Sinice škodí lidskému zdraví. Čeští vědci hledají zbraň, jak je porazit

Sinicím se v horku daří. Když se přemnoží, mohou způsobovat řadu zdravotních problémů. Čeští vědci hledají způsob, jak je porazit.

Rostoucí teploty i víc horkých dní. To jsou důvody, proč se látky produkované sinicemi v posledních letech častěji objevují i ve zdrojích pitné vody. Problém to je především pro úpravny, které je většinou nedokážou efektivně odstraňovat. Kvůli sinicím navíc mohou během výroby pitné vody vznikat rakovinotvorné sloučeniny. Na způsobu, jak se s novým zdrojem znečištění lépe vypořádat, pracují čeští vědci z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd. Zásadní je podle nich PH vody.

Nahrávám video

Martin Pivokonský z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR popisuje, v čem je problém: „Látky z umírajících sinic v nádržích místo aby vytvořily nějakou pevnou částečku, což je vlastně proces úpravy, kterému se říká koagulace, a zachytily se nám třeba na filtrech, tak tím filtrem projdou.“ Během toho může dojít až k takzvané chloraci. A právě při kontaktu s chlorem vznikají ještě nebezpečnější sloučeniny – jako třeba chloroform. V Česku je sice tento problém zatím ještě pod kontrolou, třeba v Asii ale kvůli sinicím kolabují celé úpravny vody.

Odpověď je v kyselejší vodě

Řešením je podle vědců snížení pH upravované vody na kyselejší úroveň. Martin Pivokonský popisuje, jak to probíhá: „Máme osm sklenic, ve kterých jsou nadávkované produkty sinic a řas. Ty sklenice jsou úplně stejné, liší se pouze hodnotou pH. Po několika minutách se v některých nádobách vytvoří viditelné shluky toxických látek. A právě takovéto větší shluky, které obsahují i jedovaté produkty sinic, se už při úpravě vody dají efektivně odstranit.“

Jedna z prvních úpraven vody, kde zmíněný princip používají, stojí poblíž Kutné Hory. Jiří Štěpán, předseda představenstva Vodohospodářské společnosti Vrchlice – Maleč, vysvětluje, proč vznikla:

„V přehradě se opravdu stále zhoršuje kvalita vody, a abychom dokázali splnit přísné legislativní požadavky, tak k tomu musíme mít příslušnou technologii.“ V čistírně probíhá ve velkém to, co se odehrávalo v laboratoři v malém. Výsledkem interakcí je tvorba agregátů, které pak snadno odstraní třeba obyčejné pískové filtry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 13 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 15 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 15 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 20 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.