Sopky před erupcí „šeptají“. Vědci by chtěli nasloucháním lépe předpovídat výbuchy

Dunivé zvuky z útrob vulkánů, které jsou lidským uchem neslyšitelné, by mohly být v budoucnu využívány k předpovídání erupcí. Podle agentury AFP to uvedl mezinárodní tým vědců, který studoval infrazvuky vydávané sopkami, jako je italská Etna.

Když magma exploduje, zvukové vlny se šíří v kráteru. „Podobně jako u žesťových hudebních nástrojů, například u pozounu, získáváme určité tóny,“ vysvětlil expert z novozélandské Canterburské univerzity Leighton Watson, který se na výzkumu podílel.

Než v únoru 2021 vybuchla sopka Etna, její „melodie“ se začala měnit. „Výška tónu stoupala a stoupala, protože magma postupovalo kráterem vzhůru,“ uvedl Watson. Pokud určíme, jakým tónům odpovídá jaká hladina magmatu, bude podle něj možné s pomocí speciálních mikrofonů předpovídat erupce několik hodin dopředu.

Existující metody monitorování magmatu zahrnují přelety nad kráterem ve vrtulníku či výstup na sopku, aby mohlo být uvnitř provedeno měření. Obě operace jsou nebezpečné a drahé a nelze je provádět nepřetržitě.

Výzkum s budoucností

Nová metoda, která využívá zvuků ozývajících se z vulkánu, ale zatím není spolehlivá a nefunguje u všech sopek, píše agentura AFP. Výzkum bude proto dále pokračovat.

Kromě Etny by se mohl zaměřit například na sopku Piton de la Fournaise na ostrově Réunion v Indickém oceánu, vulkán Kilauea na Havaji či na sopku Villarrica v Chile.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.