Pokus o záchranu ohrožených ďáblů medvědovitých známých také jako tasmánští čerti skončil kontroverzním úspěchem. Ochránci je dopravili na malý australský ostrov, kde se sice těmto predátorům daří, tato akce ale současně znamenala podle organizace BirdLife Tasmania „katastrofální“ ztráty pro tamní ptáky. Jeden druh tučňáků tam dokonce ďáblové úplně vyhubili.
Ostrov Maria o 116 kilometrech čtverečních leží asi 10 kilometrů východně od tasmánských břehů. Je oázou pro spoustu vzácných přírodních druhů. Ještě před deseti lety byl domovem tří tisíc párů tučňáků nejmenších.
Jenže jejich populace se od roku 2012, kdy sem byli vysazeni tasmánští čerti, výrazně zmenšila. Klesala rok od roku a podle posledního průzkumu BirdLife Tasmania poslední průzkum zjistil, že tučňáci z ostrova zcela vymizeli.
Experti vybrali tento ostrov pro záchranu ďáblů medvědovitých kvůli jeho poloze. Je zcela izolovaný od okolního světa, proto byl zvolený k uchování jejich populace, jež nebyla postižená nakažlivou smrtelnou rakovinou obličeje, kterou tito predátoři už desítky let trpí.
Operace byla úspěšná. Vědci na ostrově Maria do volné přírody původně vypustili 28 zvířat, během tří let se jejich množství zvýšilo na více než stovku. Jenže současně s tím začali na ostrově ubývat ptáci.
Podle Erica Woehlera z BirdLife Tasmania to je sice smutné, ale nikoliv překvapivé. „Pokaždé, když lidé úmyslně nebo náhodně vysadili savce na oceánských ostrovech, došlo vždy ke stejnému výsledku. Ke katastrofálnímu dopadu na jeden nebo více druhů ptáků,“ řekl. „Ztráta tří tisíc párů tučňáků z ostrova, který je národním parkem, jenž by měl být pro tento druh útočištěm, je velkou ranou,“ dodal.
- Tučňák nejmenší je tučňákem skutečně nejmenším a zároveň takzvaným „nočním“. Přes den je buď na moři, nebo v podzemním hnízdě, ze kterého vychází nebo se do něj vrací až za soumraku.
- Přestože se počty tučňáka nejmenšího na některých místech snižují, vznikají jinde zase nové kolonie. Podle červeného seznamu IUCN žije v rozsáhlém regionu asi jeden milion jedinců a tučňák nejmenší je proto hodnocen jako málo dotčený druh.
Vědci tyto výsledky předpokládali, už zpráva tasmáských vládních úředníků z roku 2011 predikovala, že vysazení masožravých vačnatců bude mít na kolonie ptáků na ostrově negativní dopad, konkrétně zmiňovala právě tučňáky nejmenší, ale také buřňáky.
„Tučňáci v Austrálii čelí velkému ohrožení v důsledku lidské činnosti, domácích i divokých zvířat,“ řekl Woehler. „Přímořské ostrovy v Bassově průlivu, jako je ostrov Maria, a pobřežní ostrovy ve Victorii a Jižní Austrálii jsou pro tučňáky opravdu důležité, protože na těchto ostrovech se obvykle nesetkáváme se stejným spektrem hrozeb,“ dodal.
Ďábel jako hrozba
Ptáky sice na ostrovech loví také kočky nebo vakoplši, ale ďáblové jsou oproti nim větší a umí lépe hrabat, proto se pro ně stali větším ohrožením. Nejnovější studie popsaly, že tito draví vačnatci zdecimovali také kolonie buřňáků tenkozobých.
A navíc se zdá, že na ostrově Maria se mění i chování jiných ptáků. Chybí pro to sice zatím jasné důkazy, ale existuje několik náznaků – například husy kuří začaly místo na zemi sídlit na stromech, kam se ďáblové medvědovití dostanou mnohem hůř. „Je zcela zřejmé, že ďáblové mají na ptačí faunu na ostrově Maria katastrofální ekologický dopad,“ upozornil Woehler.
Něco za něco
Vědcům se ale nedá podle Woehlera vyčítat, že by udělali chybu. Před deseti lety to totiž opravdu vypadalo, že by rakovina mohla ďábly medvědovité úplně vyhubit – izolovat část zdravé populace byla jediná naděje, která je mohla zachránit. Teprve roku 2020 se ukázalo, že rakovina ďábly zřejmě nevyhubí – šíření nemoci se výrazně zpomalilo a šelmy ji začaly lépe snášet.
Vědci chtějí situaci na ostrově Maria dále pečlivě sledovat a případně zváží další kroky, kdyby se podmínky pro ptáky nebo další zvířata ještě více zhoršovaly.
