Oblak na slavném obrazu Výkřik opravdu existoval, dokazuje výzkum

Obraz Výkřik od norského malíře Edvarda Muncha patří k nejslavnějším expresionistickým uměleckým dílům vůbec. Nyní se stal důkazem vědecké práce.

 Obraz vznikl ve třech verzích v letech 1893–1910, jeho autor ho namaloval údajně podle autentického zážitku, kdy na obloze spatřil výrazný meteorologický jev:

Šel jsem po cestě se dvěma přáteli – slunce zapadalo za horu nad městem a fjordem – pocítil jsem nápor smutku – nebe se náhle změnilo v krvavou červeň. Zastavil jsem se, opřel o zábradlí, smrtelně unaven – přátelé se po mně ohlédli a pokračovali dál – díval jsem se na plápolající mraky nad fjordem, byly jak krev a meč, a město – modročerný fjord a město – mí přátelé šli dál a já tam stál a třásl se strachy – cítil jsem jako by velký, nekonečný výkřik šel tou nekonečnou přírodou.
Edvard Munch

Obraz má dnes cenu asi 3 miliardy korun, takže budí zájem kunsthistoriků i veřejnosti. Vědci se nejvíce zajímají o ono „krvavé nebe“, jež ve vzpomínce Munch tak živě popisuje. V květnu 2015 přišli dva američtí fyzici s hypotézou, že Munch mohl pozorovat erupci sopky Krakatoa, k níž došlo v srpnu 1883. Na obloze po celém světě se objevily dozvuky této katastrofy – nejčastěji v podobě krvavě rudých pásů. Fyzici našli důkazy, že tyto dozvuky vulkanické erupce byly pozorovány i v Norsku na přelomu roku 1883 a 1884.

Byla to sopka?

Dalším důkazem pro jejich teorie byly snímky z erupce sopky Pinatubo (Filipíny) roku 1991. Také během ní se na obloze objevovaly podobné červeně-fialové mraky tvořené především podélnými pruhy. Problémem této jinak působivé teorie je, že deníkový záznam, kde Munch popsal svůj zážitek, pochází již z roku 1882, tedy k němu došlo již rok před erupcí. O rok později pochopitelně mohl vidět další působivé jevy opravdu spojené s erupcí Krakatoa, ale původní zážitek musel zachycovat něco jiného.

Výkřik
Zdroj: Wikimedia Common

S vysvětlením nyní přišla Helene Muriová, která popsala výsledky svého zkoumání na setkání European Geosciences Union ve Vídni 23. dubna. Vědkyně věří, že Munch popsal typ oblaku, kterému se říká „perleť“ a jenž se vyskytuje jen zcela výjimečně. Jeho vzhled však velmi dobře odpovídá tomu, co zachytil Munch:

Oblak s přezdívkou perleť
Zdroj: Wikimedia Commons

Tento typ mraků se vyskytuje za velmi specifických podmínek, zejména při extrémním chladu v nadmořské výšce mezi 20–30 kilometry. Nejčastěji bývají pozorovány ve vyšších nadmořských výškách zejména výše na severu. Jedná se o velmi tenká oblaka, za denního světla jsou tedy špatně pozorovatelná; reálně se dají vidět vlastně jen při východu nebo západu slunce. 

A dokonce přímo z Osla existuje jeden záznam, že tam byl na konci 19. století tento oblak pozorován. Muriovou k výzkumu tohoto fenoménu vedlo pozorování stejného jevu nad Norskem roku 2014 – vizuálně jí slavný Munchův obraz extrémně připomínal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.
před 4 hhodinami

Covid je stále ještě smrtelnější než chřipka, naznačují data z Jižní Koreje

Podle rozsáhlé databáze populačních dat to vypadá, že covid ještě stále představuje větší hrozbu pro lidské zdraví než klasická sezonní chřipka.
před 5 hhodinami

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
před 22 hhodinami

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
včera v 11:26
Načítání...