Ničí nové srdce největší český zvon Zikmund? Prozkoumali to vědci z ČVUT

Zvon Zikmund v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je největším českým zvonem a je národní kulturní památkou. Byl odlit roku 1549 zvonařem Tomášem Jarošem z Brna.

  • Srdce tohoto zvonu puklo již čtyřikrát:  roku 1630, 1734, 1797 a naposledy roku 2002.

Zikmund se odmlčel v červnu roku 2002, bylo to tehdy shodou okolností několik hodin po skončení voleb do sněmovny. Jeho srdce puklo při vyzvánění u příležitosti poutního svátku sv. Víta. Téměř půltunové zlomené srdce propadlo první podlahou z tlustých fošen a zastavilo se o další podlahu, která bývá pod velkými zvony právě kvůli podobným případům. Zvonař Petr Rudolf Manoušek tehdy uvedl, že na lomu bylo vidět, že uvnitř srdce zvonu byla vada již od jeho výroby. Podle legend puknutí srdce zvonu nevěstí nic dobrého.

V témže roce bylo Zikmundu instalováno nové srdce. Podle Tomáše Stařeckého, hlavního zvoníka katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha, je ale o více než 50 kilogramů těžší než to původní. „V souvislosti s tím se objevily názory, že při zvonění (srdce) zvon poškozuje. Než se celá záležitost vyřeší, bude zvon Zikmund z rozhodnutí vedení Metropolitní kapituly u sv. Víta němý. Možná to bude trvat i delší dobu, hovoří se i o srdci novém,“ uvedl Stařecký.

Výměnu srdce zvonu tehdy provedl zvonař Petr R. Manoušek. I po nainstalování nového srdce však docházelo ke zvýšenému poškozování vlastního zvonu, podle výpovědi očitých svědků při zvonění odpadávalo větší množství kovových šupin ze zvonu. Četnost zvonění byla proto od června 2015 výrazně snížena, aby se zvon Zikmund co nejvíce šetřil a nedošlo k jeho nevratnému poškození.

Pomoc nabídli materiáloví inženýři

Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze se poté obrátila na několik renomovaných pracovišť s žádostí o posouzení stavu zvonu Zikmund. Svou pomoc nabídli i pracovníci Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

Tým odborníků na materiálové inženýrství vedený docentem Janem Sieglem potvrdil, že ke zlomení srdce zvonu v roce 2002 došlo mechanickou únavou. Docent Siegl k tomu uvedl: „Naše výsledky budou využity pro návrh takových opatření, která povedou k minimalizaci rizika poškození zvonu. Hlavním cílem je, aby národní kulturní památka první velikosti, kterou zvon Zikmund je, byla zachována i pro budoucí generace.“

  • Chrám sv. Víta má sedm zvonů umístěných na jižní, původní gotické věži. Zvon Zikmund z roku 1549 je největším českým zvonem, ještě starší než Zikmund je zvon Václav z roku 1542, další mají jména Jan Křtitel, Josef, Dominik, Maria a Ježíš.

Na základě této spolupráce vznikla smlouva o vzájemné spolupráci při posuzování technického stavu zvonu Zikmund, která byla podepsána v listopadu letošního roku. V neděli 11. prosince pak proběhla samotná měření zvonu. Vědci během nich využili nejmodernější přístroje na to, aby zjistili fyzikální i chemické vlastnosti zvonu, které doposud nebyly známé. Teď budou naměřené údaje analyzovat v laboratořích – první výsledky by měly přijít přibližně za měsíc.

Tým docenta Jana Siegla se dlouhodobě věnuje analýzám poruch, studiu degradačních procesů materiálů a fraktografickým analýzám. Jejich výsledky jsou nejen publikovány pro vědeckou komunitu, ale slouží i pro praktické využití v průmyslu.

2 minuty
Vědci z ČVUT zkoumají kondici zvonu Zikmund
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 10 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 11 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 14 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 16 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 19 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...