Umělá inteligence sebere práci až 15 procentům lidí, varuje miliardář Musk

Umělé inteligence mohou podle řady expertů zcela zlikvidovat existenci střední třídy. Již nyní mění svět, zrychlují ho a současně ničí pracovní místa. Mají lidé proti stále pokročilejším umělým inteligencím vůbec šanci? V pondělí 13. února se na tuto otázku pokusil odpovědět miliardář Elon Musk.

Generální ředitel společností Tesla a SpaceX promluvil na konferenci v Dubaji o tom, jak překvapivě rychlý je nástup umělých inteligencí. Jejich hlavní výhodou oproti lidem je rychlost, s jakou dokáží zpracovávat údaje. Člověk má oproti nim šanci jedině tehdy, když se dokáže přizpůsobit – a na to už podle Muska nestačí rychlost běžné evoluce, musí pomoci technologie. Musk navrhuje, že by lidstvu pomohlo „spojení biologické a digitální inteligence“.

Nahrávám video

„Symbiózu mezi lidskou a strojovou inteligencí by představovalo propojení vysokorychlostního interface s mozkem. Mohlo by to vyřešit problém s kontrolou strojů i užitečností lidí,“ uvedl vizionář podle serveru CNBC. Člověka omezuje rychlost psaní a předávání příkazů, stroje to mohou dělat vlastně okamžitě. Přímé neurální propojení lidského mozku s počítačem může lidem usnadnit přizpůsobení se.

Musk se tomuto tématu nevěnuje poprvé, hovoří o něm rád a často. Vysněný interface pojmenoval pracovně jako „digitální šněrování“ – mělo by jít o digitální vrstvu přišitou k lidskému mozku. Poprvé tuto ideu přednesl vloni, od té doby už přišel s množstvím detailů, na nichž by se dala tato technologie založit.

Elon Musk (*28. června 1971, Jihoafrická republika) je americký podnikatel. Spoluvlastnil internetový platební systém PayPal, založil kosmickou společnost SpaceX a spoluzaložil a jako výkonný ředitel vede automobilku Tesla Motors. Zároveň je předsedou společnosti SolarCity, která se v USA zabývá instalací solárních panelů pro domy a chce spustit systém superrychlých vlaků Hyperloop.

Elon Musk
Zdroj: Reuters/Mario Anzuoni

Miliardáře k vývoji takové technologie vedou hluboké obavy z umělých inteligencí. Už roku 2014 uvedl, že „umělé inteligence jsou největší hrozbou lidstvu“. Doslova uvedl: „Kdybych měl hádat, co pro naši existenci představuje největší existenciální riziko, řekl bych, že bychom měli být hodně opatrní s umělými inteligencemi. Jsem čím dál víc přesvědčený, že by nad nimi měl být nějaký dohled nebo regulace – možná na národní i nadnárodní úrovni, jen abychom se ujistili, že neprovedeme něco šíleného.“

Hrajeme si s ohněm, který neumíme uhasit

„S umělou inteligencí vyvoláváme démona,“ uvedl. „Znáte ty příběhy o chlápkovi s pentagramem a svěcenou vodou a… myslí si, že může démona zkrotit. A ne, nikdy to nefunguje.“

S jeho slovy ale nesouzní to, co sám dělá. Roku 2013 investoval společně s Markem Zuckerbergem a Ashtonem Kutcherem 40 milionů do společnosti VIcariuous FPC, jejímž cílem je vyrobit umělý mozek schopný uvažovat stejně jako člověk.

Jaký člověk je Elon Musk?

Nahrávám video

Musk na únorové konferenci upozornil, že jeden z dopadů umělé inteligence bude velmi rychlý – a může za to i jeho společnost Tesla. Ta je světovým lídrem v segmentu autonomních automobilů, které podle miliardáře nahradí v horizontu jen několika málo let většinu lidských řidičů prakticky ve všech oborech řízení vozů. Řidiči náklaďáků, městské hromadné dopravy i taxikáři budou ohroženým druhem – a nedá se tomu už moc zabránit.

„Nejbližším dopadem této technologie jsou autonomní automobily. Ale současně je tu mnoho lidí, jejichž prací je řídit. Ve skutečnosti si myslím, že řízení v jeho mnoha podobách je vůbec největším zaměstnavatelem vůbec.“ Podle CNBC Musk odhaduje, že jen autonomní vozy seberou práci asi 12–15 procentům zaměstnanců po celé planetě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
před 3 hhodinami

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
před 11 hhodinami

V Řecku stoupá počet případů nákazy západonilskou horečkou, devět lidí zemřelo

Počet případů nákazy virem západonilské horečky v několika řeckých regionech, zejména v Athénách, výrazně stoupá, uvedl řecký Národní zdravotnický úřad (EODY). Během uplynulého týdne bylo hlášeno 45 nových případů, čímž se celkový počet infekcí tímto virem od začátku letošní sezony zvýšil na 110. Devět lidí starších 65 let od té doby zemřelo.
před 12 hhodinami

Návyky z dětství mají dlouhodobý vliv na zdraví, ukazují studie

Návyky dětí týkající se pohybu, spánku a času stráveného u obrazovek souvisejí s jejich celkovým zdravím a pohodou, přičemž tato souvislost je výraznější u dětí a mladých lidí s nadváhou nebo obezitou, ukázaly studie.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.