblesky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 8 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 12 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 13 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...