Přelom: vědci vytiskli na 3D tiskárně funkční vaječníky

Neplodné myši přivedly na svět zdravá mláďata poté, co jim vědci transplantovali umělé vaječníky vytištěné na 3D tiskárně.

Syntetické vaječníky vznikly na tiskárně z želatinového inkoustu, z něhož vědci vytiskli jakési plástve, jež pak vyplnili folikulárními buňkami – to jsou podpůrné buňky, které vytváří obal kolem nezralého vajíčka.

Při testu na myších, které měly jeden vaječník chirurgicky odstraněný, se ukázalo, že tato umělá tkáň se do týdne stane normální součástí krevního oběhu a pak vypouští normálně vajíčka póry, jež jsou součástí želatinové struktury.

Pomoc pro nemocné ženy

Tento úspěšný experiment je velkým krokem vpřed pro to, aby vznikly umělé vaječníky, které by mohly využít mladé ženy, jejichž reprodukční systém byl poškozen například při léčbě rakoviny.

„Doufáme, že jednoho dne se tato protéza stane opravdovou náhradou pro dělohy,“ uvedla Teresa Woodruffová z Northwestern University v Chicagu, která se na výzkumu podílela. „Cílem našeho projektu je vrátit plodnost nemocným, kteří o ni přišli v důsledku léčby.“

Během pokusu, jehož výsledky byly zveřejněny v odborném časopise Nature Communications, vědci transplantovali umělé dělohy celkem sedmi myším. Z nich u tří byl experiment úspěšný – myši tak porodily živá zdravá mláďata. Normálně se pak krmily mateřským mlékem a jejich další život probíhal zcela běžně. Implantované dělohy musely být vyrobeny přesně tak, aby otvory v nich přesně odpovídaly potřebám tak složitého útvaru.

Zatím byly ženy, jejichž reprodukční systém byl poškozen při léčbě rakoviny, bez šance na vlastní potomky. Jedinou nadějí byla zmrazená tkáň z vaječníků, ale ta musela být odebrána ještě ze zdravého těla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 7 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 11 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 15 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 16 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...