Sinice škodí lidskému zdraví. Čeští vědci hledají zbraň, jak je porazit

Sinicím se v horku daří. Když se přemnoží, mohou způsobovat řadu zdravotních problémů. Čeští vědci hledají způsob, jak je porazit.

Rostoucí teploty i víc horkých dní. To jsou důvody, proč se látky produkované sinicemi v posledních letech častěji objevují i ve zdrojích pitné vody. Problém to je především pro úpravny, které je většinou nedokážou efektivně odstraňovat. Kvůli sinicím navíc mohou během výroby pitné vody vznikat rakovinotvorné sloučeniny. Na způsobu, jak se s novým zdrojem znečištění lépe vypořádat, pracují čeští vědci z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd. Zásadní je podle nich PH vody.

Nahrávám video

Martin Pivokonský z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR popisuje, v čem je problém: „Látky z umírajících sinic v nádržích místo aby vytvořily nějakou pevnou částečku, což je vlastně proces úpravy, kterému se říká koagulace, a zachytily se nám třeba na filtrech, tak tím filtrem projdou.“ Během toho může dojít až k takzvané chloraci. A právě při kontaktu s chlorem vznikají ještě nebezpečnější sloučeniny – jako třeba chloroform. V Česku je sice tento problém zatím ještě pod kontrolou, třeba v Asii ale kvůli sinicím kolabují celé úpravny vody.

Odpověď je v kyselejší vodě

Řešením je podle vědců snížení pH upravované vody na kyselejší úroveň. Martin Pivokonský popisuje, jak to probíhá: „Máme osm sklenic, ve kterých jsou nadávkované produkty sinic a řas. Ty sklenice jsou úplně stejné, liší se pouze hodnotou pH. Po několika minutách se v některých nádobách vytvoří viditelné shluky toxických látek. A právě takovéto větší shluky, které obsahují i jedovaté produkty sinic, se už při úpravě vody dají efektivně odstranit.“

Jedna z prvních úpraven vody, kde zmíněný princip používají, stojí poblíž Kutné Hory. Jiří Štěpán, předseda představenstva Vodohospodářské společnosti Vrchlice – Maleč, vysvětluje, proč vznikla:

„V přehradě se opravdu stále zhoršuje kvalita vody, a abychom dokázali splnit přísné legislativní požadavky, tak k tomu musíme mít příslušnou technologii.“ V čistírně probíhá ve velkém to, co se odehrávalo v laboratoři v malém. Výsledkem interakcí je tvorba agregátů, které pak snadno odstraní třeba obyčejné pískové filtry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 14 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.