Studie: Náhlá úmrtí hrozí kvůli srdeční vadě i mladým a zdánlivě zdravým

Nahrávám video

Na onemocnění srdce a cév ročně v Česku umírá 45 procent nemocných. Kardiovaskulární problémy navíc ohrožují stále mladší ročníky. Moderní medicína se proto již dlouhou dobu snaží definovat algoritmus péče o mladé osoby, kterým by vlivem poškození oběhového systému mohla hrozit náhlá smrt.

  • Pracoviště preventivní kardiologie IKEM v Praze se zabývá širokou problematikou prevence civilizačních chorob, se zvláštním zaměřením na nemoci oběhového systému. Zaměřuje se hlavně na sekundární i primární prevenci osob s vysokým nebo vyšším rizikem vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Součástí pracoviště je například i Poradna pro diabetiky, Poradna pro racionální stravu a obezitu nebo Centrum pro závislé na tabáku. Pracoviště je součástí Kardiocentra IKEM.

Náhlá smrt ohrožuje i zdánlivě zdravé, aktivní jedince, kteří často sportují a na nemoc vůbec nemyslí. Odborníci Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v rámci pilotního projektu financovaného půl milionem korun testovali 100 mladých sportovců. Alarmující je, že u každého desátého odhalili vážný zdravotní problém, který může ohrozit nejen zdraví, ale může způsobit v krajním případě i smrt.

Náhlá smrt je definována jako úmrtí, které nastává do jedné hodiny po prvním objevení se akutních obtíží. Tyto akutní obtíže mohou být první, ale také poslední, kterými bude člověk ve svém životě trpět. 

„Zvláštní skupinou jsou potom mladí sportovci vyšších výkonnostních tříd, zejména sportů, kde by svým výkonem mohli poškodit výkon týmu. Tito lidé s velkou zodpovědností ke svým povinnostem nedoléčují i běžná onemocnění, jako například virózy, a potom může za jejich závažným zdravotním stavem, v krajním případě úmrtím, stát nejen vrozené poškození oběhového systému, ale třeba akutní zánět srdeční svaloviny, eventuálně neznámá nebo podceňovaná vrozená srdeční vada,“ říká přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk.

Proto se odborníci Pracoviště preventivní kardiologie IKEM zaměřili právě na tuto ohroženou skupinu. V rámci pilotního projektu lékaři sestavili soubor 100 osob, téměř výhradně tvořenou muži, ve věku 18 až 37 let. Byli to výhradně profesionální sportovci – hráči rugby, hokeje, nebo zabývající se atletikou.

„Kompletně jsme sledovali a hodnotili 93 % tohoto souboru. Výsledky byly více než alarmující. Echokardiografické vyšetření odhalilo výskyt vrozené vady aortální chlopně u zhruba 10 % sledovaných, ve 13 % jsme zjistili poruchu převodního systému, kterou je nutné kontrolovat a představuje pro svého nositele již určité omezení. U dalších 10 % sportovců pak byla zjištěna závažná metabolická vada, o které dosud neměli ani ponětí,“ popisuje přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM Věra Adámková. 

Nahrávám video

Nálezy na aortální chlopni jsou spojeny s vyšším rizikem závažné chlopenní vady, které se budou nejspíše časem zhoršovat a postupovat až do nutnosti náhrady chlopně protézou a následné celoživotní léčby. Proto by bylo potřeba vymyslet a zajistit dlouhodobé sledování mladých sportovců, které by náhlým úmrtím v budoucnu zamezilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 53 mminutami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 1 hhodinou

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 14 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 16 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 19 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 21 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 22 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.