Psi zřejmě nejsou tak chytří, jak lidé věří. Jejich inteligence je srovnatelná s kočkami nebo hyenami, tvrdí vědci

Psi sice dokážou být poslušní a velmi učenliví, lidé ale jejich inteligenci dost možná přeceňují. Autoři nové studie popsali, jak jsou na tom oblíbení domácí mazlíčci v porovnání s ostatními zvířaty. A psi dopadli velmi podobně jako jiná zvířata – třeba jako kočky.

Psi sice mají jedinečnou kombinaci poznávacích schopností, nejsou ale chytřejší než ostatní zvířata. Vyplývá to ze studie britských vědců, jejíž závěry zveřejnil časopis Learning & Behavior. 

„Psi jsou mimořádní, ale ne jedineční,“ uvedla podle týdeníku Time spoluautorka výzkumu Britta Osthausová z britské Christ Church University. „Jsou sice chytří, ale ne výjimečně chytří,“ komentovala výsledky práce. 

Její kolega Stephen Lea, který je emeritním profesorem psychologie na britské University of Exeter, poznamenal, že se během své kariéry setkal s celou řadou prací věnovaných poznávacím schopnostem psů. Ostatním zvířatům se ale podobné studie věnovaly jen málokdy – vlastně jen výjimečně.  

Lea s Osthausovou se proto rozhodli analyzovat víc než tři sta již existujících studií o poznávacích schopnostech zvířat a porovnat psy s jinými relativně podobnými druhy zvířat – především s vlky, kočkami, hyenami, šimpanzi, delfíny, koňmi a holuby. Takové práci, která shrnuje výsledky jiných studií, se říká metastudie.

  • Nosní sliznice psa obsahuje asi 220 milionů čichových buněk (podle druhu psa), zatímco člověk má v nose pouhých 5 milionů čichových receptorů. Část mozku, kde jsou u psů zpracovávány čichové vjemy, váží asi 60 gramů, u člověka je to čtyřikrát méně.

Psi totiž podle vědců patří do tří hlavních skupin; mezi masožravce, zvířata domestikovaná lidmi a sociální lovce. Výše zmíněná zvířata přitom s nimi spojuje to, že spadají alespoň do jedné z těchto kategorií. Například kočky jsou stejně jako hyeny masožravci, na rozdíl od nich jsou ale i domestikovaná zvířata, a delfíni se šimpanzi zase patří mezi sociální lovce. 

Během samotné analýzy se pak vědci zaměřili na pět kategorií poznávání, a to na senzorické, fyzické, prostorové, sociální poznávání a sebevědomí. Následně výzkumníci zjistili, že ostatní zvířata mají stejné schopnosti jako psi – a někdy i větší.

Vzhledem k překrývajícím se klasifikacím jsou psi velmi talentovaní pro určité úkoly, například pro asistenci nevidomým nebo pomoc policistům. V každé z těchto tří kategorií jsou ale i další zvířata, která jsou minimálně stejně šikovná a schopná jako psi. 

„Zdá se, že percepční schopnosti psů se neliší od toho, co bychom mohli očekávat u našich srovnávacích skupin. Jejich čichové schopnosti jsou sice excelentní, ale podobné schopnosti mají i někteří jiní masožravci a domácí zvířata. Jejich senzorické poznávání je zřejmě podobné jako u ostatních masožravců a sociálních lovců, které jsme testovali a také u některých domácích zvířat,“ shrnuli autoři.  

Lidé by neměli mít vůči psům příliš velká očekávání, tvrdí vědci

Rozšířené přesvědčení, že psi jsou výjimečně chytří, podle Osthausové přetrvává kvůli tomu, že se snadno testují, a také proto, že se jimi zabývalo víc studií než u ostatních zvířat. Jedním z dalších důvodů je také fakt, že lidé mají se psy mimořádně blízký vztah. Studie proto byly často sestavené tak, aby tuto domněnku o mimořádných schopnostech psů jen potvrdily.  „Chceme, aby naši psi byli velmi chytří, a jsme rádi, když opravdu jsou,“ vysvětlila Osthausová.  

To ale podle ní může psům paradoxně ubližovat. „Měli bychom si uvědomit, že psi jsou jen psi.  Musíme vůči nim být féroví a znát jejich limity, abychom od nich neočekávali příliš mnoho,“ zdůraznila.

Výzkum také naznačil, že si ostatní zvířata zaslouží větší ocenění, než se jim dostává. „Kdybychom toho víc věděli o poznávacích schopnostech prasat nebo koz, potom bychom měli také dbát o jejich blaho a o to, jak se o ně staráme,“ řekla Osthausová. „Potřebují-li sociální interakci nebo mentální stimulaci, měli bychom jim to poskytnout,“ dodala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...