Puberta u amerických dívek nastupuje čím dál dříve, už ve věku sedmi let

Mladé Američanky stále častěji vstupují do puberty v nižším věku; u každé čtvrté černošské dívky a u každé desáté bílé dívky ze Spojených států se začínají prsa vyvíjet už ve věku sedmi let. Ukazuje to rozsáhlý výzkum amerických lékařů.

Práce vydaná v odborném časopise Pediatrics zkoumala asi 1300 dívek ve věku mezi šesti a osmi roky. Podle publikovaných zjištění se v sedmi letech začínají prsa vyvíjet u 23,4 procenta Afroameričanek, 14,9 procenta hispánských dívek a u 10,4 procenta bělošek. U osmiletých dívek je to dokonce už 42,9 procenta, respektive 30,9 a 18,3 procenta.

Velmi podobný výzkum vědci provedli roku 1997, tehdy ještě mělo vyvinutá prsa jen pět procent sedmiletých bělošek – tedy polovina oproti současnosti. Také u Afroameričanek došlo za stejnou dobu k významnému posunu z patnácti na více než třiadvacet procent.

Podobně rychle klesá také hranice první menstruace (v osmnáctém století byla mezi sedmnáctým a osmnáctým rokem), a puberta se tak u amerických dívek objevuje čím dál dříve. Teorií, proč ke změnám dochází stále časněji, je přitom více.

Kila navíc i životní prostředí

Nejčastěji se vědci přiklánějí k tomu, že hlavní roli hraje obezita. Ve Spojených státech amerických v současné době trpí nadváhou nebo obezitou asi třetina dětí. Nadměrné množství podkožního tuku ale přispívá ke zvýšenému množství hormonu estrogenu a ten zase hraje klíčovou roli v růstu prsů.

Dalšími faktory jsou podle expertů vlivy okolí. Hlavním podezřelým jsou mezi nimi chemikálie, které se nazývají endokrinní disruptory. Jedná se o širokou skupinu látek, které zasahují do normálních funkcí žláz s vnitřní sekrecí. Typickým příkladem jsou pesticidy nebo některá změkčovadla.

O vlivu těchto látek na vývoj dětí se zatím vede diskuse; řada novějších výzkumů ale naznačuje, že právě dopad změkčovadel plastů, která se vyskytují například v umělohmotných lahvích, může být značný.

Výzkum zkoumal údaje ze čtyř míst v USA – jeho výsledky naznačují spíše environmetální vlivy. K nejmenšímu nárůstu totiž došlo v oblasti San Francisca, které je dlouhodobě spojené s nejzdravějším životním stylem a také nejzdravější stravou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 12 hhodinami

Při červnové vlně veder zemřelo v Česku více lidí, než je obvyklé

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
před 12 hhodinami
Doporučujeme

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Zatímco v současnosti se zatmění Slunce chápe většinou už jen jako velký spektákl, tak v minulosti taková událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Sopka Santorini chrlila stovky let masivní množství jedů. Přesto ji kolonizoval život

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.
před 17 hhodinami

Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.
před 20 hhodinami
Doporučujeme

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
11. 8. 2026

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.