Nikola Tesla zemřel před 75 lety. Zneuznaný génius je dodnes uctívaný jako hrdina

3 minuty
Nikola Tesla zemřel před 75 lety
Zdroj: ČT24

Geniální vědec s pověstí smolaře a zneuznaného vynálezce. Nikola Tesla je dnes slavnější než vědci, kteří ho za jeho života poráželi.

Americký vynálezce srbského původu Nikola Tesla, který zemřel před 75 lety, 7. ledna 1943, daleko předstihl svoji dobu. Bádal především v oboru slaboproudé elektrotechniky a právě jemu dnes mimo jiné lidstvo vděčí za proud v zásuvkách nebo elektromotory.

Tesla ve své laboratoři
Zdroj: Dickenson V. Alley/Wikimedia Commons

Tesla se narodil 10. července 1856 v chorvatské vesničce Smiljan. Nejdříve studoval matematiku a fyziku na polytechnice v rakouském Grazu, odkud později na krátký čas odešel na univerzitu do Prahy.

K tomu ho přesvědčil jeho otec – Tesla školu v Praze navštěvoval v letním semestru 1880, údajně ho tu hodně ovlivnil Ernst Mach. Po otcově smrti ale studia na univerzitě zanechal, a to přesto, že měl dokončený jen jeden semestr.

Ernst Mach byl rakouský teoretický fyzik, filosof, děkan a později i rektor německé Karlo-Ferdinandovy univerzity pocházející z Moravy. Narodil se v Chrlicích u Brna, za 28 let působení v Čechách a na Moravě vytvořil v podstatě celé své fyzikální dílo.

Hodnota většiny Machových fyzikálních prací je na čase nezávislá. Machův princip, který zavedl Albert Einstein, vedl později k teorii relativity, při výuce fyziky se užívá Machův vlnostroj a Machovo kyvadlo, aerodynamika nadzvukových rychlostí se neobejde bez Machova kužele, Machova úhlu a Machova čísla.

Po skončení studií Tesla pracoval nejprve v Budapešti a Paříži. V roce 1884 zamířil zcela bez prostředků na americký kontinent. V USA našel práci u vynálezce a podnikatele Thomase Alvy Edisona. Muži spolu ale nedokázali vyjít. Rozcházeli se zejména v názorech na budoucnost elektrických systémů. Zatímco Edison preferoval stejnosměrný proud, Tesla prosazoval proud střídavý.

Úspěšný vědec, neúspěšný obchodník

Po rozchodu s Edisonem si Tesla zřídil vlastní laboratoř, v níž se oddával svým pokusům. Zkonstruoval a patentoval četné elektrické přístroje a stroje: v roce 1887 například elektrický motor na střídavý proud či o čtyři roky později takzvaný Teslův transformátor, zdroj vysokého střídavého napětí o vysokém kmitočtu. Zabýval se též výzkumem v oboru bezdrátové telegrafie.

Račte sděliti s obcí pražskou mé upřímné díky za její laskavé a cenné poselství. Mám milé vzpomínky na Vaše krásné město, a inspirace, které se mně tam dostalo, právě nyní mně napomáhá při mé práci. Veliké pocty, jež se mi tam prokazovaly, jsou mnou velmi vysoce ceněny, a doufám, že se ukáži býti jich hoden. Můj obdiv pro skvělý lid Československa, nositele pochodně vzdělanosti, nemůže býti vyjádřen slovy. Projevuji nejvřelejší přání pro jeho stálý zdar.
Nikola Tesla

Teslovy vynálezy nebyly pouhou atrakcí, nýbrž nacházely využití i v praxi. Už v roce 1885 koupil George Westinghouse, ředitel elektrárenské společnosti z Pittsburghu, řadu Teslových patentů na zařízení produkující a využívající střídavý proud. Za získaný milion dolarů tak mohl geniální fyzik pokračovat v další práci. Zemřel ve věku 86 let v New Yorku. Za svůj život si nechal patentovat přes 300 patentů.  

Na jeho počest byla jeho jménem označena jednotka magnetické indukce, jeho jméno nese i kráter na odvrácené straně Měsíce a planetka 2244 Tesla, kterou objevil Milorad B. Protić.

Popkulturní hrdina

Tesla v poslední části svého života ztratil sponzory a uchýlil se do ústraní – bádal o čím dál podivnějších tématech, jako byly například paprsky smrti. Jeho vize se nikdy nenaplnily, ale po druhé světové válce se stal díky tomu oblíbenou postavou různých konspiračních teorií. 

Teslův památník v Praze
Zdroj: Gampe (CC BY-SA 3.0)/Wikimedia Commons

Jeho fiktivní vynálezy jsou oblíbené v nejrůznějších počítačových hrách, románech, komiksech i filmech (například Dokonalý trik), stal se do značné míry symbolem geniálního zneuznaného vědce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 4 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 7 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 9 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 10 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 12 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...