Vědci poprvé nahráli sopečný hrom. Poslechněte si ho

Vědci poprvé zaznamenali a nahráli zvuk hromu, který vzniká při silných sopečných erupcích. Geologové studovali erupci sopky Bogoslof na Aleutských ostrovech. Zvuky hromu pak zachytily mikrofony na 60 kilometrů vzdáleném ostrově.

Při sopečných erupcích se často objevují blesky – to se ví již řadu let. Podařilo se je už mockrát vyfotografovat i nafilmovat, ale teprve nyní se povedlo nahrát i zvuk jejich hromu. Poslechněte si, jak zní zvuk hromu nad sopkou:

Geologové studovali erupci sopky Bogoslof na Aleutských ostrovech. Zvuky hromu zachytily mikrofony na 60 kilometrů vzdáleném ostrově. Proč je to tak vzácné?

Ukrytý zvuk

Vědci zatím nikdy zvuk sopečného hromu nezachytili – především proto, že při erupcích sopek se dá tento konkrétní zvuk jen obtížně odlišit od ostatních hlasitých zvuků, které jsou s výbuchy sopek spojené. V nově pořízeném záznamu zní hromy jako praskání a klikání nad hlubšími zvuky erupce.

„Je to něco, co už určitě lidé, kteří byli u erupcí, zaslechli, ale určitě je to poprvé, co jsme je nahráli a identifikovali je,“ uvedl seismolog Matt Haney, který pracuje na Aljašské vulkanické observatoři v Anchorage.

Tentokrát měli výjimečnou příležitost studovat fenomén sopečných hromů a blesků. Sopka Bogoslof totiž explodovala během jediného roku přibližně šedesátkrát – čímž poskytla vědcům unikátní možnost pozorovat a dokumentovat to z bezpečí nedalekého ostrova Umnak. Zvuky hromu se podařilo nahrát dokonce dvakrát, jednou v březnu, podruhé v červnu 2017. Zvuk dorazil na ostrov tři minuty poté, co senzory zaznamenaly záblesky blesků nad sopkou.

„Pokud by byl někdo v bezprostřední blízkosti erupce osobně, pak by tento hrom slyšel,“ uvedl pro deník Guardian Haney. Svou práci vydal v odborném časopise Geophysical Research Letters. Zkoumaný vulkán leží přímo pod obvyklými leteckými trasami letadel – oblaky hmoty vyvržené do atmosféry vyvolaly varování; tyto částice mohou letecký provoz ohrozit.

Vědci si od výzkumu hromů a blesků v sopkách slibují, že díky těmto datům by mohli lépe předvídat, jak velké budou mraky vyvržených částic.

Jak vznikají sopečné blesky?

Není to zatím úplně jasné, ale nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že bubliny magmatu a mračna sopečného prachu mají silný elektrický náboj. Když se pohybují, vznikají v nich oblasti s různým elektrickým nábojem – ve výsledku je to tedy velmi podobné tomu, jak fungují bouřková mračna, s jediným rozdílem: interakce probíhá v prachu nebo magmatu.

Podobné (ale menší) elektrické výboje se mohou objevovat také zřejmě při písečných bouřích nebo při zemětřeseních – a dokonce i při explozích termonukleárních zbraní; uvádí se, že při nich se mohou objevovat až kilometr dlouhé záblesky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Minutu po minutěOrion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 6 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
včera v 16:58

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
včera v 14:36

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
včera v 14:02

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...