Sonda Dawn zkoumající trpasličí planetky v pásu asteroidů skončila, došlo jí palivo

Americká vesmírná sonda Dawn, jejímž úkolem bylo zkoumat dvě největší tělesa – Ceres a Vestu – v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, se po jedenáctileté misi definitivně odmlčela. Důvodem je vyčerpání paliva potřebného k orientaci v prostoru a tím i ke komunikaci se Zemí. Oznámila to vesmírná agentura Spojených států NASA.

Blížící se konec mise se vzhledem k tenčícím se zásobám paliva na sondě už nějakou dobu očekával. Ve středu a dnes už Dawn nenavázala naplánované spojení s komunikační sítí NASA Deep Space Network (DSN). Poté, co tým expertů eliminoval jiné možné příčiny přerušeného spojení, vedení mise dospělo k závěru, že aparát zcela vyčerpal hydrazin.

Díky této pohonné hmotě sonda udržovala svou orientaci. Bez ní Dawn už nedokáže držet antény nasměrované k Zemi a komunikovat s řídicím centrem mise. Není ale ani schopna obracet solární panely ke Slunci, aby se mohly dobíjet baterie.

Sonda byla do vesmíru vypuštěna 27. září 2007. Podle NASA na své výpravě urazila poháněna iontovými motory celkem vzdálenost kolem 6,9 miliardy kilometrů. K prvnímu cíli své mise, planetce Vesta – druhému největšímu tělesu pásu asteroidů – dospěla 16. července 2011. Kolem ní obíhala do září následujícího roku, než se vydala k největšímu tělesu pásu asteroidů, trpasličí planetě Ceres, k níž dorazila 6. března 2015.

Dawn na své vědecké vesmírné pouti zaznamenala několik prvenství. U Vesty se stala prvním přístrojem obíhajícím těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Poté se u Ceresu jako první usadila na oběžné dráze kolem nějaké trpasličí planety. Tím se zároveň stala prvním aparátem vyrobeným lidmi, který obíhal kolem dvou cílových těles ve vesmíru.

Veleúspěšná mise

Sonda svůj úkol splnila, když na Zemi poslala množství snímků a údajů, které vědcům poskytly cenné informace o vývoji naší sluneční soustavy. Podle NASA Dawn mimo jiné posílila myšlenku, že na trpasličích planetách mohly být po významnou část jejich historie oceány, a možná ještě jsou. Na Ceresu totiž objevila v nepatrné hloubce pod povrchem zmrzlou vodu.

Dawn bude podle NASA Ceres oblétat ještě minimálně dvacet let. Vědci si jsou prý ale z 99 procent jistí, že na oběžné dráze vydrží přinejmenším let padesát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 mminutami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 32 mminutami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 16 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 18 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 19 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026
Načítání...