Předčasně narozené hříbě nemělo přežít. Zachránili ho pomocí speciálních ortéz

Věda nemusí být vždy velká. Nemusí jen pomáhat lidem se smrtelnými chorobami, nemusí odhalovat tajemství atomů nebo obřích galaxií. Někdy stačí, že pomůže třeba jen hříběti, které se narodilo nedostatečně vyvinuté, tedy bez kostí v kolenou a hleznech.

Hříbě jméno Seven (Sedmička) přišlo na svět nedonošené. Těžce nedonošené. Normálně se klisnám mláďata rodí po 340 dnech. Pokud se kůň narodí před 310 dny, považuje se za neživotaschopného. Seven se narodil po 286 dnech.

Hříbě bylo pochopitelně nedostatečně vyvinuté, bez kostí v kolenou a hleznech – pouze s chrupavkami, které nebyly mineralizované. To znamená, že nebylo schopné se postavit na nohy, neumělo se ani dostat k mléku matky. Ale jeho srdce, plíce i mozek byly dostatečně vyvinuté. A tak se veterináři na univerzitě v americkém Knoxville (UTK) rozhodli, že ho zkusí zachránit. Museli ale improvizovat a zkoušet zcela nová řešení.

Načítání...

První tři měsíce života tak hříbě muselo prožít ve speciální sádře, většinu času vleže. S krmením pomáhala jeho majitelka Katie Van Slykeová. Za tu dobu se mu stačily dovyvinout kosti, ale ani potom nebylo vyhráno. Koně následně převezli na univerzitu, kde se mu věnovali odborníci na veterinární medicínu.

Hříbě Seven
Zdroj: UTK/Cassandra Sproles

Naučit se dělat věci, které dělá normální kůň

Cílem veterinářů bylo, aby hříbě mohlo začít chodit. A tak spojily síly dvě expertky: Tena Ursiniová, která je specialistkou na rehabilitaci koní, a Marti Drumová, odbornice na ortézy. Společně začaly vyvíjet s pomocí 3D tisku speciální ortézy, které měly Seven umožnit udržet se ve vzpřímeném postoji. Ale současně mu musely dát takovou volnost, aby koník mohl ohýbat klouby.

To vše se muselo vyladit tak, aby byl pohyb možný, ale současně nepoškodil hříběti stále ještě citlivé a zranitelné klouby.

Načítání...

V srpnu, když mu bylo půl roku, začalo hříbě Seven chodit na procházky ven, aby si užilo horkého léta v Tennessee a naučilo se dělat věci, které dělá normální kůň, například žrát trávu. Veterináři pak mohli začít odstraňovat, velmi pomalu a velmi opatrně, části jeho ortéz.

Mezitím se Seven stal hvězdou sociálních médií. Jeho majitelka Katie Van Slykeová totiž zaznamenává jeho pokroky stejně jako pokroky ostatních zvířat na své farmě na internetu. Každý měsíc zveřejňuje aktualizovaný report o stavu hříběte. Jak podle majitelky, tak podle univerzity se stále zlepšuje.

Načítání...

Naposledy uvedla: „Že se o Sevenovu záchranu pokusíme, jsme se rozhodli hned na začátku.“ A podle ní se to vyplatilo. „Seven se nesmírně snaží. Strašně moc si přeje stát se normálním koněm a my se zase ze všech sil snažíme, abychom mu k tomu dali šanci.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 7 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 10 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 12 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 12 hhodinami
Načítání...