Dva vědci z University of Botswana si myslí, že jediný způsob, jak zabránit likvidaci nosorožců v Jižní Africe, je začít střílet pytláky.
Střílejte na místě pytláky nosorožců, navrhují afričtí vědci
Botswana s tímto kontroverzním přístupem začala roku 2013. Jde o nepsané pravidlo, které zavedl ministr životního prostředí a turismu Tshekedi Khama. Nyní místní experti vyhodnotili, jaký úspěch to mělo. Podle nich se díky tomu pytláctví v zemi výrazně snížilo – pytláci dostali zprávu, že „když se u nás budete pokoušet zabíjet ohrožená zvířata, nemusíte se vrátit domů živí.“
8 minut
JAR povolila obchod s rohy nosorožců
Autory práce jsou právní expert Goemeone Mogomotsi a ekonomka Patricia Madigeleová, jejich studie vyšla v odborném kriminalistickém časopise SA Crime Quarterly. „Myslíme si, že národní parky jsou vlastně válečné zóny a že by v nich tedy měla platit pravidla, která se dodržují ve válkách,“ argumentují. Současně doporučují, aby se stejnou praxí začali řídit také v Jižní Africe.
Tamní zákony ovšem něco takového neumožňují, Jižní Afrika je konstituční demokracií, která se vzdala trestu smrti a není tedy možné zločince zabíjet – a vůbec už ne, když není vynesen soud. „Zavedením této praxe bychom se vrátili do dnů apartheidu a kolonialismu, kdy se zákon práva aplikoval jen selektivně; střílení pytláků by vedlo jen k postihům těch nejchudších vrstev organizovaného zločinu – zatímco šéfové by byli stále nepostižení,“ zní námitky odpůrců tohoto návrhu ve stejném čísle výše uvedeného časopisu.
Data o nosorožcích
Za co stojí záchrana živočišného druhu?
Mogomotsi a Madigeleová se ovšem v diskuzi v časopise odkazují na to, že policisté a další autority mohou v případě nutnosti použít smrtící prostředky. „Chápeme, že jihoafrické zákony umožňují zasahovat proti pytlákům střelbou s cílem likvidace, je-li to v zájmu jich nebo ohrožených zvířat. Pro moralisty je velmi těžké takovou myšlenku přijmout, ale jde o nutné zlo, kdy tím můžeme ochránit nosorožce před vyhynutím. Pytláci udělají pro získání rohoviny cokoliv – pokud neexistuje riziko, že při tom sami přijdou o život.“
Jejich hlavním argumentem je, že mezi roky 1970–2000 poklesla populace slonů o 50 procent, ale když Zimbabwe zavedla hrozbu zastřelením, stoupl v 80. letech 20. století počet slonů z 52 000 na 72 000. Pokud nebudou zavedena ta nejpřísnější opatření, pak by nosorožci mohli v některých oblastech Afriky vyhynout.