Přelom: vědci vytiskli na 3D tiskárně funkční vaječníky

Neplodné myši přivedly na svět zdravá mláďata poté, co jim vědci transplantovali umělé vaječníky vytištěné na 3D tiskárně.

Syntetické vaječníky vznikly na tiskárně z želatinového inkoustu, z něhož vědci vytiskli jakési plástve, jež pak vyplnili folikulárními buňkami – to jsou podpůrné buňky, které vytváří obal kolem nezralého vajíčka.

Při testu na myších, které měly jeden vaječník chirurgicky odstraněný, se ukázalo, že tato umělá tkáň se do týdne stane normální součástí krevního oběhu a pak vypouští normálně vajíčka póry, jež jsou součástí želatinové struktury.

Pomoc pro nemocné ženy

Tento úspěšný experiment je velkým krokem vpřed pro to, aby vznikly umělé vaječníky, které by mohly využít mladé ženy, jejichž reprodukční systém byl poškozen například při léčbě rakoviny.

„Doufáme, že jednoho dne se tato protéza stane opravdovou náhradou pro dělohy,“ uvedla Teresa Woodruffová z Northwestern University v Chicagu, která se na výzkumu podílela. „Cílem našeho projektu je vrátit plodnost nemocným, kteří o ni přišli v důsledku léčby.“

Během pokusu, jehož výsledky byly zveřejněny v odborném časopise Nature Communications, vědci transplantovali umělé dělohy celkem sedmi myším. Z nich u tří byl experiment úspěšný – myši tak porodily živá zdravá mláďata. Normálně se pak krmily mateřským mlékem a jejich další život probíhal zcela běžně. Implantované dělohy musely být vyrobeny přesně tak, aby otvory v nich přesně odpovídaly potřebám tak složitého útvaru.

Zatím byly ženy, jejichž reprodukční systém byl poškozen při léčbě rakoviny, bez šance na vlastní potomky. Jedinou nadějí byla zmrazená tkáň z vaječníků, ale ta musela být odebrána ještě ze zdravého těla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ostrá kritika Putina i vlády. Před 25 lety havarovala ponorka Kursk

Přesně před 25 lety zazněly na palubě ruské ponorky Kursk silné výbuchy. V té chvíli se nacházela pod hladinou Barentsova moře. Úřady od samého začátku silně mlžily o rozsahu katastrofy 155metrového plavidla se 118 muži na palubě. Zpočátku také odmítaly nabídky zahraniční pomoci. Politika utajování a nezájmu o běžné lidi pokračující ze sovětských dob vyvolala masivní kritiku nového lídra země Vladimira Putina ze strany tehdy ještě relativně svobodné společnosti i médií.
před 7 hhodinami

Z úterního nebe skanou Slzy svatého Vavřince. A přiblíží se Jupiter s Venuší

Úterní večer nabídne na obloze dva zajímavé astronomické jevy současně. Jednak slavný roj Perseidy, ale současně i konjunkci dvou výrazných planet.
před 11 hhodinami

Muži s léčbou radila AI, otrávil se bromidem, popsala případová studie

Čím dál více lidí důvěřuje při hodnocení svého zdravotního stavu umělé inteligenci (AI). Pokud ale dají na rady křemíkového „lékaře“ více než na doporučení toho opravdového z masa a kostí, může to dopadnout špatně – jak ukazuje i nedávno zdokumentovaný případ.
před 15 hhodinami

Úmrtnost Čechů na nemoci, jimž lze předejít, je o čtvrtinu výš než průměr EU

Úmrtnost na nemoci, kterým lze předcházet zdravým životním stylem nebo včasnou léčbou, je v Česku o čtvrtinu vyšší než průměr EU. Naděje dožití mužů v Česku je o 1,8 roku nižší než průměrného Evropana, žen nižší o 1,2 a Češi jsou také před smrtí déle nemocní, informoval Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI).
před 15 hhodinami

Kanibalismus mohl být mezi pravěkými zemědělci běžnější, než se předpokládalo

Kanibalismus byl zřejmě velmi oblíbenou a rozšířenou praktikou mezi prvními Evropany, kteří se vydali na cestu zemědělců. Podle nového výzkumu to naznačují stopy na lidských ostatcích starých přes 5700 let.
před 18 hhodinami

U stanice v Antarktidě našli kosti britského polárníka. Zahynul v roce 1959

V tajícím ledovci u polské stanice na Ostrově krále Jiřího v Antarktidě našli polští výzkumníci kosti, hodinky, vysílačku, nůž a také dýmku britského polárníka Dennise Bella, který tam zahynul při pádu do trhliny v ledovci v roce 1959, kdy mu bylo 25 let. Ostatky byly nyní identifikovány, uvedy britská stanice BBC a polský list Gazeta Wyborcza.
před 20 hhodinami

Možná máme recept na znečištění věčnými chemikáliemi, hlásí vědci

Podle několika výzkumů z posledních let se stávají takzvané věčné chemikálie neboli PFAS jednou z největších hrozeb pro životní prostředí. Nová australská studie nabízí možné řešení – popisuje látku, jež umí tyto substance zničit.
před 22 hhodinami

Žloutenky A je nejvíc za patnáct let

Lékaři zachytili v roce 2025 do konce července více než tisíc případů žloutenky typu A. V roce 2024 jich bylo 636 za celý rok, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Nakažených už je letos nejvíc od roku 2009. V červnu před šířením nemoci ve střední Evropě varovalo i Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), potýká se s ní i Slovensko, Rakousko a Maďarsko.
11. 8. 2025Aktualizováno11. 8. 2025
Načítání...