Umělá inteligence na pracovním trhu výrazně více zasáhne ženy, odhaduje studie

Takzvaná generativní umělá inteligence (AI) pravděpodobně práci většiny lidí zcela nepřevezme. Zautomatizuje ale část jejich povinností a uvolní je pro jiné úkoly, uvedla v nové zprávě Mezinárodní organizace práce (ILO). Upozornila zároveň, že nejhůře bude patrně zasažena kancelářská práce, přičemž ženy AI ohrožuje výrazně více než muže.

Rozmach zájmu o generativní umělou inteligenci a její aplikace v podobě chatbotů vyvolal obavy ze zániku pracovních míst, které připomínají reakce veřejnosti po zavedení montážní linky na počátku 20. století nebo velkých výkonných počítačů v 50. letech minulého století.

„Většina pracovních míst a odvětví je vystavena automatizaci jen částečně, a je tedy pravděpodobnější, že je umělá inteligence spíše doplní, než nahradí,“ došla k závěru organizace ILO. „Nejdůležitější dopad této technologie bude pravděpodobně spočívat v rozšíření pracovních činností,“ udává dále.

V oblasti kancelářské činnosti, kterou technologie ohrožuje nejvíce, je potenciální automatizaci vystavena přibližně čtvrtina úkolů, uvádí studie. Většina ostatních profesí, jako jsou manažeři a prodejci, je však podle ní ohrožena jen omezeně.

Zajímavé je, že podle této zprávy by se v některých rozvojových zemích díky AI mohlo úplně přeskočit období byrokracie – některé administrativní profese v nich zkrátka nikdy ani nevzniknou.

Ohroženější budou ženy

Nadprůměrně by se to mohlo odrazit na zaměstnanosti žen, na něž by mohla automatizace dopadnout více než dvojnásobně než na muže. Způsobeno je to nadměrným zastoupením žen v kancelářské práci, zejména v zemích s vysokými a středními příjmy. Vzhledem k tomu, že úřednické práce jsou tradičně důležitým zdrojem zaměstnanosti žen v souvislosti s ekonomickým rozvojem zemí, mohlo by to tam mít větší dopad.

Dopad generativní umělé inteligence na dotčené pracovníky může být ale „brutální“, varuje ILO. Na politiky apeluje, aby se studií nenechali ukonejšit a aby se soustředili na vytváření strategií pro zvládnutí nadcházejících technologických změn.

Zpráva zároveň upozorňuje, že vychází ze současného stavu umělých inteligencí. Problém je ale v tom, že tato technologie prochází velmi rychlými a dynamickými změnami, které znemožňují předvídat, jak moc se jejich schopnosti zvýší. Zatím se tyto změny děly skokově – rok 2022 byl přelomový díky aplikacím jako Midjourney nebo ChatGPT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
před 9 hhodinami

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
včera v 14:30

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
včera v 11:29

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
včera v 08:04

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
23. 4. 2026

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
23. 4. 2026
Načítání...