Předčasně narozené hříbě nemělo přežít. Zachránili ho pomocí speciálních ortéz

Věda nemusí být vždy velká. Nemusí jen pomáhat lidem se smrtelnými chorobami, nemusí odhalovat tajemství atomů nebo obřích galaxií. Někdy stačí, že pomůže třeba jen hříběti, které se narodilo nedostatečně vyvinuté, tedy bez kostí v kolenou a hleznech.

Hříbě jméno Seven (Sedmička) přišlo na svět nedonošené. Těžce nedonošené. Normálně se klisnám mláďata rodí po 340 dnech. Pokud se kůň narodí před 310 dny, považuje se za neživotaschopného. Seven se narodil po 286 dnech.

Hříbě bylo pochopitelně nedostatečně vyvinuté, bez kostí v kolenou a hleznech – pouze s chrupavkami, které nebyly mineralizované. To znamená, že nebylo schopné se postavit na nohy, neumělo se ani dostat k mléku matky. Ale jeho srdce, plíce i mozek byly dostatečně vyvinuté. A tak se veterináři na univerzitě v americkém Knoxville (UTK) rozhodli, že ho zkusí zachránit. Museli ale improvizovat a zkoušet zcela nová řešení.

Načítání...

První tři měsíce života tak hříbě muselo prožít ve speciální sádře, většinu času vleže. S krmením pomáhala jeho majitelka Katie Van Slykeová. Za tu dobu se mu stačily dovyvinout kosti, ale ani potom nebylo vyhráno. Koně následně převezli na univerzitu, kde se mu věnovali odborníci na veterinární medicínu.

Hříbě Seven
Zdroj: UTK/Cassandra Sproles

Naučit se dělat věci, které dělá normální kůň

Cílem veterinářů bylo, aby hříbě mohlo začít chodit. A tak spojily síly dvě expertky: Tena Ursiniová, která je specialistkou na rehabilitaci koní, a Marti Drumová, odbornice na ortézy. Společně začaly vyvíjet s pomocí 3D tisku speciální ortézy, které měly Seven umožnit udržet se ve vzpřímeném postoji. Ale současně mu musely dát takovou volnost, aby koník mohl ohýbat klouby.

To vše se muselo vyladit tak, aby byl pohyb možný, ale současně nepoškodil hříběti stále ještě citlivé a zranitelné klouby.

Načítání...

V srpnu, když mu bylo půl roku, začalo hříbě Seven chodit na procházky ven, aby si užilo horkého léta v Tennessee a naučilo se dělat věci, které dělá normální kůň, například žrát trávu. Veterináři pak mohli začít odstraňovat, velmi pomalu a velmi opatrně, části jeho ortéz.

Mezitím se Seven stal hvězdou sociálních médií. Jeho majitelka Katie Van Slykeová totiž zaznamenává jeho pokroky stejně jako pokroky ostatních zvířat na své farmě na internetu. Každý měsíc zveřejňuje aktualizovaný report o stavu hříběte. Jak podle majitelky, tak podle univerzity se stále zlepšuje.

Načítání...

Naposledy uvedla: „Že se o Sevenovu záchranu pokusíme, jsme se rozhodli hned na začátku.“ A podle ní se to vyplatilo. „Seven se nesmírně snaží. Strašně moc si přeje stát se normálním koněm a my se zase ze všech sil snažíme, abychom mu k tomu dali šanci.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 23 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.