Studie: Náhlá úmrtí hrozí kvůli srdeční vadě i mladým a zdánlivě zdravým

Nahrávám video

Na onemocnění srdce a cév ročně v Česku umírá 45 procent nemocných. Kardiovaskulární problémy navíc ohrožují stále mladší ročníky. Moderní medicína se proto již dlouhou dobu snaží definovat algoritmus péče o mladé osoby, kterým by vlivem poškození oběhového systému mohla hrozit náhlá smrt.

  • Pracoviště preventivní kardiologie IKEM v Praze se zabývá širokou problematikou prevence civilizačních chorob, se zvláštním zaměřením na nemoci oběhového systému. Zaměřuje se hlavně na sekundární i primární prevenci osob s vysokým nebo vyšším rizikem vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Součástí pracoviště je například i Poradna pro diabetiky, Poradna pro racionální stravu a obezitu nebo Centrum pro závislé na tabáku. Pracoviště je součástí Kardiocentra IKEM.

Náhlá smrt ohrožuje i zdánlivě zdravé, aktivní jedince, kteří často sportují a na nemoc vůbec nemyslí. Odborníci Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v rámci pilotního projektu financovaného půl milionem korun testovali 100 mladých sportovců. Alarmující je, že u každého desátého odhalili vážný zdravotní problém, který může ohrozit nejen zdraví, ale může způsobit v krajním případě i smrt.

Náhlá smrt je definována jako úmrtí, které nastává do jedné hodiny po prvním objevení se akutních obtíží. Tyto akutní obtíže mohou být první, ale také poslední, kterými bude člověk ve svém životě trpět. 

„Zvláštní skupinou jsou potom mladí sportovci vyšších výkonnostních tříd, zejména sportů, kde by svým výkonem mohli poškodit výkon týmu. Tito lidé s velkou zodpovědností ke svým povinnostem nedoléčují i běžná onemocnění, jako například virózy, a potom může za jejich závažným zdravotním stavem, v krajním případě úmrtím, stát nejen vrozené poškození oběhového systému, ale třeba akutní zánět srdeční svaloviny, eventuálně neznámá nebo podceňovaná vrozená srdeční vada,“ říká přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk.

Proto se odborníci Pracoviště preventivní kardiologie IKEM zaměřili právě na tuto ohroženou skupinu. V rámci pilotního projektu lékaři sestavili soubor 100 osob, téměř výhradně tvořenou muži, ve věku 18 až 37 let. Byli to výhradně profesionální sportovci – hráči rugby, hokeje, nebo zabývající se atletikou.

„Kompletně jsme sledovali a hodnotili 93 % tohoto souboru. Výsledky byly více než alarmující. Echokardiografické vyšetření odhalilo výskyt vrozené vady aortální chlopně u zhruba 10 % sledovaných, ve 13 % jsme zjistili poruchu převodního systému, kterou je nutné kontrolovat a představuje pro svého nositele již určité omezení. U dalších 10 % sportovců pak byla zjištěna závažná metabolická vada, o které dosud neměli ani ponětí,“ popisuje přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM Věra Adámková. 

Nahrávám video

Nálezy na aortální chlopni jsou spojeny s vyšším rizikem závažné chlopenní vady, které se budou nejspíše časem zhoršovat a postupovat až do nutnosti náhrady chlopně protézou a následné celoživotní léčby. Proto by bylo potřeba vymyslet a zajistit dlouhodobé sledování mladých sportovců, které by náhlým úmrtím v budoucnu zamezilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 10 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 10 hhodinami

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
před 11 hhodinami

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropská energetika by zatím jako zcela bezemisní nefungovala. Chybí záložní zdroje

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.
před 15 hhodinami

Videohry pomáhají chlapcům překonat osamělost, u dívek to nefunguje, ukázala studie

Moderní počítačové hry mohou podle vědců podpořit sociální interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou univerzálně kladné, liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z interakcí těží, dívky mohou zažívat vyšší míru osamělosti a depresivní nálady, vyplývá ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studii publikoval časopis Computers in Human Behavior.
před 16 hhodinami

Obří čínské solární farmy škodí ptákům, prokázala rozsáhlá studie

Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.
před 19 hhodinami

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
23. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.