Psi zřejmě nejsou tak chytří, jak lidé věří. Jejich inteligence je srovnatelná s kočkami nebo hyenami, tvrdí vědci

Psi sice dokážou být poslušní a velmi učenliví, lidé ale jejich inteligenci dost možná přeceňují. Autoři nové studie popsali, jak jsou na tom oblíbení domácí mazlíčci v porovnání s ostatními zvířaty. A psi dopadli velmi podobně jako jiná zvířata – třeba jako kočky.

Psi sice mají jedinečnou kombinaci poznávacích schopností, nejsou ale chytřejší než ostatní zvířata. Vyplývá to ze studie britských vědců, jejíž závěry zveřejnil časopis Learning & Behavior. 

„Psi jsou mimořádní, ale ne jedineční,“ uvedla podle týdeníku Time spoluautorka výzkumu Britta Osthausová z britské Christ Church University. „Jsou sice chytří, ale ne výjimečně chytří,“ komentovala výsledky práce. 

Její kolega Stephen Lea, který je emeritním profesorem psychologie na britské University of Exeter, poznamenal, že se během své kariéry setkal s celou řadou prací věnovaných poznávacím schopnostem psů. Ostatním zvířatům se ale podobné studie věnovaly jen málokdy – vlastně jen výjimečně.  

Lea s Osthausovou se proto rozhodli analyzovat víc než tři sta již existujících studií o poznávacích schopnostech zvířat a porovnat psy s jinými relativně podobnými druhy zvířat – především s vlky, kočkami, hyenami, šimpanzi, delfíny, koňmi a holuby. Takové práci, která shrnuje výsledky jiných studií, se říká metastudie.

  • Nosní sliznice psa obsahuje asi 220 milionů čichových buněk (podle druhu psa), zatímco člověk má v nose pouhých 5 milionů čichových receptorů. Část mozku, kde jsou u psů zpracovávány čichové vjemy, váží asi 60 gramů, u člověka je to čtyřikrát méně.

Psi totiž podle vědců patří do tří hlavních skupin; mezi masožravce, zvířata domestikovaná lidmi a sociální lovce. Výše zmíněná zvířata přitom s nimi spojuje to, že spadají alespoň do jedné z těchto kategorií. Například kočky jsou stejně jako hyeny masožravci, na rozdíl od nich jsou ale i domestikovaná zvířata, a delfíni se šimpanzi zase patří mezi sociální lovce. 

Během samotné analýzy se pak vědci zaměřili na pět kategorií poznávání, a to na senzorické, fyzické, prostorové, sociální poznávání a sebevědomí. Následně výzkumníci zjistili, že ostatní zvířata mají stejné schopnosti jako psi – a někdy i větší.

Vzhledem k překrývajícím se klasifikacím jsou psi velmi talentovaní pro určité úkoly, například pro asistenci nevidomým nebo pomoc policistům. V každé z těchto tří kategorií jsou ale i další zvířata, která jsou minimálně stejně šikovná a schopná jako psi. 

„Zdá se, že percepční schopnosti psů se neliší od toho, co bychom mohli očekávat u našich srovnávacích skupin. Jejich čichové schopnosti jsou sice excelentní, ale podobné schopnosti mají i někteří jiní masožravci a domácí zvířata. Jejich senzorické poznávání je zřejmě podobné jako u ostatních masožravců a sociálních lovců, které jsme testovali a také u některých domácích zvířat,“ shrnuli autoři.  

Lidé by neměli mít vůči psům příliš velká očekávání, tvrdí vědci

Rozšířené přesvědčení, že psi jsou výjimečně chytří, podle Osthausové přetrvává kvůli tomu, že se snadno testují, a také proto, že se jimi zabývalo víc studií než u ostatních zvířat. Jedním z dalších důvodů je také fakt, že lidé mají se psy mimořádně blízký vztah. Studie proto byly často sestavené tak, aby tuto domněnku o mimořádných schopnostech psů jen potvrdily.  „Chceme, aby naši psi byli velmi chytří, a jsme rádi, když opravdu jsou,“ vysvětlila Osthausová.  

To ale podle ní může psům paradoxně ubližovat. „Měli bychom si uvědomit, že psi jsou jen psi.  Musíme vůči nim být féroví a znát jejich limity, abychom od nich neočekávali příliš mnoho,“ zdůraznila.

Výzkum také naznačil, že si ostatní zvířata zaslouží větší ocenění, než se jim dostává. „Kdybychom toho víc věděli o poznávacích schopnostech prasat nebo koz, potom bychom měli také dbát o jejich blaho a o to, jak se o ně staráme,“ řekla Osthausová. „Potřebují-li sociální interakci nebo mentální stimulaci, měli bychom jim to poskytnout,“ dodala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 3 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 13 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 15 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...