Puberta u amerických dívek nastupuje čím dál dříve, už ve věku sedmi let

Mladé Američanky stále častěji vstupují do puberty v nižším věku; u každé čtvrté černošské dívky a u každé desáté bílé dívky ze Spojených států se začínají prsa vyvíjet už ve věku sedmi let. Ukazuje to rozsáhlý výzkum amerických lékařů.

Práce vydaná v odborném časopise Pediatrics zkoumala asi 1300 dívek ve věku mezi šesti a osmi roky. Podle publikovaných zjištění se v sedmi letech začínají prsa vyvíjet u 23,4 procenta Afroameričanek, 14,9 procenta hispánských dívek a u 10,4 procenta bělošek. U osmiletých dívek je to dokonce už 42,9 procenta, respektive 30,9 a 18,3 procenta.

Velmi podobný výzkum vědci provedli roku 1997, tehdy ještě mělo vyvinutá prsa jen pět procent sedmiletých bělošek – tedy polovina oproti současnosti. Také u Afroameričanek došlo za stejnou dobu k významnému posunu z patnácti na více než třiadvacet procent.

Podobně rychle klesá také hranice první menstruace (v osmnáctém století byla mezi sedmnáctým a osmnáctým rokem), a puberta se tak u amerických dívek objevuje čím dál dříve. Teorií, proč ke změnám dochází stále časněji, je přitom více.

Kila navíc i životní prostředí

Nejčastěji se vědci přiklánějí k tomu, že hlavní roli hraje obezita. Ve Spojených státech amerických v současné době trpí nadváhou nebo obezitou asi třetina dětí. Nadměrné množství podkožního tuku ale přispívá ke zvýšenému množství hormonu estrogenu a ten zase hraje klíčovou roli v růstu prsů.

Dalšími faktory jsou podle expertů vlivy okolí. Hlavním podezřelým jsou mezi nimi chemikálie, které se nazývají endokrinní disruptory. Jedná se o širokou skupinu látek, které zasahují do normálních funkcí žláz s vnitřní sekrecí. Typickým příkladem jsou pesticidy nebo některá změkčovadla.

O vlivu těchto látek na vývoj dětí se zatím vede diskuse; řada novějších výzkumů ale naznačuje, že právě dopad změkčovadel plastů, která se vyskytují například v umělohmotných lahvích, může být značný.

Výzkum zkoumal údaje ze čtyř míst v USA – jeho výsledky naznačují spíše environmetální vlivy. K nejmenšímu nárůstu totiž došlo v oblasti San Francisca, které je dlouhodobě spojené s nejzdravějším životním stylem a také nejzdravější stravou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 5 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 19 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026
Načítání...