Psi zřejmě nejsou tak chytří, jak lidé věří. Jejich inteligence je srovnatelná s kočkami nebo hyenami, tvrdí vědci

Psi sice dokážou být poslušní a velmi učenliví, lidé ale jejich inteligenci dost možná přeceňují. Autoři nové studie popsali, jak jsou na tom oblíbení domácí mazlíčci v porovnání s ostatními zvířaty. A psi dopadli velmi podobně jako jiná zvířata – třeba jako kočky.

Psi sice mají jedinečnou kombinaci poznávacích schopností, nejsou ale chytřejší než ostatní zvířata. Vyplývá to ze studie britských vědců, jejíž závěry zveřejnil časopis Learning & Behavior. 

„Psi jsou mimořádní, ale ne jedineční,“ uvedla podle týdeníku Time spoluautorka výzkumu Britta Osthausová z britské Christ Church University. „Jsou sice chytří, ale ne výjimečně chytří,“ komentovala výsledky práce. 

Její kolega Stephen Lea, který je emeritním profesorem psychologie na britské University of Exeter, poznamenal, že se během své kariéry setkal s celou řadou prací věnovaných poznávacím schopnostem psů. Ostatním zvířatům se ale podobné studie věnovaly jen málokdy – vlastně jen výjimečně.  

Lea s Osthausovou se proto rozhodli analyzovat víc než tři sta již existujících studií o poznávacích schopnostech zvířat a porovnat psy s jinými relativně podobnými druhy zvířat – především s vlky, kočkami, hyenami, šimpanzi, delfíny, koňmi a holuby. Takové práci, která shrnuje výsledky jiných studií, se říká metastudie.

  • Nosní sliznice psa obsahuje asi 220 milionů čichových buněk (podle druhu psa), zatímco člověk má v nose pouhých 5 milionů čichových receptorů. Část mozku, kde jsou u psů zpracovávány čichové vjemy, váží asi 60 gramů, u člověka je to čtyřikrát méně.

Psi totiž podle vědců patří do tří hlavních skupin; mezi masožravce, zvířata domestikovaná lidmi a sociální lovce. Výše zmíněná zvířata přitom s nimi spojuje to, že spadají alespoň do jedné z těchto kategorií. Například kočky jsou stejně jako hyeny masožravci, na rozdíl od nich jsou ale i domestikovaná zvířata, a delfíni se šimpanzi zase patří mezi sociální lovce. 

Během samotné analýzy se pak vědci zaměřili na pět kategorií poznávání, a to na senzorické, fyzické, prostorové, sociální poznávání a sebevědomí. Následně výzkumníci zjistili, že ostatní zvířata mají stejné schopnosti jako psi – a někdy i větší.

Vzhledem k překrývajícím se klasifikacím jsou psi velmi talentovaní pro určité úkoly, například pro asistenci nevidomým nebo pomoc policistům. V každé z těchto tří kategorií jsou ale i další zvířata, která jsou minimálně stejně šikovná a schopná jako psi. 

„Zdá se, že percepční schopnosti psů se neliší od toho, co bychom mohli očekávat u našich srovnávacích skupin. Jejich čichové schopnosti jsou sice excelentní, ale podobné schopnosti mají i někteří jiní masožravci a domácí zvířata. Jejich senzorické poznávání je zřejmě podobné jako u ostatních masožravců a sociálních lovců, které jsme testovali a také u některých domácích zvířat,“ shrnuli autoři.  

Lidé by neměli mít vůči psům příliš velká očekávání, tvrdí vědci

Rozšířené přesvědčení, že psi jsou výjimečně chytří, podle Osthausové přetrvává kvůli tomu, že se snadno testují, a také proto, že se jimi zabývalo víc studií než u ostatních zvířat. Jedním z dalších důvodů je také fakt, že lidé mají se psy mimořádně blízký vztah. Studie proto byly často sestavené tak, aby tuto domněnku o mimořádných schopnostech psů jen potvrdily.  „Chceme, aby naši psi byli velmi chytří, a jsme rádi, když opravdu jsou,“ vysvětlila Osthausová.  

To ale podle ní může psům paradoxně ubližovat. „Měli bychom si uvědomit, že psi jsou jen psi.  Musíme vůči nim být féroví a znát jejich limity, abychom od nich neočekávali příliš mnoho,“ zdůraznila.

Výzkum také naznačil, že si ostatní zvířata zaslouží větší ocenění, než se jim dostává. „Kdybychom toho víc věděli o poznávacích schopnostech prasat nebo koz, potom bychom měli také dbát o jejich blaho a o to, jak se o ně staráme,“ řekla Osthausová. „Potřebují-li sociální interakci nebo mentální stimulaci, měli bychom jim to poskytnout,“ dodala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mýtus o hysterii trvá. Lékaři u žen častěji než u mužů přisuzují autoimunitní nemoci psychice

Ženy, které trpí autoimunitními onemocněními, mají výrazně vyšší pravděpodobnost než muži, že nemoc lékaři špatně diagnostikují jako psychiatrické nebo psychosomatické onemocnění. Prokázala to studie na více než 6600 pacientech, kterou vedli experti z Univerzity v Cambridge. Ženy kromě špatné diagnózy také častěji dostávaly léčbu později.
před 3 hhodinami

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 19 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 22 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 23 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
včera v 09:31‌‌

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
včera v 08:00‌‌

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
včera v 07:00‌‌

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.