Rusko bude mít kosmickou fakultu. Otevře ji Lomonosova univerzita

Moskevská Lomonosova univerzita oznámila, že v brzké době otevře kosmickou fakultu. Ta by měla sloužit k výuce mladých talentů, kteří by oživili ruský kosmický průmysl. Informoval o tom ruský deník The Moscow Times.

„Plány projednáváme už delší dobu a fakultu otevřeme v příštích několika dnech,“ řekl agentuře TASS rektor nejstarší ruské univerzity Viktor Sadovničij. Vyučovat se na fakultě začne někdy v příštím roce.

Ruský kosmický průmysl postihlo v posledních letech několik vážných nehod a potřebuje získat mladé talenty. Loni pracovníci ruské Federální kosmické agentury uvedli, že je nezbytné, aby toto odvětví v příštím desetiletí zaměstnalo nejméně 110 000 vysokoškoláků.

Na vrcholu kosmického věku

V roce 1989, kdy byl na vrcholu, zaměstnával sovětský vesmírný program více než milion odborníků, kteří vytvářeli 1,5 procenta hrubého domácího produktu. V posledních 25 letech průmysl utrpěl velké ztráty. Mladé lidi práce v tomto sektoru kvůli nízkému platovému ohodnocení neláká.

Analytik Pavel Lužin však tvrdí, že školství samo o sobě kolabující sektor nezachrání. „Vysokoškoláci o kariéru v ruském kosmickém průmyslu nestojí,“ řekl Lužin. Argumentoval tím, že specializované školy jsou po celém Rusku, ale sektor má stále málo zaměstnanců.

Chybí především peníze - a tedy i kvalitní lidé

Nízké mzdy a zastaralé technologie, které potenciální rekruty odrazují, jsou prý důsledkem státního monopolu. Mladý inženýr si vydělá 20 000 až 30 000 rublů měsíčně (asi 8 000 až 12 000 korun), což není mnoho ani v odlehlých částech Ruska. V okamžiku, kdy inženýr začne pracovat v letecké továrně, jsou mu svěřena státní tajemství a nesmí cestovat mimo Rusko. „Slibný 22 až 23letý odborník se promění v nevolníka jako za carského Ruska,“ vysvětluje Lužin.

Ruskému kosmickému průmyslu by mohly pomoci investice ze soukromého sektoru, míní The Moscow Times. Zaměstnanci by se dočkali vyšších mezd a kosmonautika zase technologického pokroku. Nicméně ruská vláda v minulosti odmítla vypracovat návrhy zákonů, které by v Rusku soukromou kosmonautiku povolily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 17 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 19 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 21 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...