Objev českých vědců by mohl zrychlit výrobu důležitých zdravotnických potřeb o třetinu

Český výzkum by mohl pomoci zkrátit dobu, za jakou se vyrobí důležitá zdravotní pomůcka, stent. A kratší doba výroby by měla znamenat i nižší cenu.

Objev vědců z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) by mohl zjednodušit a zkrátit výrobu stentů, tedy zdravotnických prostředků používaných ke zprůchodnění cév či částí trávicího traktu. Informoval o tom mluvčí VŠCHT Michal Janovský. Škola chce svůj objev nabídnout firmám.

Stenty se v praxi používají například ke zprůchodnění tělních trubic, například částí trávicího systému, rovněž v cévách či močových trubicích. Jejich výroba je poměrně náročná. Podle Pavla Nováka z Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství VŠCHT se nejprve v ochranné atmosféře odlije ingot slitiny, tedy polotovar obvykle ve tvaru hranolu. Z něj se vyrobí drátek, který se splétá do podoby trubice. Dohromady je to podle Nováka práce zhruba na deset hodin. Nová technologie, již Novák společně se svým kolegou Pavlem Salvetrem vyvinuli, by měla dobu výroby snížit na třetinu, což by mohlo znamenat i výraznou finanční úsporu.

Objevu pomohla náhoda, kdy se vědci neúspěšně pokoušeli pro potřeby testování mechanických vlastností ve vakuu vyrobit slitinu nitinol. Váleček tvořený slisovanou směsí prášků niklu a titanu uzavřený do zkumavky se po zahřátí na určitou teplotu začal chovat neočekávaně. Exploze roznesla slitinu po stěnách trubice, kde rychle ztuhla a vytvořila pravidelnou trubku.

Náhoda se počítá

„Chvíli jsme na sebe s kolegou vrhali překvapivé pohledy, ale po dalších analýzách nám bylo jasné, že máme v ruce něco, co se doposud vyrábělo extrémně složitě,“ uvedl Novák. „Pokračovali jsme v dalších experimentech za upravených podmínek i poměru prášků, až jsme dostali slitinu ve tvaru trubky, která může sloužit k velmi jednoduché výrobě lékařských stentů prostřednictvím laserového opracování,“ dodal.

Vědci očekávají, že průmyslová sféra bude mít o tento objev zájem. „Chystám se sám oslovit podniky a vysvětlit jim přednosti nové technologie,“ uvedl Novák. Kromě stentů lze technologii podle něj využít také při výrobě různých tepelných spínačů nebo jističů a v robotice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 9 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 13 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 16 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 17 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...