Předčasně narozené hříbě nemělo přežít. Zachránili ho pomocí speciálních ortéz

Věda nemusí být vždy velká. Nemusí jen pomáhat lidem se smrtelnými chorobami, nemusí odhalovat tajemství atomů nebo obřích galaxií. Někdy stačí, že pomůže třeba jen hříběti, které se narodilo nedostatečně vyvinuté, tedy bez kostí v kolenou a hleznech.

Hříbě jméno Seven (Sedmička) přišlo na svět nedonošené. Těžce nedonošené. Normálně se klisnám mláďata rodí po 340 dnech. Pokud se kůň narodí před 310 dny, považuje se za neživotaschopného. Seven se narodil po 286 dnech.

Hříbě bylo pochopitelně nedostatečně vyvinuté, bez kostí v kolenou a hleznech – pouze s chrupavkami, které nebyly mineralizované. To znamená, že nebylo schopné se postavit na nohy, neumělo se ani dostat k mléku matky. Ale jeho srdce, plíce i mozek byly dostatečně vyvinuté. A tak se veterináři na univerzitě v americkém Knoxville (UTK) rozhodli, že ho zkusí zachránit. Museli ale improvizovat a zkoušet zcela nová řešení.

Načítání...

První tři měsíce života tak hříbě muselo prožít ve speciální sádře, většinu času vleže. S krmením pomáhala jeho majitelka Katie Van Slykeová. Za tu dobu se mu stačily dovyvinout kosti, ale ani potom nebylo vyhráno. Koně následně převezli na univerzitu, kde se mu věnovali odborníci na veterinární medicínu.

Hříbě Seven
Zdroj: UTK/Cassandra Sproles

Naučit se dělat věci, které dělá normální kůň

Cílem veterinářů bylo, aby hříbě mohlo začít chodit. A tak spojily síly dvě expertky: Tena Ursiniová, která je specialistkou na rehabilitaci koní, a Marti Drumová, odbornice na ortézy. Společně začaly vyvíjet s pomocí 3D tisku speciální ortézy, které měly Seven umožnit udržet se ve vzpřímeném postoji. Ale současně mu musely dát takovou volnost, aby koník mohl ohýbat klouby.

To vše se muselo vyladit tak, aby byl pohyb možný, ale současně nepoškodil hříběti stále ještě citlivé a zranitelné klouby.

Načítání...

V srpnu, když mu bylo půl roku, začalo hříbě Seven chodit na procházky ven, aby si užilo horkého léta v Tennessee a naučilo se dělat věci, které dělá normální kůň, například žrát trávu. Veterináři pak mohli začít odstraňovat, velmi pomalu a velmi opatrně, části jeho ortéz.

Mezitím se Seven stal hvězdou sociálních médií. Jeho majitelka Katie Van Slykeová totiž zaznamenává jeho pokroky stejně jako pokroky ostatních zvířat na své farmě na internetu. Každý měsíc zveřejňuje aktualizovaný report o stavu hříběte. Jak podle majitelky, tak podle univerzity se stále zlepšuje.

Načítání...

Naposledy uvedla: „Že se o Sevenovu záchranu pokusíme, jsme se rozhodli hned na začátku.“ A podle ní se to vyplatilo. „Seven se nesmírně snaží. Strašně moc si přeje stát se normálním koněm a my se zase ze všech sil snažíme, abychom mu k tomu dali šanci.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 2 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...