První robotický kněz na světě umí žehnat i citovat Bibli

Na 500 let reformace a změny v současném vnímání víry má upozornit první robot, který umí žehnat.

Jihozápadně od Berlína leží město Wittenberg. Před pěti sty roky sem přišel kazatel Martin Luther a na podzim roku 1517 zveřejnil 95 tezí, které reagovaly na podobu tehdejšího křesťanství. Právě tato událost se stala bodem, který se pokládá za vznik reformace a tedy i evangelické teologie. Po půl tisíciletí se ve Wittenbergu odehrává možná podobně velká revoluce: právě zde byl představen robotický kněz schopný žehnat věřícím v pěti jazycích. Z jeho končetin přitom září příjemné měkké světlo.

Robot je součástí výstavy, která popisuje 500 let reformačního hnutí. Jmenuje se BlessU-2 a jeho hlavním účelem je otevřít debatu o budoucnosti víry, náboženství a také o roli umělých inteligencí v tom. „Chtěli jsme, aby se lidé zamysleli, jestli je možné, aby jim požehnal stroj, anebo je k tomu potřeba člověka,“ uvedl pro britský deník Guardian Stephan Krebs, který za projektem stojí. Krebs je členem protestantské církve a současně muž, který hodně přemýšlí o tom, jaká bude podoba jeho vyznání v budoucích letech.

Humanoidní pastor

Robot je vybaven dotekovou obrazovkou na hrudníku, dvěma pažemi a hlavou, která má reproduktor. Právě z něj vycházejí požehnání v němčině, angličtině, francouzštině, španělštině a polštině – lidé si navíc mohou vybrat, zda jim bude požehnáno mužským nebo ženským hlasem. V protestantských církvích se totiž pastory mohou stávat muži i ženy.

Robot při požehnání pozvedne ruce, rozsvítí světla umístěná na nich, recituje biblické verše a nakonec požehná. Pokud je o to požádán, může požehnání také vytisknout na integrované tiskárně. Pokud by se první robotický pastor pokazil nebo rozbil, je připraven ještě jeden záložní.

„Chceme otevřít debatu,“ dodává Krebs. „Lidé, kteří sem přijdou, jsou zvědaví, pobavení a vždy velmi zaujatí. Většina z nich je velmi pozitivně naladěná a o konceptu přemýšlí. Lidé z církve si ale myslí, že chceme nahradit lidské pastory stroji; jsou k naší práci mnohem kritičtější.“

Roboti kněze nenahradí

Krebs a jeho kolegové sice shromažďují data z toho, jak lidé na robotického pastora reagují, ale nevěří, že by právě roboti byli cestou, jak se vypořádat s nedostatkem kněží, se kterým se potýká většina Evropy, například i Česká republika. „Robot nikdy nemůže nahradit lidského pastora, nechceme rozhodně robotizovat práci v kostele, ale spíše bychom chtěli zjistit, jestli dokážeme vnímat stroje v teologické perspektivě.

BlessU-2 není prvním náboženským robotem, už před rokem přišel jeden buddhistický chrám na okraji Pekingu s robotem, který recituje mantry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 42 mminutami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 1 hhodinou

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 5 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 7 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 23 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13
Načítání...