Studie: Náhlá úmrtí hrozí kvůli srdeční vadě i mladým a zdánlivě zdravým

3 minuty
Vrozená vada chlopně ohrožuje srdce bez ohledu na věk
Zdroj: ČT24

Na onemocnění srdce a cév ročně v Česku umírá 45 procent nemocných. Kardiovaskulární problémy navíc ohrožují stále mladší ročníky. Moderní medicína se proto již dlouhou dobu snaží definovat algoritmus péče o mladé osoby, kterým by vlivem poškození oběhového systému mohla hrozit náhlá smrt.

  • Pracoviště preventivní kardiologie IKEM v Praze se zabývá širokou problematikou prevence civilizačních chorob, se zvláštním zaměřením na nemoci oběhového systému. Zaměřuje se hlavně na sekundární i primární prevenci osob s vysokým nebo vyšším rizikem vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Součástí pracoviště je například i Poradna pro diabetiky, Poradna pro racionální stravu a obezitu nebo Centrum pro závislé na tabáku. Pracoviště je součástí Kardiocentra IKEM.

Náhlá smrt ohrožuje i zdánlivě zdravé, aktivní jedince, kteří často sportují a na nemoc vůbec nemyslí. Odborníci Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v rámci pilotního projektu financovaného půl milionem korun testovali 100 mladých sportovců. Alarmující je, že u každého desátého odhalili vážný zdravotní problém, který může ohrozit nejen zdraví, ale může způsobit v krajním případě i smrt.

Náhlá smrt je definována jako úmrtí, které nastává do jedné hodiny po prvním objevení se akutních obtíží. Tyto akutní obtíže mohou být první, ale také poslední, kterými bude člověk ve svém životě trpět. 

„Zvláštní skupinou jsou potom mladí sportovci vyšších výkonnostních tříd, zejména sportů, kde by svým výkonem mohli poškodit výkon týmu. Tito lidé s velkou zodpovědností ke svým povinnostem nedoléčují i běžná onemocnění, jako například virózy, a potom může za jejich závažným zdravotním stavem, v krajním případě úmrtím, stát nejen vrozené poškození oběhového systému, ale třeba akutní zánět srdeční svaloviny, eventuálně neznámá nebo podceňovaná vrozená srdeční vada,“ říká přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk.

Proto se odborníci Pracoviště preventivní kardiologie IKEM zaměřili právě na tuto ohroženou skupinu. V rámci pilotního projektu lékaři sestavili soubor 100 osob, téměř výhradně tvořenou muži, ve věku 18 až 37 let. Byli to výhradně profesionální sportovci – hráči rugby, hokeje, nebo zabývající se atletikou.

„Kompletně jsme sledovali a hodnotili 93 % tohoto souboru. Výsledky byly více než alarmující. Echokardiografické vyšetření odhalilo výskyt vrozené vady aortální chlopně u zhruba 10 % sledovaných, ve 13 % jsme zjistili poruchu převodního systému, kterou je nutné kontrolovat a představuje pro svého nositele již určité omezení. U dalších 10 % sportovců pak byla zjištěna závažná metabolická vada, o které dosud neměli ani ponětí,“ popisuje přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM Věra Adámková. 

10 minut
Kardiolog: Výskyt srdečních vad v populaci je 7 na 1000
Zdroj: ČT24

Nálezy na aortální chlopni jsou spojeny s vyšším rizikem závažné chlopenní vady, které se budou nejspíše časem zhoršovat a postupovat až do nutnosti náhrady chlopně protézou a následné celoživotní léčby. Proto by bylo potřeba vymyslet a zajistit dlouhodobé sledování mladých sportovců, které by náhlým úmrtím v budoucnu zamezilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
před 3 hhodinami

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
včera v 10:00

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
včera v 08:00

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...