Sledujte dnes na obloze Mezinárodní vesmírnou stanici. Kde a kdy ji uvidíte?

Přelet Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) bude dnes večer pozorovatelný pouhým okem jen z části České republiky. Na jihozápadě tomu zabrání vysoká oblačnost. O něco lepší předpověď mají meteorologové pro páteční večer, kdy by měla být ISS také viditelná. Na ISS je v současnosti americký astronaut s vazbami na Česko Andrew Feustel, který vzal do vesmíru postavičku Krtka z Milerových pohádek. Astronomové k přeletu připravili akci pro děti.

Mezinárodní stanice prolétá nad Českem několikrát denně, jen málokdy se však dá vidět okem. Je to proto, že přes den její obraz zanikne kvůli slunečnímu svitu. Stanice nemá vlastní světelný zdroj, kterým by si „svítila na cestu“. Vidět ji lze ve chvílích, kdy se od ní odráží sluneční světlo.

Ve čtvrtek ji pozorovatelé mohou zaznamenat ve 22:53 hodin, kdy bude „vycházet“ na západě. V následujících sedmi minutách se přesune na východ, přičemž zhruba v polovině své viditelné dráhy protne místo, kde je vidět souhvězdí Malý medvěd.

Kde a jak pozorovat ISS?

Přesný čas přeletu se mírně liší podle toho, odkud chtějí lidé ISS pozorovat. Čas 22:53:43 platí pro Prahu, na západě republiky to bude o několik sekund dříve a například ve Valašském Meziříčí „vyjde“ ISS nad obzorem až ve 22:54:19. Bude ji ale možné sledovat zřejmě jen z malé části Česka, pro čtvrteční večer totiž meteorologové předpovídají velkou oblačnost.

„Nejvíc oblačnosti bude na jihozápadní polovině území. Lepší to bude ve Slezsku, v Pardubickém a Královéhradeckém kraji,“ řekla Iveta Kodádková z Českého hydrometeorologického ústavu.

Kde hledat na obloze ISS
Zdroj: AV ČR

Větší šanci vidět ISS budou mít pozorovatelé následující den, kdy by se mraky měly rozpadat. Ten den začne viditelná část přeletu ve 22:01. Jak uvedl místopředseda České astronomické společnosti a tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan, v tento den bude astronaut Andrew Feustel fotografovat při přeletu Česko.

Astronomové proto vyzvali děti, aby ve čtvrtek a v pátek při sledování ISS rozsvítily světlo, a posvítily tak Krtkovi na cestu. Jak uvedl Suchan, při nepřízni počasí si zájemci o pozorování nemají zoufat. Příležitostí vidět ISS bude v následujících týdnech a měsících ještě několik.

ISS oběhne Zemi za 90 minut

Ve čtvrtek Krtkovi na ISS zamává z Hvězdárny Ondřejov jeho krtčí kolega – postavička, která se do vesmíru podívala v roce 2011. V pátek je připravený program pro děti ve Hvězdárně a planetáriu Brno. Začíná ve 21 hodin a jeho součástí bude promítání pohádky i kvízy.

ISS obíhá Zemi ve výšce 402 až 407 kilometrů. Jeden oběh trvá 90 minut. Při pozorování okem má podobu jasného pohybujícího se bodu. V dalekohledu je možno zahlédnout její tvar připomínající nakloněné písmenho H. Astronaut Feustel je ve vesmíru již poněkolikáté, ze současné mise se vrátí na Zemi 4. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 9 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 10 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 13 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 18 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...