Největší kráter způsobený dopadem meteoritu je pod ledem Antarktidy, tuší čeští vědci

Největší impaktní kráter na Zemi – tedy způsobený dopadem meteoritu – se nachází nejspíš pod ledem Antarktidy, předpokládají čeští vědci. Existenci kráterů s průměrem kolem 500 kilometrů se dosud podařilo prokázat na Měsíci, na Zemi však nikoliv.

Skupina českých vědců z Astronomického ústavu Akademie věd se domnívá, že pod ledem Antarktidy by se mohl nacházet obrovský kráter s průměrem kolem 500 kilometrů. Výsledky svého výzkumu publikovali v časopise Earth, Planets and Space.

„Studovali jsme Antarktidu pomocí moderních gravitačních dat už déle a již dříve jsme navrhli kandidáty na subglaciální sopky a jezera. Naše nynější výsledky podporují hypotézu o tom, že Wilkesova země obsahuje obří kráter/maskon,“ uvedli autoři výzkumu Jaroslav Klokočník,  Jan Kostelecký a Aleš Bezděk. Na Zemi v současnosti vědci evidují přes 170 potvrzených impaktních kráterů a kolem šesti set objektů, které by takovými krátery být mohly.  

Největší je Vredefort v Jižní Africe o průměru asi 250 kilometrů. Velmi populární je další velký kráter Chicxulub na severu Yukatánu nebo Popigaj na Sibiři. „Neměli bychom se tedy divit, kdyby některý z takových kráterů byl i v Antarktidě, a vzhledem k jejím současným podmínkám by byl nejspíš přikrytý ledem,“ uvedli výzkumníci.  

  • Kráter je prohlubeň (deprese) přibližně kruhového tvaru na povrchu těles v planetární soustavě. Krátery mají průměr od několika mikronů do tisíce kilometrů. Největší krátery se nazývají pánve nebo moře (mare).
  • Krátery lze rozdělit, podle principu jejich vzniku, na několik skupin. Jednou z nich jsou například Impaktní (meteoritické) krátery, které vznikají vnějším zásahem – dopadem tělesa z kosmického prostoru,  další skupinou jsou sopečné krátery, krátery vzniklé prudkým výronem plynu či vody nebo krátery vytvořené činností člověka (například výbuchem jaderné bomby). 

O možné existenci obřího kráteru na Antarktidě vědci diskutují už několik let. „Obří kráter ve Wilkesově zemi ve východní Antarktidě poprvé navrhl (Paul G.) Schmidt v roce 1962, ale hladinu zájmu rozvířil až (Ralph) von Frese z USA v roce 2006,“ vysvětlili vědci s tím, že jejich tým studoval Antarktidu pomocí moderních gravitačních dat.

„K případnému kráteru ve Wilkesově zemi jsme přistupovali s velkou obezřetností a nedůvěrou. Nevykazuje totiž v tíhových anomáliích a druhých derivacích gravitačního potenciálu typické znaky kráteru, pokud si neuvědomíme, že uprostřed je právě ten maskon,“ uvedli čeští výzkumníci.

Maskon je anomální oblast v kůře spojená se silnou podpovrchovou koncentrací hmoty: kráter by měl na gravitačních snímcích ukazovat hmoty málo, ale protože je nahuštěná, je to na gravitačních snímcích dobře patrné. 

Podle vědců ale zatím existenci obřího impaktního kráteru na Antarktidě pod ledem nelze potvrdit. „Říkáme ano, spíše existuje než ne,“ uvedl Pavel Suchan z Akademie věd ČR. Pokud by tento kráter skutečně existoval, jednalo by se podle něj o jediný dochovaný maskon na této planetě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNová aplikace pomůže odhalit poruchy paměti

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.
před 8 hhodinami

Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.
před 12 hhodinami

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
včera v 09:00

Tlak Pekingu omezuje výzkum Číny. Švýcarští akademici žádají větší podporu státu

Stále přísnější kontroly zahraničního výzkumu Číny mnoha akademikům, včetně těch ve Švýcarsku, ztěžují pokračování v práci. Tito badatelé tvrdí, že Švýcarsko by je mělo podporovat více.
19. 6. 2026

Ptačí chřipka u Antarktidy zdecimovala mláďata rypoušů

Patogenní kmen ptačí chřipky zabil více než třináct tisíc mláďat rypoušů sloních poté, co nakazil jejich kolonie na sopečných ostrovech u Antarktidy, oznámili australští vědci, které citovala agentura AFP. Výzkumníci objevili Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy poseté mrtvými těly rypoušů, když v říjnu 2025 připluli na vědeckou misi do této oblasti v jižní části Indického oceánu.
19. 6. 2026

V Sherwoodu odumřel tisíciletý dub Robina Hooda

Památný dub v Sherwoodském lese spojený s legendou o Robinu Hoodovi je mrtvý. Shodují se na tom britští odborníci, podle nichž stromu starému až 1200 let na jaře poprvé v jeho dějinách nevyrašily vůbec žádné nové listy. Velký strom, za nímž se do lesa ve středoanglickém hrabství Nottinghamshire vypravovaly tisíce turistů, patřil k největším dubům v Británii, píší britská média.
19. 6. 2026

Rusko chce vyvrtat masivní díru na Sibiři. Doufá, že tam najde nekonečnou ropu

Ruští vědci se vrátili k v podstatě opuštěné hypotéze, že ropa vzniká v nitru planety bez přítomnosti živých organismů. A začnou proto už brzy vrtat do hloubky několika kilometrů, aby se pokusili tam tuto ropu najít.
19. 6. 2026
Načítání...