Psi hledají cestu k cíli zřejmě s využitím magnetismu Země

Psi hledají cestu k cíli zřejmě s využitím zemského magnetického pole, ukázal výzkum vědců z České zemědělské univerzity (ČZU). Psi se s magnetickým polem pravděpodobně srovnají krátkým během podél severojižní magnetické osy, vyplývá také ze sledování 27 loveckých psů. Závěry vědců z lesnické a dřevařské fakulty ČZU publikoval časopis eLife.

Skvělé orientační schopnosti některých zvířat by mohla vysvětlovat právě takzvaná magnetorecepce, tedy schopnost vnímat magnetické pole Země. „Na pravděpodobné zapojení smyslu, který byl nám lidem odepřen, vědci upozorňují již delší dobu,“ uvedla univerzita.

Čeští vědci proto vybavili 27 převážně jezevčíků a teriérů minikamerami a obojky s pozičním systémem GPS a sledovali je více než tři roky. Zaměřili se na návraty psů v nepřehledném lesním terénu k jejich majitelům poté, co psi třeba několik kilometrů samostatně sledovali stopu zvěře. Vyhodnotili 622 návratů.

Psi běhají podle kompasu

Psi se vraceli k majitelům dvěma odlišnými způsoby, po vlastní stopě (tracking) nebo zkratkou, tedy zcela novou trasou, často dosud neznámým terénem (scouting). Většina psů oba způsoby kombinovala.

Při cestách zkratkou byli psi schopní se k majitelům vracet rychleji, nejspíše proto, že se nezdržovali sledováním vlastní stopy, ale projevilo se u nich i dříve nepopsané chování. Vědci z ČZU ho nazvali kompasový běh. „Konkrétně psi vracející se scoutingem začínali ve většině případů svůj návrat krátkým během podél severojižní magnetické osy, tedy jakýmsi 'během podle kompasu',“ uvedla univerzita.

Vědci se domnívají, že kompasový běh pomáhá psům se zarovnáním jejich mentální mapy prostředí podle magnetického pole a tím k nastavení správného směru k majiteli. „Protože teprve po tomto kompasovém běhu se psi začali stáčet směrem, kde na ně čekal majitel,“ doplnila univerzita.

Tento druh návratu byl přímější a psi při něm šetřili čas a energii. „Toto chování nebylo ovlivněno plemenem, pohlavím, ale ani velikostí psa, čímž lze vyloučit vizuální orientaci, které navíc bránila hustá lesní vegetace. Vliv neměla ani poloha slunce či směr větru,“ doplnila ČZU.

Mluvčí univerzity upozornila, že fungování magnetického smyslu živočichů není dosud plně pochopeno. Poznatek, že magnetické pole může poskytovat psům a obecně savcům univerzální zdroj informací potřebný pro navigaci na dlouhé vzdálenosti, posouvá výzkum magnetorecepce savců novým směrem, dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...