Vědci poprvé nahráli sopečný hrom. Poslechněte si ho

Vědci poprvé zaznamenali a nahráli zvuk hromu, který vzniká při silných sopečných erupcích. Geologové studovali erupci sopky Bogoslof na Aleutských ostrovech. Zvuky hromu pak zachytily mikrofony na 60 kilometrů vzdáleném ostrově.

Při sopečných erupcích se často objevují blesky – to se ví již řadu let. Podařilo se je už mockrát vyfotografovat i nafilmovat, ale teprve nyní se povedlo nahrát i zvuk jejich hromu. Poslechněte si, jak zní zvuk hromu nad sopkou:

Geologové studovali erupci sopky Bogoslof na Aleutských ostrovech. Zvuky hromu zachytily mikrofony na 60 kilometrů vzdáleném ostrově. Proč je to tak vzácné?

Ukrytý zvuk

Vědci zatím nikdy zvuk sopečného hromu nezachytili – především proto, že při erupcích sopek se dá tento konkrétní zvuk jen obtížně odlišit od ostatních hlasitých zvuků, které jsou s výbuchy sopek spojené. V nově pořízeném záznamu zní hromy jako praskání a klikání nad hlubšími zvuky erupce.

„Je to něco, co už určitě lidé, kteří byli u erupcí, zaslechli, ale určitě je to poprvé, co jsme je nahráli a identifikovali je,“ uvedl seismolog Matt Haney, který pracuje na Aljašské vulkanické observatoři v Anchorage.

Tentokrát měli výjimečnou příležitost studovat fenomén sopečných hromů a blesků. Sopka Bogoslof totiž explodovala během jediného roku přibližně šedesátkrát – čímž poskytla vědcům unikátní možnost pozorovat a dokumentovat to z bezpečí nedalekého ostrova Umnak. Zvuky hromu se podařilo nahrát dokonce dvakrát, jednou v březnu, podruhé v červnu 2017. Zvuk dorazil na ostrov tři minuty poté, co senzory zaznamenaly záblesky blesků nad sopkou.

„Pokud by byl někdo v bezprostřední blízkosti erupce osobně, pak by tento hrom slyšel,“ uvedl pro deník Guardian Haney. Svou práci vydal v odborném časopise Geophysical Research Letters. Zkoumaný vulkán leží přímo pod obvyklými leteckými trasami letadel – oblaky hmoty vyvržené do atmosféry vyvolaly varování; tyto částice mohou letecký provoz ohrozit.

Vědci si od výzkumu hromů a blesků v sopkách slibují, že díky těmto datům by mohli lépe předvídat, jak velké budou mraky vyvržených částic.

Jak vznikají sopečné blesky?

Není to zatím úplně jasné, ale nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že bubliny magmatu a mračna sopečného prachu mají silný elektrický náboj. Když se pohybují, vznikají v nich oblasti s různým elektrickým nábojem – ve výsledku je to tedy velmi podobné tomu, jak fungují bouřková mračna, s jediným rozdílem: interakce probíhá v prachu nebo magmatu.

Podobné (ale menší) elektrické výboje se mohou objevovat také zřejmě při písečných bouřích nebo při zemětřeseních – a dokonce i při explozích termonukleárních zbraní; uvádí se, že při nich se mohou objevovat až kilometr dlouhé záblesky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 13 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 14 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 18 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 19 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...