Raketa Falcon Heavy má za sebou první komerční let. Všechny tři její stupně přistály zpět na Zemi

Z floridského Mysu Canaveral úspěšně odstartovala těžká raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX, která podnikla svůj první komerční let. Na oběžnou dráhu vynesla saúdskoarabskou telekomunikační družici ArabSat 6A. První testovací let rakety Falcon Heavy provedla soukromá americká společnost Elona Muska loni v únoru. V nákladovém prostoru tehdy měla elektromobil Tesla Roadster, který obíhal po dráze kolem Slunce.

Osm minut po startu dosedly zpátky do areálu Mysu Canaveral dva pomocné stupně rakety, stejně jako tomu bylo i loni. Na rozdíl od loňského pokusu se tentokrát úspěšně na Zem vrátil i její centrální stupeň. Poté, co vynesl do kosmu náklad, přistál na plošině v oceánu, zhruba 645 kilometrů od floridského pobřeží. Komentátoři ze společnosti SpaceX to označili za „obrovský úspěch“. 

„Falcon přistál,“ napsal na svém Twitteru Musk a přidal i fotografie všech tří stupňů zpět na Zemi. Původně se měla raketa z floridské rampy vznést už ve čtvrtek. Kvůli špatným povětrnostním podmínkám byl ale start o den odložen.

Loni se centrální stupeň rakety Falcon Heavy, která je nejsilnějším nosičem současnosti, po startu neplánovaně zřítil do Atlantského oceánu. Podle Muska při návratu tohoto stupně došlo palivo, které bylo nezbytné pro zpomalení a řízené dosednutí. Na hladinu oceánu narazil zhruba sto metrů od přistávací plošiny rychlostí asi 500 kilometrů v hodině, uvedl Musk.

To, že všechny tři stupně úspěšně přistály zpět za Zemi, by podle společnosti SpaxeX mohlo v budoucnu výrazně snížit náklady na lety do vesmíru. Pomocné stupně rakety by tak totiž mohly být renovovány a opět použity. 

Nákladem rakety Falcon Heavy byla telekomunikační družice Arabsat 6A. Ta má podle serveru Kosmonautix sloužit společnosti ArabSat sídlící v Saudské Arábii. Prázdná družice, která byla postavená loni v únoru, vážila přibližně tři a půl tuny. Po naplnění palivem se její váha vyšplhala přibližně na šest tun. 

Z kosmu by měla Arabsat 6A  zajišťovat televizní vysílání, internet či telefonní služby pro zákazníky na Blízkém východě, Africe i v Evropě.  

V budoucnu až 64tunový náklad

Falcon Heavy vychází z upraveného nosiče Falcon 9, na rozdíl od něj má ale v prvním stupni trojnásobek motorů, konkrétně jich je 27. Nepřehlédnutelné jsou také dva pomocné vzletové raketové stupně, takzvané boostery, které vznikly rovněž úpravou Falconu 9.

Podle zveřejněných parametrů bude raketa schopná dopravit na nízkou oběžnou dráhu až 64tunový náklad. Elon Musk loni uvedl, že vývoj rakety stál více než 500 milionů dolarů. 

Pro srovnání, legendární americký Saturn 5, který se stal nejsilnějším nosičem historie, dokázal na nízkou orbitu dopravit 140 tun nákladu a Falcon 9 v nejsilnější verzi je schopen vynést necelých 23 tun. 

Elon Musk na Twitteru ve středu poznamenal, že při pátečním startu raketa Falcon Heavy využíje vylepšenou „Block 5“ verzi rakety Falcon 9, která letos vzlétla poprvé. V té souvislosti Musk dodal, že daná modifikace přidává „určité riziko selhání, a to mezi pěti až deseti procenty“. Zároveň je ale Falcon Heavy díky „Block 5“ podle Muska téměř o 10 procent výkonnější.

Raketa Falcon Heavy má primárně sloužit pro americké vojenské mise, vypouštění špionážních satelitů a komerčních telekomunikačních družic. Nemá  se přitom účastnit vesmírných misí tak často jako jeho menší přechůdce Falcon 9, který jich podle CNN od loňského února splnil více než dvacet. Falcon Heavy má na svém kontě zatím pět misí. 

Poté, co v únoru loňského roku SpaceX provedla testovací start rakety Falcon Heavy, začal zájem potenciálních smluvních partnerů růst. Celkem společnost uzavřela smlouvy na pět misí, z toho ve třech případech se podle CNBC jedná o mise komerční. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 58 mminutami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 10 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 12 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...