Nikola Tesla zemřel před 75 lety. Zneuznaný génius je dodnes uctívaný jako hrdina

Nahrávám video
Nikola Tesla zemřel před 75 lety
Zdroj: ČT24

Geniální vědec s pověstí smolaře a zneuznaného vynálezce. Nikola Tesla je dnes slavnější než vědci, kteří ho za jeho života poráželi.

Americký vynálezce srbského původu Nikola Tesla, který zemřel před 75 lety, 7. ledna 1943, daleko předstihl svoji dobu. Bádal především v oboru slaboproudé elektrotechniky a právě jemu dnes mimo jiné lidstvo vděčí za proud v zásuvkách nebo elektromotory.

Tesla ve své laboratoři
Zdroj: Dickenson V. Alley/Wikimedia Commons

Tesla se narodil 10. července 1856 v chorvatské vesničce Smiljan. Nejdříve studoval matematiku a fyziku na polytechnice v rakouském Grazu, odkud později na krátký čas odešel na univerzitu do Prahy.

K tomu ho přesvědčil jeho otec – Tesla školu v Praze navštěvoval v letním semestru 1880, údajně ho tu hodně ovlivnil Ernst Mach. Po otcově smrti ale studia na univerzitě zanechal, a to přesto, že měl dokončený jen jeden semestr.

Ernst Mach byl rakouský teoretický fyzik, filosof, děkan a později i rektor německé Karlo-Ferdinandovy univerzity pocházející z Moravy. Narodil se v Chrlicích u Brna, za 28 let působení v Čechách a na Moravě vytvořil v podstatě celé své fyzikální dílo.

Hodnota většiny Machových fyzikálních prací je na čase nezávislá. Machův princip, který zavedl Albert Einstein, vedl později k teorii relativity, při výuce fyziky se užívá Machův vlnostroj a Machovo kyvadlo, aerodynamika nadzvukových rychlostí se neobejde bez Machova kužele, Machova úhlu a Machova čísla.

Po skončení studií Tesla pracoval nejprve v Budapešti a Paříži. V roce 1884 zamířil zcela bez prostředků na americký kontinent. V USA našel práci u vynálezce a podnikatele Thomase Alvy Edisona. Muži spolu ale nedokázali vyjít. Rozcházeli se zejména v názorech na budoucnost elektrických systémů. Zatímco Edison preferoval stejnosměrný proud, Tesla prosazoval proud střídavý.

Úspěšný vědec, neúspěšný obchodník

Po rozchodu s Edisonem si Tesla zřídil vlastní laboratoř, v níž se oddával svým pokusům. Zkonstruoval a patentoval četné elektrické přístroje a stroje: v roce 1887 například elektrický motor na střídavý proud či o čtyři roky později takzvaný Teslův transformátor, zdroj vysokého střídavého napětí o vysokém kmitočtu. Zabýval se též výzkumem v oboru bezdrátové telegrafie.

Račte sděliti s obcí pražskou mé upřímné díky za její laskavé a cenné poselství. Mám milé vzpomínky na Vaše krásné město, a inspirace, které se mně tam dostalo, právě nyní mně napomáhá při mé práci. Veliké pocty, jež se mi tam prokazovaly, jsou mnou velmi vysoce ceněny, a doufám, že se ukáži býti jich hoden. Můj obdiv pro skvělý lid Československa, nositele pochodně vzdělanosti, nemůže býti vyjádřen slovy. Projevuji nejvřelejší přání pro jeho stálý zdar.
Nikola Tesla

Teslovy vynálezy nebyly pouhou atrakcí, nýbrž nacházely využití i v praxi. Už v roce 1885 koupil George Westinghouse, ředitel elektrárenské společnosti z Pittsburghu, řadu Teslových patentů na zařízení produkující a využívající střídavý proud. Za získaný milion dolarů tak mohl geniální fyzik pokračovat v další práci. Zemřel ve věku 86 let v New Yorku. Za svůj život si nechal patentovat přes 300 patentů.  

Na jeho počest byla jeho jménem označena jednotka magnetické indukce, jeho jméno nese i kráter na odvrácené straně Měsíce a planetka 2244 Tesla, kterou objevil Milorad B. Protić.

Popkulturní hrdina

Tesla v poslední části svého života ztratil sponzory a uchýlil se do ústraní – bádal o čím dál podivnějších tématech, jako byly například paprsky smrti. Jeho vize se nikdy nenaplnily, ale po druhé světové válce se stal díky tomu oblíbenou postavou různých konspiračních teorií. 

Teslův památník v Praze
Zdroj: Gampe (CC BY-SA 3.0)/Wikimedia Commons

Jeho fiktivní vynálezy jsou oblíbené v nejrůznějších počítačových hrách, románech, komiksech i filmech (například Dokonalý trik), stal se do značné míry symbolem geniálního zneuznaného vědce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Minutu po minutěArtemis II odstartovala na cestu k Měsíci

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala na cestu kolem Měsíce. Česká televize start rakety vysílala živě.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 8 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 11 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 11 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 18 hhodinami

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
31. 3. 2026
Načítání...