Umělá inteligence na pracovním trhu výrazně více zasáhne ženy, odhaduje studie

Takzvaná generativní umělá inteligence (AI) pravděpodobně práci většiny lidí zcela nepřevezme. Zautomatizuje ale část jejich povinností a uvolní je pro jiné úkoly, uvedla v nové zprávě Mezinárodní organizace práce (ILO). Upozornila zároveň, že nejhůře bude patrně zasažena kancelářská práce, přičemž ženy AI ohrožuje výrazně více než muže.

Rozmach zájmu o generativní umělou inteligenci a její aplikace v podobě chatbotů vyvolal obavy ze zániku pracovních míst, které připomínají reakce veřejnosti po zavedení montážní linky na počátku 20. století nebo velkých výkonných počítačů v 50. letech minulého století.

„Většina pracovních míst a odvětví je vystavena automatizaci jen částečně, a je tedy pravděpodobnější, že je umělá inteligence spíše doplní, než nahradí,“ došla k závěru organizace ILO. „Nejdůležitější dopad této technologie bude pravděpodobně spočívat v rozšíření pracovních činností,“ udává dále.

V oblasti kancelářské činnosti, kterou technologie ohrožuje nejvíce, je potenciální automatizaci vystavena přibližně čtvrtina úkolů, uvádí studie. Většina ostatních profesí, jako jsou manažeři a prodejci, je však podle ní ohrožena jen omezeně.

Zajímavé je, že podle této zprávy by se v některých rozvojových zemích díky AI mohlo úplně přeskočit období byrokracie – některé administrativní profese v nich zkrátka nikdy ani nevzniknou.

Ohroženější budou ženy

Nadprůměrně by se to mohlo odrazit na zaměstnanosti žen, na něž by mohla automatizace dopadnout více než dvojnásobně než na muže. Způsobeno je to nadměrným zastoupením žen v kancelářské práci, zejména v zemích s vysokými a středními příjmy. Vzhledem k tomu, že úřednické práce jsou tradičně důležitým zdrojem zaměstnanosti žen v souvislosti s ekonomickým rozvojem zemí, mohlo by to tam mít větší dopad.

Dopad generativní umělé inteligence na dotčené pracovníky může být ale „brutální“, varuje ILO. Na politiky apeluje, aby se studií nenechali ukonejšit a aby se soustředili na vytváření strategií pro zvládnutí nadcházejících technologických změn.

Zpráva zároveň upozorňuje, že vychází ze současného stavu umělých inteligencí. Problém je ale v tom, že tato technologie prochází velmi rychlými a dynamickými změnami, které znemožňují předvídat, jak moc se jejich schopnosti zvýší. Zatím se tyto změny děly skokově – rok 2022 byl přelomový díky aplikacím jako Midjourney nebo ChatGPT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 16 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...