Předčasně narozené hříbě nemělo přežít. Zachránili ho pomocí speciálních ortéz

Věda nemusí být vždy velká. Nemusí jen pomáhat lidem se smrtelnými chorobami, nemusí odhalovat tajemství atomů nebo obřích galaxií. Někdy stačí, že pomůže třeba jen hříběti, které se narodilo nedostatečně vyvinuté, tedy bez kostí v kolenou a hleznech.

Hříbě jméno Seven (Sedmička) přišlo na svět nedonošené. Těžce nedonošené. Normálně se klisnám mláďata rodí po 340 dnech. Pokud se kůň narodí před 310 dny, považuje se za neživotaschopného. Seven se narodil po 286 dnech.

Hříbě bylo pochopitelně nedostatečně vyvinuté, bez kostí v kolenou a hleznech – pouze s chrupavkami, které nebyly mineralizované. To znamená, že nebylo schopné se postavit na nohy, neumělo se ani dostat k mléku matky. Ale jeho srdce, plíce i mozek byly dostatečně vyvinuté. A tak se veterináři na univerzitě v americkém Knoxville (UTK) rozhodli, že ho zkusí zachránit. Museli ale improvizovat a zkoušet zcela nová řešení.

Načítání...

První tři měsíce života tak hříbě muselo prožít ve speciální sádře, většinu času vleže. S krmením pomáhala jeho majitelka Katie Van Slykeová. Za tu dobu se mu stačily dovyvinout kosti, ale ani potom nebylo vyhráno. Koně následně převezli na univerzitu, kde se mu věnovali odborníci na veterinární medicínu.

Hříbě Seven
Zdroj: UTK/Cassandra Sproles

Naučit se dělat věci, které dělá normální kůň

Cílem veterinářů bylo, aby hříbě mohlo začít chodit. A tak spojily síly dvě expertky: Tena Ursiniová, která je specialistkou na rehabilitaci koní, a Marti Drumová, odbornice na ortézy. Společně začaly vyvíjet s pomocí 3D tisku speciální ortézy, které měly Seven umožnit udržet se ve vzpřímeném postoji. Ale současně mu musely dát takovou volnost, aby koník mohl ohýbat klouby.

To vše se muselo vyladit tak, aby byl pohyb možný, ale současně nepoškodil hříběti stále ještě citlivé a zranitelné klouby.

Načítání...

V srpnu, když mu bylo půl roku, začalo hříbě Seven chodit na procházky ven, aby si užilo horkého léta v Tennessee a naučilo se dělat věci, které dělá normální kůň, například žrát trávu. Veterináři pak mohli začít odstraňovat, velmi pomalu a velmi opatrně, části jeho ortéz.

Mezitím se Seven stal hvězdou sociálních médií. Jeho majitelka Katie Van Slykeová totiž zaznamenává jeho pokroky stejně jako pokroky ostatních zvířat na své farmě na internetu. Každý měsíc zveřejňuje aktualizovaný report o stavu hříběte. Jak podle majitelky, tak podle univerzity se stále zlepšuje.

Načítání...

Naposledy uvedla: „Že se o Sevenovu záchranu pokusíme, jsme se rozhodli hned na začátku.“ A podle ní se to vyplatilo. „Seven se nesmírně snaží. Strašně moc si přeje stát se normálním koněm a my se zase ze všech sil snažíme, abychom mu k tomu dali šanci.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 11 mminutami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 2 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 3 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 5 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025
Načítání...