Sinice škodí lidskému zdraví. Čeští vědci hledají zbraň, jak je porazit

Sinicím se v horku daří. Když se přemnoží, mohou způsobovat řadu zdravotních problémů. Čeští vědci hledají způsob, jak je porazit.

Rostoucí teploty i víc horkých dní. To jsou důvody, proč se látky produkované sinicemi v posledních letech častěji objevují i ve zdrojích pitné vody. Problém to je především pro úpravny, které je většinou nedokážou efektivně odstraňovat. Kvůli sinicím navíc mohou během výroby pitné vody vznikat rakovinotvorné sloučeniny. Na způsobu, jak se s novým zdrojem znečištění lépe vypořádat, pracují čeští vědci z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd. Zásadní je podle nich PH vody.

3 minuty
Čeští vědci hledají zbraň proti sinicím
Zdroj: ČT24

Martin Pivokonský z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR popisuje, v čem je problém: „Látky z umírajících sinic v nádržích místo aby vytvořily nějakou pevnou částečku, což je vlastně proces úpravy, kterému se říká koagulace, a zachytily se nám třeba na filtrech, tak tím filtrem projdou.“ Během toho může dojít až k takzvané chloraci. A právě při kontaktu s chlorem vznikají ještě nebezpečnější sloučeniny – jako třeba chloroform. V Česku je sice tento problém zatím ještě pod kontrolou, třeba v Asii ale kvůli sinicím kolabují celé úpravny vody.

Odpověď je v kyselejší vodě

Řešením je podle vědců snížení pH upravované vody na kyselejší úroveň. Martin Pivokonský popisuje, jak to probíhá: „Máme osm sklenic, ve kterých jsou nadávkované produkty sinic a řas. Ty sklenice jsou úplně stejné, liší se pouze hodnotou pH. Po několika minutách se v některých nádobách vytvoří viditelné shluky toxických látek. A právě takovéto větší shluky, které obsahují i jedovaté produkty sinic, se už při úpravě vody dají efektivně odstranit.“

Jedna z prvních úpraven vody, kde zmíněný princip používají, stojí poblíž Kutné Hory. Jiří Štěpán, předseda představenstva Vodohospodářské společnosti Vrchlice – Maleč, vysvětluje, proč vznikla:

„V přehradě se opravdu stále zhoršuje kvalita vody, a abychom dokázali splnit přísné legislativní požadavky, tak k tomu musíme mít příslušnou technologii.“ V čistírně probíhá ve velkém to, co se odehrávalo v laboratoři v malém. Výsledkem interakcí je tvorba agregátů, které pak snadno odstraní třeba obyčejné pískové filtry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...