Umělá inteligence na pracovním trhu výrazně více zasáhne ženy, odhaduje studie

Takzvaná generativní umělá inteligence (AI) pravděpodobně práci většiny lidí zcela nepřevezme. Zautomatizuje ale část jejich povinností a uvolní je pro jiné úkoly, uvedla v nové zprávě Mezinárodní organizace práce (ILO). Upozornila zároveň, že nejhůře bude patrně zasažena kancelářská práce, přičemž ženy AI ohrožuje výrazně více než muže.

Rozmach zájmu o generativní umělou inteligenci a její aplikace v podobě chatbotů vyvolal obavy ze zániku pracovních míst, které připomínají reakce veřejnosti po zavedení montážní linky na počátku 20. století nebo velkých výkonných počítačů v 50. letech minulého století.

„Většina pracovních míst a odvětví je vystavena automatizaci jen částečně, a je tedy pravděpodobnější, že je umělá inteligence spíše doplní, než nahradí,“ došla k závěru organizace ILO. „Nejdůležitější dopad této technologie bude pravděpodobně spočívat v rozšíření pracovních činností,“ udává dále.

V oblasti kancelářské činnosti, kterou technologie ohrožuje nejvíce, je potenciální automatizaci vystavena přibližně čtvrtina úkolů, uvádí studie. Většina ostatních profesí, jako jsou manažeři a prodejci, je však podle ní ohrožena jen omezeně.

Zajímavé je, že podle této zprávy by se v některých rozvojových zemích díky AI mohlo úplně přeskočit období byrokracie – některé administrativní profese v nich zkrátka nikdy ani nevzniknou.

Ohroženější budou ženy

Nadprůměrně by se to mohlo odrazit na zaměstnanosti žen, na něž by mohla automatizace dopadnout více než dvojnásobně než na muže. Způsobeno je to nadměrným zastoupením žen v kancelářské práci, zejména v zemích s vysokými a středními příjmy. Vzhledem k tomu, že úřednické práce jsou tradičně důležitým zdrojem zaměstnanosti žen v souvislosti s ekonomickým rozvojem zemí, mohlo by to tam mít větší dopad.

Dopad generativní umělé inteligence na dotčené pracovníky může být ale „brutální“, varuje ILO. Na politiky apeluje, aby se studií nenechali ukonejšit a aby se soustředili na vytváření strategií pro zvládnutí nadcházejících technologických změn.

Zpráva zároveň upozorňuje, že vychází ze současného stavu umělých inteligencí. Problém je ale v tom, že tato technologie prochází velmi rychlými a dynamickými změnami, které znemožňují předvídat, jak moc se jejich schopnosti zvýší. Zatím se tyto změny děly skokově – rok 2022 byl přelomový díky aplikacím jako Midjourney nebo ChatGPT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...