Proč mají huskyové modré oči, prozradil nový výzkum DNA

Sibiřští huskyové jsou známí jako velmi oddaní psi, kteří vydrží zvládat velkou námahu i extrémy počasí. Ale proslavili se také tím, že mají výrazně modré oči. Vědci nyní popsali, čím je to způsobené.

Vědci vyšli z DNA testů na více než šesti tisících psech. Ty ukázaly, že za modré oči u sibiřských huskyů je zodpovědné zdvojení psího chromozomu 18. Genetici to popsali v článku, který vyšel na začátku října v odborném časopise PLOS Genetics. Autoři studie tvrdí, že jejich výzkum je zatím největším zkoumáním jiné než lidské DNA a současně nejrozsáhlejší analýzou psího genomu vůbec.

Vědci použili podobnou metodu, která se využívá pro komerční zkoumání lidské DNA – například, když chce někdo zjistit, jakého je původu. Autoři práce chtěli prokázat, že to stejné jde využít také u zvířat. Už nyní vědci znali dvě genetické varianty, které přispívají k modré barvě očí u psů – ale ani jedna z nich nevysvětluje modrou v očích huskyů.

Komerční databáze pomohly

Vedle databází lidské DNA existují dnes už i rozsáhlé soukromé databáze psí DNA – majitelé zvířat v nich hledají informace o původu svých mazlíčků. Vědci z nich použili informace o 6070 psech, jejichž geny byly pečlivě popsané a k nimž jejich majitelé dodali také fotografie. Díky tomu se dala hledat souvislost mezi psy s modrýma očima a specifickými geny, které se u daných psů objevují.

U huskyů našli duplikaci chromozomu 18 u genu ALX4, který hraje důležitou roli ve vývoji oka savců. Podle vědců je tato genetická změna zodpovědná za modré oči nejen u huskyů, ale i u dalších psích plemen, například u australských ovčáků.

Autoři předpokládají, že tento chromozom má nějaký dopad také na heterochromii – tedy na situaci, kdy má zvíře každé oko jinak barevné. Také tento jev se u huskyů objevuje poměrně často. Vědci doufají, že další výzkumy genu i chromozomu jim pomohou pochopit, kde se modré oči u savců vzaly a jaký byl evoluční smysl této mutace.

Heterochromie u huskyho
Zdroj: shmoomeema/Wikimedia Commons

Aaron J. Smith, hlavní autor výzkumu, uvedl, že hlavním úspěchem práce je právě schopnost získat pro vědu důležité informace z komerčních – vlastně spotřebitelských databází.

Kde se vzal husky?

Huskyové pochází ze Sibiře, kde se objevili už v pravěku. Jako první je chovali místní kmeny Čukčů, které sídlily u řeky Kolyma. Pro tyto kočovníky představoval nejen zvíře lovecké, ale také hlídací a tažné. Když se do těchto nehostinných oblastí dostali poprvé evropští obchodníci s kožešinami, rychle pochopili, jak výhodné vlastnosti toto psí plemeno má.

Díky nim se husky dostal na přelomu 19. a 20. století do Ameriky, kde se rychle rozšířil. Díky jeho unikátním vlastnostem byl používán nejen pro tažení saní, ale dnes i v záchranné a pátrací službě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 10 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 11 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 13 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 14 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 17 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...