Objev českých vědců by mohl zrychlit výrobu důležitých zdravotnických potřeb o třetinu

Český výzkum by mohl pomoci zkrátit dobu, za jakou se vyrobí důležitá zdravotní pomůcka, stent. A kratší doba výroby by měla znamenat i nižší cenu.

Objev vědců z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) by mohl zjednodušit a zkrátit výrobu stentů, tedy zdravotnických prostředků používaných ke zprůchodnění cév či částí trávicího traktu. Informoval o tom mluvčí VŠCHT Michal Janovský. Škola chce svůj objev nabídnout firmám.

Stenty se v praxi používají například ke zprůchodnění tělních trubic, například částí trávicího systému, rovněž v cévách či močových trubicích. Jejich výroba je poměrně náročná. Podle Pavla Nováka z Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství VŠCHT se nejprve v ochranné atmosféře odlije ingot slitiny, tedy polotovar obvykle ve tvaru hranolu. Z něj se vyrobí drátek, který se splétá do podoby trubice. Dohromady je to podle Nováka práce zhruba na deset hodin. Nová technologie, již Novák společně se svým kolegou Pavlem Salvetrem vyvinuli, by měla dobu výroby snížit na třetinu, což by mohlo znamenat i výraznou finanční úsporu.

Objevu pomohla náhoda, kdy se vědci neúspěšně pokoušeli pro potřeby testování mechanických vlastností ve vakuu vyrobit slitinu nitinol. Váleček tvořený slisovanou směsí prášků niklu a titanu uzavřený do zkumavky se po zahřátí na určitou teplotu začal chovat neočekávaně. Exploze roznesla slitinu po stěnách trubice, kde rychle ztuhla a vytvořila pravidelnou trubku.

Náhoda se počítá

„Chvíli jsme na sebe s kolegou vrhali překvapivé pohledy, ale po dalších analýzách nám bylo jasné, že máme v ruce něco, co se doposud vyrábělo extrémně složitě,“ uvedl Novák. „Pokračovali jsme v dalších experimentech za upravených podmínek i poměru prášků, až jsme dostali slitinu ve tvaru trubky, která může sloužit k velmi jednoduché výrobě lékařských stentů prostřednictvím laserového opracování,“ dodal.

Vědci očekávají, že průmyslová sféra bude mít o tento objev zájem. „Chystám se sám oslovit podniky a vysvětlit jim přednosti nové technologie,“ uvedl Novák. Kromě stentů lze technologii podle něj využít také při výrobě různých tepelných spínačů nebo jističů a v robotice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
před 13 hhodinami

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
před 14 hhodinami

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
včera v 20:32

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
včera v 07:06

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...