Raketa Falcon Heavy má za sebou první komerční let. Všechny tři její stupně přistály zpět na Zemi

Z floridského Mysu Canaveral úspěšně odstartovala těžká raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX, která podnikla svůj první komerční let. Na oběžnou dráhu vynesla saúdskoarabskou telekomunikační družici ArabSat 6A. První testovací let rakety Falcon Heavy provedla soukromá americká společnost Elona Muska loni v únoru. V nákladovém prostoru tehdy měla elektromobil Tesla Roadster, který obíhal po dráze kolem Slunce.

Osm minut po startu dosedly zpátky do areálu Mysu Canaveral dva pomocné stupně rakety, stejně jako tomu bylo i loni. Na rozdíl od loňského pokusu se tentokrát úspěšně na Zem vrátil i její centrální stupeň. Poté, co vynesl do kosmu náklad, přistál na plošině v oceánu, zhruba 645 kilometrů od floridského pobřeží. Komentátoři ze společnosti SpaceX to označili za „obrovský úspěch“. 

„Falcon přistál,“ napsal na svém Twitteru Musk a přidal i fotografie všech tří stupňů zpět na Zemi. Původně se měla raketa z floridské rampy vznést už ve čtvrtek. Kvůli špatným povětrnostním podmínkám byl ale start o den odložen.

Loni se centrální stupeň rakety Falcon Heavy, která je nejsilnějším nosičem současnosti, po startu neplánovaně zřítil do Atlantského oceánu. Podle Muska při návratu tohoto stupně došlo palivo, které bylo nezbytné pro zpomalení a řízené dosednutí. Na hladinu oceánu narazil zhruba sto metrů od přistávací plošiny rychlostí asi 500 kilometrů v hodině, uvedl Musk.

To, že všechny tři stupně úspěšně přistály zpět za Zemi, by podle společnosti SpaxeX mohlo v budoucnu výrazně snížit náklady na lety do vesmíru. Pomocné stupně rakety by tak totiž mohly být renovovány a opět použity. 

Nákladem rakety Falcon Heavy byla telekomunikační družice Arabsat 6A. Ta má podle serveru Kosmonautix sloužit společnosti ArabSat sídlící v Saudské Arábii. Prázdná družice, která byla postavená loni v únoru, vážila přibližně tři a půl tuny. Po naplnění palivem se její váha vyšplhala přibližně na šest tun. 

Z kosmu by měla Arabsat 6A  zajišťovat televizní vysílání, internet či telefonní služby pro zákazníky na Blízkém východě, Africe i v Evropě.  

V budoucnu až 64tunový náklad

Falcon Heavy vychází z upraveného nosiče Falcon 9, na rozdíl od něj má ale v prvním stupni trojnásobek motorů, konkrétně jich je 27. Nepřehlédnutelné jsou také dva pomocné vzletové raketové stupně, takzvané boostery, které vznikly rovněž úpravou Falconu 9.

Podle zveřejněných parametrů bude raketa schopná dopravit na nízkou oběžnou dráhu až 64tunový náklad. Elon Musk loni uvedl, že vývoj rakety stál více než 500 milionů dolarů. 

Pro srovnání, legendární americký Saturn 5, který se stal nejsilnějším nosičem historie, dokázal na nízkou orbitu dopravit 140 tun nákladu a Falcon 9 v nejsilnější verzi je schopen vynést necelých 23 tun. 

Elon Musk na Twitteru ve středu poznamenal, že při pátečním startu raketa Falcon Heavy využíje vylepšenou „Block 5“ verzi rakety Falcon 9, která letos vzlétla poprvé. V té souvislosti Musk dodal, že daná modifikace přidává „určité riziko selhání, a to mezi pěti až deseti procenty“. Zároveň je ale Falcon Heavy díky „Block 5“ podle Muska téměř o 10 procent výkonnější.

Raketa Falcon Heavy má primárně sloužit pro americké vojenské mise, vypouštění špionážních satelitů a komerčních telekomunikačních družic. Nemá  se přitom účastnit vesmírných misí tak často jako jeho menší přechůdce Falcon 9, který jich podle CNN od loňského února splnil více než dvacet. Falcon Heavy má na svém kontě zatím pět misí. 

Poté, co v únoru loňského roku SpaceX provedla testovací start rakety Falcon Heavy, začal zájem potenciálních smluvních partnerů růst. Celkem společnost uzavřela smlouvy na pět misí, z toho ve třech případech se podle CNBC jedná o mise komerční. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 29 mminutami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 2 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 3 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 3 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 5 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 21 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
včera v 11:29
Načítání...