Sopky před erupcí „šeptají“. Vědci by chtěli nasloucháním lépe předpovídat výbuchy

Dunivé zvuky z útrob vulkánů, které jsou lidským uchem neslyšitelné, by mohly být v budoucnu využívány k předpovídání erupcí. Podle agentury AFP to uvedl mezinárodní tým vědců, který studoval infrazvuky vydávané sopkami, jako je italská Etna.

Když magma exploduje, zvukové vlny se šíří v kráteru. „Podobně jako u žesťových hudebních nástrojů, například u pozounu, získáváme určité tóny,“ vysvětlil expert z novozélandské Canterburské univerzity Leighton Watson, který se na výzkumu podílel.

Než v únoru 2021 vybuchla sopka Etna, její „melodie“ se začala měnit. „Výška tónu stoupala a stoupala, protože magma postupovalo kráterem vzhůru,“ uvedl Watson. Pokud určíme, jakým tónům odpovídá jaká hladina magmatu, bude podle něj možné s pomocí speciálních mikrofonů předpovídat erupce několik hodin dopředu.

Existující metody monitorování magmatu zahrnují přelety nad kráterem ve vrtulníku či výstup na sopku, aby mohlo být uvnitř provedeno měření. Obě operace jsou nebezpečné a drahé a nelze je provádět nepřetržitě.

Výzkum s budoucností

Nová metoda, která využívá zvuků ozývajících se z vulkánu, ale zatím není spolehlivá a nefunguje u všech sopek, píše agentura AFP. Výzkum bude proto dále pokračovat.

Kromě Etny by se mohl zaměřit například na sopku Piton de la Fournaise na ostrově Réunion v Indickém oceánu, vulkán Kilauea na Havaji či na sopku Villarrica v Chile.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.