Umělá inteligence na pracovním trhu výrazně více zasáhne ženy, odhaduje studie

Takzvaná generativní umělá inteligence (AI) pravděpodobně práci většiny lidí zcela nepřevezme. Zautomatizuje ale část jejich povinností a uvolní je pro jiné úkoly, uvedla v nové zprávě Mezinárodní organizace práce (ILO). Upozornila zároveň, že nejhůře bude patrně zasažena kancelářská práce, přičemž ženy AI ohrožuje výrazně více než muže.

Rozmach zájmu o generativní umělou inteligenci a její aplikace v podobě chatbotů vyvolal obavy ze zániku pracovních míst, které připomínají reakce veřejnosti po zavedení montážní linky na počátku 20. století nebo velkých výkonných počítačů v 50. letech minulého století.

„Většina pracovních míst a odvětví je vystavena automatizaci jen částečně, a je tedy pravděpodobnější, že je umělá inteligence spíše doplní, než nahradí,“ došla k závěru organizace ILO. „Nejdůležitější dopad této technologie bude pravděpodobně spočívat v rozšíření pracovních činností,“ udává dále.

V oblasti kancelářské činnosti, kterou technologie ohrožuje nejvíce, je potenciální automatizaci vystavena přibližně čtvrtina úkolů, uvádí studie. Většina ostatních profesí, jako jsou manažeři a prodejci, je však podle ní ohrožena jen omezeně.

Zajímavé je, že podle této zprávy by se v některých rozvojových zemích díky AI mohlo úplně přeskočit období byrokracie – některé administrativní profese v nich zkrátka nikdy ani nevzniknou.

Ohroženější budou ženy

Nadprůměrně by se to mohlo odrazit na zaměstnanosti žen, na něž by mohla automatizace dopadnout více než dvojnásobně než na muže. Způsobeno je to nadměrným zastoupením žen v kancelářské práci, zejména v zemích s vysokými a středními příjmy. Vzhledem k tomu, že úřednické práce jsou tradičně důležitým zdrojem zaměstnanosti žen v souvislosti s ekonomickým rozvojem zemí, mohlo by to tam mít větší dopad.

Dopad generativní umělé inteligence na dotčené pracovníky může být ale „brutální“, varuje ILO. Na politiky apeluje, aby se studií nenechali ukonejšit a aby se soustředili na vytváření strategií pro zvládnutí nadcházejících technologických změn.

Zpráva zároveň upozorňuje, že vychází ze současného stavu umělých inteligencí. Problém je ale v tom, že tato technologie prochází velmi rychlými a dynamickými změnami, které znemožňují předvídat, jak moc se jejich schopnosti zvýší. Zatím se tyto změny děly skokově – rok 2022 byl přelomový díky aplikacím jako Midjourney nebo ChatGPT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 34 mminutami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 15 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 18 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 21 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.