Puberta u amerických dívek nastupuje čím dál dříve, už ve věku sedmi let

Mladé Američanky stále častěji vstupují do puberty v nižším věku; u každé čtvrté černošské dívky a u každé desáté bílé dívky ze Spojených států se začínají prsa vyvíjet už ve věku sedmi let. Ukazuje to rozsáhlý výzkum amerických lékařů.

Práce vydaná v odborném časopise Pediatrics zkoumala asi 1300 dívek ve věku mezi šesti a osmi roky. Podle publikovaných zjištění se v sedmi letech začínají prsa vyvíjet u 23,4 procenta Afroameričanek, 14,9 procenta hispánských dívek a u 10,4 procenta bělošek. U osmiletých dívek je to dokonce už 42,9 procenta, respektive 30,9 a 18,3 procenta.

Velmi podobný výzkum vědci provedli roku 1997, tehdy ještě mělo vyvinutá prsa jen pět procent sedmiletých bělošek – tedy polovina oproti současnosti. Také u Afroameričanek došlo za stejnou dobu k významnému posunu z patnácti na více než třiadvacet procent.

Podobně rychle klesá také hranice první menstruace (v osmnáctém století byla mezi sedmnáctým a osmnáctým rokem), a puberta se tak u amerických dívek objevuje čím dál dříve. Teorií, proč ke změnám dochází stále časněji, je přitom více.

Kila navíc i životní prostředí

Nejčastěji se vědci přiklánějí k tomu, že hlavní roli hraje obezita. Ve Spojených státech amerických v současné době trpí nadváhou nebo obezitou asi třetina dětí. Nadměrné množství podkožního tuku ale přispívá ke zvýšenému množství hormonu estrogenu a ten zase hraje klíčovou roli v růstu prsů.

Dalšími faktory jsou podle expertů vlivy okolí. Hlavním podezřelým jsou mezi nimi chemikálie, které se nazývají endokrinní disruptory. Jedná se o širokou skupinu látek, které zasahují do normálních funkcí žláz s vnitřní sekrecí. Typickým příkladem jsou pesticidy nebo některá změkčovadla.

O vlivu těchto látek na vývoj dětí se zatím vede diskuse; řada novějších výzkumů ale naznačuje, že právě dopad změkčovadel plastů, která se vyskytují například v umělohmotných lahvích, může být značný.

Výzkum zkoumal údaje ze čtyř míst v USA – jeho výsledky naznačují spíše environmetální vlivy. K nejmenšímu nárůstu totiž došlo v oblasti San Francisca, které je dlouhodobě spojené s nejzdravějším životním stylem a také nejzdravější stravou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 3 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 19 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 20 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 23 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
včera v 08:00

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
24. 2. 2026
Načítání...