Raketa Falcon Heavy má za sebou první komerční let. Všechny tři její stupně přistály zpět na Zemi

Z floridského Mysu Canaveral úspěšně odstartovala těžká raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX, která podnikla svůj první komerční let. Na oběžnou dráhu vynesla saúdskoarabskou telekomunikační družici ArabSat 6A. První testovací let rakety Falcon Heavy provedla soukromá americká společnost Elona Muska loni v únoru. V nákladovém prostoru tehdy měla elektromobil Tesla Roadster, který obíhal po dráze kolem Slunce.

Osm minut po startu dosedly zpátky do areálu Mysu Canaveral dva pomocné stupně rakety, stejně jako tomu bylo i loni. Na rozdíl od loňského pokusu se tentokrát úspěšně na Zem vrátil i její centrální stupeň. Poté, co vynesl do kosmu náklad, přistál na plošině v oceánu, zhruba 645 kilometrů od floridského pobřeží. Komentátoři ze společnosti SpaceX to označili za „obrovský úspěch“. 

„Falcon přistál,“ napsal na svém Twitteru Musk a přidal i fotografie všech tří stupňů zpět na Zemi. Původně se měla raketa z floridské rampy vznést už ve čtvrtek. Kvůli špatným povětrnostním podmínkám byl ale start o den odložen.

Loni se centrální stupeň rakety Falcon Heavy, která je nejsilnějším nosičem současnosti, po startu neplánovaně zřítil do Atlantského oceánu. Podle Muska při návratu tohoto stupně došlo palivo, které bylo nezbytné pro zpomalení a řízené dosednutí. Na hladinu oceánu narazil zhruba sto metrů od přistávací plošiny rychlostí asi 500 kilometrů v hodině, uvedl Musk.

To, že všechny tři stupně úspěšně přistály zpět za Zemi, by podle společnosti SpaxeX mohlo v budoucnu výrazně snížit náklady na lety do vesmíru. Pomocné stupně rakety by tak totiž mohly být renovovány a opět použity. 

Nákladem rakety Falcon Heavy byla telekomunikační družice Arabsat 6A. Ta má podle serveru Kosmonautix sloužit společnosti ArabSat sídlící v Saudské Arábii. Prázdná družice, která byla postavená loni v únoru, vážila přibližně tři a půl tuny. Po naplnění palivem se její váha vyšplhala přibližně na šest tun. 

Z kosmu by měla Arabsat 6A  zajišťovat televizní vysílání, internet či telefonní služby pro zákazníky na Blízkém východě, Africe i v Evropě.  

V budoucnu až 64tunový náklad

Falcon Heavy vychází z upraveného nosiče Falcon 9, na rozdíl od něj má ale v prvním stupni trojnásobek motorů, konkrétně jich je 27. Nepřehlédnutelné jsou také dva pomocné vzletové raketové stupně, takzvané boostery, které vznikly rovněž úpravou Falconu 9.

Podle zveřejněných parametrů bude raketa schopná dopravit na nízkou oběžnou dráhu až 64tunový náklad. Elon Musk loni uvedl, že vývoj rakety stál více než 500 milionů dolarů. 

Pro srovnání, legendární americký Saturn 5, který se stal nejsilnějším nosičem historie, dokázal na nízkou orbitu dopravit 140 tun nákladu a Falcon 9 v nejsilnější verzi je schopen vynést necelých 23 tun. 

Elon Musk na Twitteru ve středu poznamenal, že při pátečním startu raketa Falcon Heavy využíje vylepšenou „Block 5“ verzi rakety Falcon 9, která letos vzlétla poprvé. V té souvislosti Musk dodal, že daná modifikace přidává „určité riziko selhání, a to mezi pěti až deseti procenty“. Zároveň je ale Falcon Heavy díky „Block 5“ podle Muska téměř o 10 procent výkonnější.

Raketa Falcon Heavy má primárně sloužit pro americké vojenské mise, vypouštění špionážních satelitů a komerčních telekomunikačních družic. Nemá  se přitom účastnit vesmírných misí tak často jako jeho menší přechůdce Falcon 9, který jich podle CNN od loňského února splnil více než dvacet. Falcon Heavy má na svém kontě zatím pět misí. 

Poté, co v únoru loňského roku SpaceX provedla testovací start rakety Falcon Heavy, začal zájem potenciálních smluvních partnerů růst. Celkem společnost uzavřela smlouvy na pět misí, z toho ve třech případech se podle CNBC jedná o mise komerční. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 3 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 7 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 11 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 12 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...