Ničí nové srdce největší český zvon Zikmund? Prozkoumali to vědci z ČVUT

Zvon Zikmund v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je největším českým zvonem a je národní kulturní památkou. Byl odlit roku 1549 zvonařem Tomášem Jarošem z Brna.

  • Srdce tohoto zvonu puklo již čtyřikrát:  roku 1630, 1734, 1797 a naposledy roku 2002.

Zikmund se odmlčel v červnu roku 2002, bylo to tehdy shodou okolností několik hodin po skončení voleb do sněmovny. Jeho srdce puklo při vyzvánění u příležitosti poutního svátku sv. Víta. Téměř půltunové zlomené srdce propadlo první podlahou z tlustých fošen a zastavilo se o další podlahu, která bývá pod velkými zvony právě kvůli podobným případům. Zvonař Petr Rudolf Manoušek tehdy uvedl, že na lomu bylo vidět, že uvnitř srdce zvonu byla vada již od jeho výroby. Podle legend puknutí srdce zvonu nevěstí nic dobrého.

V témže roce bylo Zikmundu instalováno nové srdce. Podle Tomáše Stařeckého, hlavního zvoníka katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha, je ale o více než 50 kilogramů těžší než to původní. „V souvislosti s tím se objevily názory, že při zvonění (srdce) zvon poškozuje. Než se celá záležitost vyřeší, bude zvon Zikmund z rozhodnutí vedení Metropolitní kapituly u sv. Víta němý. Možná to bude trvat i delší dobu, hovoří se i o srdci novém,“ uvedl Stařecký.

Výměnu srdce zvonu tehdy provedl zvonař Petr R. Manoušek. I po nainstalování nového srdce však docházelo ke zvýšenému poškozování vlastního zvonu, podle výpovědi očitých svědků při zvonění odpadávalo větší množství kovových šupin ze zvonu. Četnost zvonění byla proto od června 2015 výrazně snížena, aby se zvon Zikmund co nejvíce šetřil a nedošlo k jeho nevratnému poškození.

Pomoc nabídli materiáloví inženýři

Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze se poté obrátila na několik renomovaných pracovišť s žádostí o posouzení stavu zvonu Zikmund. Svou pomoc nabídli i pracovníci Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

Tým odborníků na materiálové inženýrství vedený docentem Janem Sieglem potvrdil, že ke zlomení srdce zvonu v roce 2002 došlo mechanickou únavou. Docent Siegl k tomu uvedl: „Naše výsledky budou využity pro návrh takových opatření, která povedou k minimalizaci rizika poškození zvonu. Hlavním cílem je, aby národní kulturní památka první velikosti, kterou zvon Zikmund je, byla zachována i pro budoucí generace.“

  • Chrám sv. Víta má sedm zvonů umístěných na jižní, původní gotické věži. Zvon Zikmund z roku 1549 je největším českým zvonem, ještě starší než Zikmund je zvon Václav z roku 1542, další mají jména Jan Křtitel, Josef, Dominik, Maria a Ježíš.

Na základě této spolupráce vznikla smlouva o vzájemné spolupráci při posuzování technického stavu zvonu Zikmund, která byla podepsána v listopadu letošního roku. V neděli 11. prosince pak proběhla samotná měření zvonu. Vědci během nich využili nejmodernější přístroje na to, aby zjistili fyzikální i chemické vlastnosti zvonu, které doposud nebyly známé. Teď budou naměřené údaje analyzovat v laboratořích – první výsledky by měly přijít přibližně za měsíc.

Tým docenta Jana Siegla se dlouhodobě věnuje analýzám poruch, studiu degradačních procesů materiálů a fraktografickým analýzám. Jejich výsledky jsou nejen publikovány pro vědeckou komunitu, ale slouží i pro praktické využití v průmyslu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 3 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 5 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 6 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 7 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 10 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 12 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...