On-line seznamky podle vědců mění svět. Přibývá mezirasových vztahů a manželství jsou pevnější

On-line seznamky mají obrovský dopad na moderní společnost. Podle nové analýzy mění svět mnohem více, než to zatím vypadalo.

Před čtvrtstoletím neexistovalo randění přes internet – už jen proto, že nic jako dnešní internet ještě nebylo k dispozici. Na začátku devadesátých let se však objevily první weby, které nabízely možnost najít si partnera.

  • Tinder je mobilní aplikace, která umožňuje navazování kontaktu mezi lidmi. Využívá přitom geografické polohy a sociální síť Facebook. Aplikace má v současnosti asi 50 milionů uživatelů. Aplikace pro seznamování homosexuálních párů se jmenuje Grindr.

Roku 1995 začal nabízet služby web Match.com, který následovalo mnoho dalších, třeba OKCupid, roku 2012 přišel Tinder – a ten způsobil v podstatě revoluci. V současné době se ve vyspělých zemích třetina manželů seznamuje právě on-line. Tato změna je obrovská, přes její rozsah jí doposud věnuje pozornost jen málo vědců. A pokud ano, nejvíce se zaměřují na seznamovací rituály – jenže nové práce ukazují, že dopad on-line seznamování je mnohem zásadnější, než se kdo domníval.

Sociální sítě kolem nás

Už déle než půl století pracují společenské vědy s termínem „sociální sítě“ – studují jejich povahu, kvantifikují je a analyzují. Velmi zjednodušeně se jedná o mezilidské vazby, které lidi navzájem spojují.

Jednou z typických sociálních sítí jsou sousedské vztahy – fungují tak, že lidé mají nejsilnější vztahy s těmi, kteří žijí v jejich blízkosti. S dalšími, kteří žijí ve větší vzdálenosti, udržují vazby slabší a také je jich méně. Právě tyto volnější vazby jsou ale extrémně důležité: fungují totiž jako mosty mezi jinak izolovanými skupinami přátel z jednoho místa –„právě díky nim se spojujeme s globální komunitou,“ popisují ve své studii autoři nové práce smysl takových sítí.

Statisticky také volné vazby hrály klíčovou roli v partnerských vztazích. Většina lidí si v moderní době jen výjimečně nacházela partnera ze svého úzkého „sousedského okolí“. Mnohem častěji partneři pocházejí právě z okruhu navázaného na některou z volných vazeb – jde často o kamarádku kamaráda, například.

To se odráželo ve způsobu, jak lidé ve dvacátém století nejčastěji potkávali své budoucí protějšky: přes společné známé, v barech, v zaměstnání nebo ve škole. On-line seznamování tohle všechno zcela změnilo. V současné době je druhým nejčastějším způsobem, jak se heterosexuálové seznamují, u homosexuálů jde dokonce o jednoznačně nejvíce preferovaný způsob seznamování.

Dopady jsou zásadní. „Lidé, kteří se setkávají on-line, bývají úplní cizinci,“ uvádí výzkum. „A když spolu zůstanou, zakládá to sociální vazby, které nikdy předtím neexistovaly,“ vysvětlují autoři. Nejvíce se zaměřili na to, jak on-line vztahy mění mezirasové vztahy, které jsou podle nich velmi dobře analyzovatelné téma.

Změny seznamování
Zdroj: technologyreview.com

Mezirasové vztahy a pevnější manželství

Pracovali s počítačovou simulací, v níž testovali, co se stane se skupinami, které se takto propojí. V normálních skupinách, které existovaly během dvacátého století, dochází v tomto modelu jen výjimečně k mezirasovým vztahům. Ale jakmile je tento model obohacen o náhodné další linky (tedy propojení vzniklá díky vztahům přes internet), situace se radikálně mění. „Náš model předpovídá, že díky on-line seznamkám dojde k téměř absolutní rasové integraci, a to i v situaci, kdy se přes ně bude uzavírat jen relativně malé množství vztahů,“ uvádí vědci.

Dospěli ještě k jednomu nečekanému zjištění: manželství vzniklá ve společnosti s on-line seznamkami budou silnější než dříve. Popsali to na základě analýzy síly manželských vztahů v době před vznikem on-line seznamek a po něm.

Může jít pochopitelně pouze o korelaci, ale shoda mezi posílením manželských vztahů a masovým rozšířením webových seznamek je podle autorů studie až příliš nápadná. Nejvíce se totiž zvýšila krátce poté, co trh ovládl Tinder a jeho napodobeniny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 1 hhodinou

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026
Načítání...