První robotický kněz na světě umí žehnat i citovat Bibli

Na 500 let reformace a změny v současném vnímání víry má upozornit první robot, který umí žehnat.

Jihozápadně od Berlína leží město Wittenberg. Před pěti sty roky sem přišel kazatel Martin Luther a na podzim roku 1517 zveřejnil 95 tezí, které reagovaly na podobu tehdejšího křesťanství. Právě tato událost se stala bodem, který se pokládá za vznik reformace a tedy i evangelické teologie. Po půl tisíciletí se ve Wittenbergu odehrává možná podobně velká revoluce: právě zde byl představen robotický kněz schopný žehnat věřícím v pěti jazycích. Z jeho končetin přitom září příjemné měkké světlo.

Robot je součástí výstavy, která popisuje 500 let reformačního hnutí. Jmenuje se BlessU-2 a jeho hlavním účelem je otevřít debatu o budoucnosti víry, náboženství a také o roli umělých inteligencí v tom. „Chtěli jsme, aby se lidé zamysleli, jestli je možné, aby jim požehnal stroj, anebo je k tomu potřeba člověka,“ uvedl pro britský deník Guardian Stephan Krebs, který za projektem stojí. Krebs je členem protestantské církve a současně muž, který hodně přemýšlí o tom, jaká bude podoba jeho vyznání v budoucích letech.

Humanoidní pastor

Robot je vybaven dotekovou obrazovkou na hrudníku, dvěma pažemi a hlavou, která má reproduktor. Právě z něj vycházejí požehnání v němčině, angličtině, francouzštině, španělštině a polštině – lidé si navíc mohou vybrat, zda jim bude požehnáno mužským nebo ženským hlasem. V protestantských církvích se totiž pastory mohou stávat muži i ženy.

Robot při požehnání pozvedne ruce, rozsvítí světla umístěná na nich, recituje biblické verše a nakonec požehná. Pokud je o to požádán, může požehnání také vytisknout na integrované tiskárně. Pokud by se první robotický pastor pokazil nebo rozbil, je připraven ještě jeden záložní.

„Chceme otevřít debatu,“ dodává Krebs. „Lidé, kteří sem přijdou, jsou zvědaví, pobavení a vždy velmi zaujatí. Většina z nich je velmi pozitivně naladěná a o konceptu přemýšlí. Lidé z církve si ale myslí, že chceme nahradit lidské pastory stroji; jsou k naší práci mnohem kritičtější.“

Roboti kněze nenahradí

Krebs a jeho kolegové sice shromažďují data z toho, jak lidé na robotického pastora reagují, ale nevěří, že by právě roboti byli cestou, jak se vypořádat s nedostatkem kněží, se kterým se potýká většina Evropy, například i Česká republika. „Robot nikdy nemůže nahradit lidského pastora, nechceme rozhodně robotizovat práci v kostele, ale spíše bychom chtěli zjistit, jestli dokážeme vnímat stroje v teologické perspektivě.

BlessU-2 není prvním náboženským robotem, už před rokem přišel jeden buddhistický chrám na okraji Pekingu s robotem, který recituje mantry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 1 hhodinou

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 1 hhodinou

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 2 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 4 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 19 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
včera v 11:29

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026
Načítání...