Sonda Dawn zkoumající trpasličí planetky v pásu asteroidů skončila, došlo jí palivo

Americká vesmírná sonda Dawn, jejímž úkolem bylo zkoumat dvě největší tělesa – Ceres a Vestu – v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, se po jedenáctileté misi definitivně odmlčela. Důvodem je vyčerpání paliva potřebného k orientaci v prostoru a tím i ke komunikaci se Zemí. Oznámila to vesmírná agentura Spojených států NASA.

Blížící se konec mise se vzhledem k tenčícím se zásobám paliva na sondě už nějakou dobu očekával. Ve středu a dnes už Dawn nenavázala naplánované spojení s komunikační sítí NASA Deep Space Network (DSN). Poté, co tým expertů eliminoval jiné možné příčiny přerušeného spojení, vedení mise dospělo k závěru, že aparát zcela vyčerpal hydrazin.

Díky této pohonné hmotě sonda udržovala svou orientaci. Bez ní Dawn už nedokáže držet antény nasměrované k Zemi a komunikovat s řídicím centrem mise. Není ale ani schopna obracet solární panely ke Slunci, aby se mohly dobíjet baterie.

Sonda byla do vesmíru vypuštěna 27. září 2007. Podle NASA na své výpravě urazila poháněna iontovými motory celkem vzdálenost kolem 6,9 miliardy kilometrů. K prvnímu cíli své mise, planetce Vesta – druhému největšímu tělesu pásu asteroidů – dospěla 16. července 2011. Kolem ní obíhala do září následujícího roku, než se vydala k největšímu tělesu pásu asteroidů, trpasličí planetě Ceres, k níž dorazila 6. března 2015.

Dawn na své vědecké vesmírné pouti zaznamenala několik prvenství. U Vesty se stala prvním přístrojem obíhajícím těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Poté se u Ceresu jako první usadila na oběžné dráze kolem nějaké trpasličí planety. Tím se zároveň stala prvním aparátem vyrobeným lidmi, který obíhal kolem dvou cílových těles ve vesmíru.

Veleúspěšná mise

Sonda svůj úkol splnila, když na Zemi poslala množství snímků a údajů, které vědcům poskytly cenné informace o vývoji naší sluneční soustavy. Podle NASA Dawn mimo jiné posílila myšlenku, že na trpasličích planetách mohly být po významnou část jejich historie oceány, a možná ještě jsou. Na Ceresu totiž objevila v nepatrné hloubce pod povrchem zmrzlou vodu.

Dawn bude podle NASA Ceres oblétat ještě minimálně dvacet let. Vědci si jsou prý ale z 99 procent jistí, že na oběžné dráze vydrží přinejmenším let padesát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
před 3 hhodinami

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
před 21 hhodinami

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
včera v 10:43

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...