Vědci poprvé nahráli sopečný hrom. Poslechněte si ho

Vědci poprvé zaznamenali a nahráli zvuk hromu, který vzniká při silných sopečných erupcích. Geologové studovali erupci sopky Bogoslof na Aleutských ostrovech. Zvuky hromu pak zachytily mikrofony na 60 kilometrů vzdáleném ostrově.

Při sopečných erupcích se často objevují blesky – to se ví již řadu let. Podařilo se je už mockrát vyfotografovat i nafilmovat, ale teprve nyní se povedlo nahrát i zvuk jejich hromu. Poslechněte si, jak zní zvuk hromu nad sopkou:

Geologové studovali erupci sopky Bogoslof na Aleutských ostrovech. Zvuky hromu zachytily mikrofony na 60 kilometrů vzdáleném ostrově. Proč je to tak vzácné?

Ukrytý zvuk

Vědci zatím nikdy zvuk sopečného hromu nezachytili – především proto, že při erupcích sopek se dá tento konkrétní zvuk jen obtížně odlišit od ostatních hlasitých zvuků, které jsou s výbuchy sopek spojené. V nově pořízeném záznamu zní hromy jako praskání a klikání nad hlubšími zvuky erupce.

„Je to něco, co už určitě lidé, kteří byli u erupcí, zaslechli, ale určitě je to poprvé, co jsme je nahráli a identifikovali je,“ uvedl seismolog Matt Haney, který pracuje na Aljašské vulkanické observatoři v Anchorage.

Tentokrát měli výjimečnou příležitost studovat fenomén sopečných hromů a blesků. Sopka Bogoslof totiž explodovala během jediného roku přibližně šedesátkrát – čímž poskytla vědcům unikátní možnost pozorovat a dokumentovat to z bezpečí nedalekého ostrova Umnak. Zvuky hromu se podařilo nahrát dokonce dvakrát, jednou v březnu, podruhé v červnu 2017. Zvuk dorazil na ostrov tři minuty poté, co senzory zaznamenaly záblesky blesků nad sopkou.

„Pokud by byl někdo v bezprostřední blízkosti erupce osobně, pak by tento hrom slyšel,“ uvedl pro deník Guardian Haney. Svou práci vydal v odborném časopise Geophysical Research Letters. Zkoumaný vulkán leží přímo pod obvyklými leteckými trasami letadel – oblaky hmoty vyvržené do atmosféry vyvolaly varování; tyto částice mohou letecký provoz ohrozit.

Vědci si od výzkumu hromů a blesků v sopkách slibují, že díky těmto datům by mohli lépe předvídat, jak velké budou mraky vyvržených částic.

Jak vznikají sopečné blesky?

Není to zatím úplně jasné, ale nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že bubliny magmatu a mračna sopečného prachu mají silný elektrický náboj. Když se pohybují, vznikají v nich oblasti s různým elektrickým nábojem – ve výsledku je to tedy velmi podobné tomu, jak fungují bouřková mračna, s jediným rozdílem: interakce probíhá v prachu nebo magmatu.

Podobné (ale menší) elektrické výboje se mohou objevovat také zřejmě při písečných bouřích nebo při zemětřeseních – a dokonce i při explozích termonukleárních zbraní; uvádí se, že při nich se mohou objevovat až kilometr dlouhé záblesky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 21 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...