Perseverance našla na Marsu horninu s možným důkazem dávného života

Robotické vozítko Perseverance amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) našlo na Marsu kus horniny, který by mohl obsahovat zkamenělé mikroby. Jde o další významný krok v hledání dávného života na planetě, kde se kdysi vyskytovala voda.

Perseverance odebrala z povrchu Marsu 21. července vzorek skály ve tvaru hrotu šípu, který je protkaný bílými žilkami síranu vápenatého. To podle NASA znamená, že skálou kdysi protékala voda. Mezi žilkami se nachází molekuly na bázi uhlíku, které jsou považovány za stavební kameny života – mohou ale vznikat i jinými než biologickými procesy.

Kus horniny, nazvaný Cheyava Falls podle vodopádu v arizonském Grand Canyonu, měří jeden na 0,6 metru. Vozítko jej prozkoumalo pomocí zařízení SHERLOC, které analyzuje složení vzorků i právě možný obsah organických látek.

„Cheyava Falls je nejzáhadnější, nejsložitější a potenciálně nejdůležitější horninou, kterou Perseverance dosud zkoumala,“ uvedl Ken Farley, který pracuje na projektu tohoto vozítka na Kalifornském technologickém institutu v Pasadeně.

„Máme tu první přesvědčivý nález organického materiálu, výrazné barevné skvrny svědčící o chemických reakcích, které by mikrobiální život mohl využívat jako zdroj energie, a jasný důkaz, že skálou kdysi procházela voda – nezbytná pro život. Zároveň se nám ale nepodařilo přesně určit, jak hornina vznikla,“ dodal odborník.

Vzorky bude nutné analyzovat na Zemi

Šestikolový rover Perseverance (neboli Vytrvalost) je zatím největší a nejsofistikovanější vozítko k průzkumu Marsu. Na rudé planetě přistál v únoru 2021 v kráteru Jezero, kde se podle přesvědčení vědců před 3,5 miliardy let nacházela voda. Cílem mise je především hledání známek možného minulého života na Marsu.

„Trasu vozítka Perseverance jsme navrhli tak, aby se dostalo do oblastí s potenciálem zajímavých vědeckých vzorků,“ ujasnila Nicola Foxová z ředitelství vědeckých misí v ústředí NASA ve Washingtonu. „Cesta korytem řeky v údolí Neretva se vyplatila, protože jsme našli něco, co jsme nikdy předtím neviděli a co našim vědcům poskytne mnoho podnětů ke studiu,“ doplnila.

Aby se potvrdilo, že nasbírané vzorky obsahují důkazy dávného mikrobiálního života, bude je nutné analyzovat v laboratoři na Zemi. NASA je plánuje přivézt zpět v rámci mise plánované v následující dekádě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přemnožení sloni v Thajsku dostávají antikoncepci. Ekosystém země je neuživí

Thajsko poprvé použilo antikoncepční vakcínu pro volně žijící slony, píše agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Asijská země totiž chce mít rychle rostoucí populaci těchto velkých chobotnatců pod kontrolou.
před 10 hhodinami

Výzkum analyzoval 2,6 milionu studií o rakovině, každá desátá byla podvodná

Vědci našli víc než 250 tisíc vědeckých studií o rakovině, které zřejmě pocházejí z „papírny“. Tímto termínem (anglicky papermill) se označují takzvané továrny na články neboli falešné, ukradené nebo zcela nekvalitní studie, které jsou masově chrlené do veřejného prostoru.
včera v 17:56

Pět kilogramů ryzího zlata. Zakopaný poklad našli turisté

Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je podle Puncovního úřadu zlatý, informovali zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u šesti set mincí. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.
včera v 11:08

Bílý strom Blanenska roste i bez fotosyntézy. Vědci zkoumají unikátní záhadu

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl, a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.
včera v 10:53

Vymřely. Vědci popsali, co se stalo s ježovkami u Kanárských ostrovů

Úplné vyhynutí. To je něco, co se děje s ježovkami, které laici označují i jako mořské ježky, v moři kolem Kanárských ostrovů. Podle vědců navíc existují náznaky, že by tento problém mohl být ještě mnohem rozšířenější.
29. 1. 2026

Indie a její sousedé zesilují opatření proti viru nipah. Obávají se epidemie

Stačily dva případy nakažených virem nipah v indickém Západním Bengálsku a rovnou několik okolních asijských států zavádí nebo posiluje opatření na letištích a v přístavech. Kolem nákazy se navíc začaly na sociálních sítích šířit nepravdivé zprávy a spekulace, které musejí úřady vyvracet.
29. 1. 2026

Olomoučtí vědci objevili neznámého brouka. Jeho původ sahá do doby dinosaurů

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.
29. 1. 2026

AI umí s uživateli vytvořit emocionálnější vztah než lidé mezi sebou, popsali vědci

Schopnosti umělé inteligence (AI) už jsou takové, že ji v komunikaci téměř nikdo nerozezná od opravdového člověka. Teď vědci popsali, že již dokáže s uživateli navazovat emocionálnější vztahy než jiní lidé.
29. 1. 2026
Načítání...