Sopky před erupcí „šeptají“. Vědci by chtěli nasloucháním lépe předpovídat výbuchy

Dunivé zvuky z útrob vulkánů, které jsou lidským uchem neslyšitelné, by mohly být v budoucnu využívány k předpovídání erupcí. Podle agentury AFP to uvedl mezinárodní tým vědců, který studoval infrazvuky vydávané sopkami, jako je italská Etna.

Když magma exploduje, zvukové vlny se šíří v kráteru. „Podobně jako u žesťových hudebních nástrojů, například u pozounu, získáváme určité tóny,“ vysvětlil expert z novozélandské Canterburské univerzity Leighton Watson, který se na výzkumu podílel.

Než v únoru 2021 vybuchla sopka Etna, její „melodie“ se začala měnit. „Výška tónu stoupala a stoupala, protože magma postupovalo kráterem vzhůru,“ uvedl Watson. Pokud určíme, jakým tónům odpovídá jaká hladina magmatu, bude podle něj možné s pomocí speciálních mikrofonů předpovídat erupce několik hodin dopředu.

Existující metody monitorování magmatu zahrnují přelety nad kráterem ve vrtulníku či výstup na sopku, aby mohlo být uvnitř provedeno měření. Obě operace jsou nebezpečné a drahé a nelze je provádět nepřetržitě.

Výzkum s budoucností

Nová metoda, která využívá zvuků ozývajících se z vulkánu, ale zatím není spolehlivá a nefunguje u všech sopek, píše agentura AFP. Výzkum bude proto dále pokračovat.

Kromě Etny by se mohl zaměřit například na sopku Piton de la Fournaise na ostrově Réunion v Indickém oceánu, vulkán Kilauea na Havaji či na sopku Villarrica v Chile.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 1 hhodinou

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 11 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 18 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 21 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026
Načítání...