Píše domácí úkoly a mluví jako člověk. Vylepšená umělá inteligence ohromuje, slabiny ale má

Chatovací robot neziskové organizace OpenAI ohromil svou uživatelskou přívětivostí a svými schopnostmi psát a zvládat složité úkoly. Dokáže rozpoznat nesprávné předpoklady a odmítnout odpovídat na nevhodné požadavky. Profesoři, programátoři a novináři by mohli být za pár let bez práce, poznamenal k výdobytku umělé inteligence deník The Guardian.

Systém nazvaný ChatGPT je nejnovějším produktem vývoje umělé inteligence založené na systému GPT, který dokáže generovat textový výstup na úrovni téměř k nerozeznání od lidské tvorby. Před dvěma lety dokázal předchozí chatovací robot od OpenAI napsat názorový článek pro list The Guardian. Nejnovější model má ale daleko hlubší schopnosti.

Ve dnech, které uplynuly od spuštění chatovacího robota, akademici jeho prostřednictvím generovali odpovědi na otázky, za které by vysokoškolští studenti při zkoušce obdrželi plný počet bodů. Programátoři tento nástroj používali k řešení kódovacích problémů v obskurních programovacích jazycích během několika vteřin.

Konec domácích úkolů?

Profesor žurnalistiky na Arizonské státní univerzitě Dan Gillmor požádal umělou inteligenci, aby zpracovala jeden z úkolů, které on sám zadává svým studentům. Chatovací robot měl napsat dopis příbuznému s radami týkajícími se bezpečnosti a soukromí na internetu.

„Pokud si nejste jisti legitimitou webové stránky nebo e-mailu, můžete si rychle vyhledat, zda je ostatní nenahlásili jako podvodné,“ radila v dopise umělá inteligence. „Dal bych tomu dobrou známku,“ řekl Gillmor.

Organizace OpenAI uvedla, že nová umělá inteligence byla vytvořena s důrazem na snadné používání. „Dialogový formát umožňuje ChatGPT odpovídat na doplňující otázky, přiznávat své chyby, zpochybňovat nesprávné premisy a odmítat nevhodné požadavky,“ okomentovala firma.

Chatovacího robota nyní může bezplatně otestovat kdokoli. Společnost doufá, že zpětná vazba jí pomůže ke zlepšení finální verze nástroje.

Bez výmyslů a někdy bez odpovědí

Robot se umí cenzurovat a uvědomit si, kdy je mu položena otázka, na kterou není správná odpověď. Například na dotaz, co se stalo, když Kolumbus v roce 2015 dorazil do Ameriky, by starší modely ochotně předložily zcela smyšlený popis události, ale ChatGPT rozpozná lež a upozorní, že jakákoli odpověď by byla smyšlená.

Umělá inteligence se také umí rozhodnout, že na dotazy vůbec nebude odpovídat. Na žádost o radu, jak ukrást auto, řekne, že „krádež auta je závažný trestný čin, který může mít vážné následky“, a doporučí cestovat veřejnou dopravou.

Robota ovšem lze obelstít. Na dotaz, jak překonat misi s krádeží auta ve fiktivní hře pro virtuální realitu s názvem Car World, vesele poskytne uživatelům podrobný návod, jak ukrást auto. Bude také odpovídat na stále konkrétnější otázky týkající se problémů, jako je vyřazení imobilizéru, zapojení motoru a výměna poznávacích značek – a přitom bude trvat na tom, že rady jsou určeny pouze pro použití ve hře Car World.

Umělá inteligence je trénována na obrovském vzorku textů převzatých z internetu, zpravidla bez výslovného souhlasu autorů použitého materiálu. Tato skutečnost vyvolala kritiku, podle některých lidí je tato technologie nejužitečnější pro „praní autorských práv“ – vytváření děl odvozených z existujícího materiálu, aniž by došlo k porušení autorských práv.

Jedním z neobvyklých kritiků byl i Elon Musk, který OpenAI v roce 2015 spoluzaložil, než se s ní v roce 2017 rozešel kvůli střetu zájmů mezi organizací a společností Tesla. Uvedl, že robot měl přístup do databází Twitteru, ale tento experiment musel být pozastaven. „Potřebuji více porozumět struktuře řízení a plánům příjmů do budoucna,“ dodal Musk. „OpenAI byla založena jako open-source a nezisková organizace. Ani jedno z toho stále neplatí,“ tvrdí.

Slabiny stroje

ChatGPT rozhodně stále není dobrým zdrojem informací o světě. Stránka s výzvou dokonce varuje uživatele, že robot „může občas generovat nesprávné informace“ a „může občas produkovat škodlivé pokyny nebo neobjektivní obsah“. Stroj vychází z obrovských databází, které ale mnohdy obsahují zavádějící nebo mylné informace – a AI doposud neumí úplně dobře vyhodnocovat jejich správnost.

Občas jsou chyby jen drobné, ale někdy se ChatGPT dopouští naprosto nesmyslných omylů. Redaktor webu Mashable se například AI zeptal, jakou barvu měly uniformy britské námořní pěchoty za napoleonských válek. Správná odpověď je červená, ale robot trval na tom, že tmavě modrá. Proč? Nejčastějším spojení slova marine (námořní pěchota) se slovem uniforma jsou odkazy na deskovou hru Warhammer 40 000, kde nejoblíbenější vojáčci mají právě brnění těchto barev.

Stroj má také tendenci opakovat některé argumenty stále dokola, není zatím schopný plynuleji navazovat na konverzaci. Ale důležité je připomenout si, že jde jen o začátek dlouhé cesty, protože tato technologie je stále ještě v plenkách. Na začátku příštího roku by totiž měla přijít nová diskuzní platforma GPT-4, jejíž výkon by měl být asi pětsetkrát silnější než dnešní GPT-3.

Podívejte se, jak vypadala debata českého počítačového vědce Jana Kulveita s toutu umělou inteligencí: ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 14 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...