USA schválily použití laboratorních komárů. Svou infekcí mají zničit přemnožené soukmenovce

Americká vládní Agentura pro ochranu životního prostředí schválila, aby byli do volné přírody ve dvaceti amerických státech vypuštěni komáři laboratorně infikovaní bakterií Wolbachia pipientis. Laboratorní komáři jsou upravení tak, aby bakterii přenesli na komáry žijící volně – měli by tak smrtící nemocí nakazit přenašeče chorob, jako je horečka dengue, zika nebo žlutá horečka.

Komáři pochází z laboratoří soukromé společnosti MsquitoMate a jsou geneticky upravení. Vědci k tomu použili upravenou, ale již ověřenou metodu – zbaví komáry rozmnožovací schopnosti. Nejčastěji se to doposud dělalo pomocí ozařování, které náhodně mění geny hmyzu v laboratoři tak dlouho, až dosáhnou žádané změny.

Ozářené mouchy a geneticky upravení komáři

Využití radiace při sterilizaci hmyzu je poměrně jednoduché: „Hmyz se chová ve velkém a samci se sterilizují a pak vypouštějí do přírody, aby se pářili s divokými samičkami a učinili je také sterilními (jednou spářená samička se už většinou znovu nepáří, ať měla za partnera jakéhokoli samce, tedy i sterilního),“ popsal pro ČT princip profesor Jan Žďárek. 

„Tato technika se už osvědčila při kontrole bzučivky lidožravé, která obtěžuje pasoucí se dobytek např. v Texasu nebo Mexiku, dále proti mušce Ceratitis capitata, která decimuje citrusové plantáže také v Americe, a konečně také proti mouše tsetse,“ doplnil.

U bzučivky lidožravé bylo použití snadné a účinné – již roku 1982 se ji na území USA podařilo prakticky zlikvidovat. Bohužel komáři jsou příiš citliví a zranitelní – po ozařování jsou neschopní se dále rozmnožovat. A tak museli vědci vymyslet něco složitějšího: zvolili si bakterii Wolbachii.

Do přírody budou vypuštěni pouze samci komárů tygrovaných, kteří, jak se dobře ví, na rozdíl od samic nesají krev. Samečci se budou s divoce žijícími samicemi pářit, ale z vajíček na svět nepřijdou žádní potomci – wolbachie zabrání zabrání tomu, aby se jim dostatečně vyvinuly chromozomy.

O svém záměru informovali na začátku listopadu v odborném časopise Nature a  upravené komáry chtějí vypouštět do přírody pravidelně – tímto způsobem se bude velmi přirozeným způsobem populace komárů snižovat, aniž by se musely používat jedovaté insekticidy s potenciálími vedlejšími účinky na ekosystém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 3 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
22. 5. 2026
Načítání...