Studie: Náhlá úmrtí hrozí kvůli srdeční vadě i mladým a zdánlivě zdravým

3 minuty
Vrozená vada chlopně ohrožuje srdce bez ohledu na věk
Zdroj: ČT24

Na onemocnění srdce a cév ročně v Česku umírá 45 procent nemocných. Kardiovaskulární problémy navíc ohrožují stále mladší ročníky. Moderní medicína se proto již dlouhou dobu snaží definovat algoritmus péče o mladé osoby, kterým by vlivem poškození oběhového systému mohla hrozit náhlá smrt.

  • Pracoviště preventivní kardiologie IKEM v Praze se zabývá širokou problematikou prevence civilizačních chorob, se zvláštním zaměřením na nemoci oběhového systému. Zaměřuje se hlavně na sekundární i primární prevenci osob s vysokým nebo vyšším rizikem vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Součástí pracoviště je například i Poradna pro diabetiky, Poradna pro racionální stravu a obezitu nebo Centrum pro závislé na tabáku. Pracoviště je součástí Kardiocentra IKEM.

Náhlá smrt ohrožuje i zdánlivě zdravé, aktivní jedince, kteří často sportují a na nemoc vůbec nemyslí. Odborníci Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v rámci pilotního projektu financovaného půl milionem korun testovali 100 mladých sportovců. Alarmující je, že u každého desátého odhalili vážný zdravotní problém, který může ohrozit nejen zdraví, ale může způsobit v krajním případě i smrt.

Náhlá smrt je definována jako úmrtí, které nastává do jedné hodiny po prvním objevení se akutních obtíží. Tyto akutní obtíže mohou být první, ale také poslední, kterými bude člověk ve svém životě trpět. 

„Zvláštní skupinou jsou potom mladí sportovci vyšších výkonnostních tříd, zejména sportů, kde by svým výkonem mohli poškodit výkon týmu. Tito lidé s velkou zodpovědností ke svým povinnostem nedoléčují i běžná onemocnění, jako například virózy, a potom může za jejich závažným zdravotním stavem, v krajním případě úmrtím, stát nejen vrozené poškození oběhového systému, ale třeba akutní zánět srdeční svaloviny, eventuálně neznámá nebo podceňovaná vrozená srdeční vada,“ říká přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk.

Proto se odborníci Pracoviště preventivní kardiologie IKEM zaměřili právě na tuto ohroženou skupinu. V rámci pilotního projektu lékaři sestavili soubor 100 osob, téměř výhradně tvořenou muži, ve věku 18 až 37 let. Byli to výhradně profesionální sportovci – hráči rugby, hokeje, nebo zabývající se atletikou.

„Kompletně jsme sledovali a hodnotili 93 % tohoto souboru. Výsledky byly více než alarmující. Echokardiografické vyšetření odhalilo výskyt vrozené vady aortální chlopně u zhruba 10 % sledovaných, ve 13 % jsme zjistili poruchu převodního systému, kterou je nutné kontrolovat a představuje pro svého nositele již určité omezení. U dalších 10 % sportovců pak byla zjištěna závažná metabolická vada, o které dosud neměli ani ponětí,“ popisuje přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM Věra Adámková. 

10 minut
Kardiolog: Výskyt srdečních vad v populaci je 7 na 1000
Zdroj: ČT24

Nálezy na aortální chlopni jsou spojeny s vyšším rizikem závažné chlopenní vady, které se budou nejspíše časem zhoršovat a postupovat až do nutnosti náhrady chlopně protézou a následné celoživotní léčby. Proto by bylo potřeba vymyslet a zajistit dlouhodobé sledování mladých sportovců, které by náhlým úmrtím v budoucnu zamezilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
před 21 mminutami

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
před 3 hhodinami

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
před 19 hhodinami

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
před 22 hhodinami

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
včera v 11:03

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
včera v 10:34

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
včera v 08:00

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
včera v 07:00
Načítání...