Největší kráter způsobený dopadem meteoritu je pod ledem Antarktidy, tuší čeští vědci

Největší impaktní kráter na Zemi – tedy způsobený dopadem meteoritu – se nachází nejspíš pod ledem Antarktidy, předpokládají čeští vědci. Existenci kráterů s průměrem kolem 500 kilometrů se dosud podařilo prokázat na Měsíci, na Zemi však nikoliv.

Skupina českých vědců z Astronomického ústavu Akademie věd se domnívá, že pod ledem Antarktidy by se mohl nacházet obrovský kráter s průměrem kolem 500 kilometrů. Výsledky svého výzkumu publikovali v časopise Earth, Planets and Space.

„Studovali jsme Antarktidu pomocí moderních gravitačních dat už déle a již dříve jsme navrhli kandidáty na subglaciální sopky a jezera. Naše nynější výsledky podporují hypotézu o tom, že Wilkesova země obsahuje obří kráter/maskon,“ uvedli autoři výzkumu Jaroslav Klokočník,  Jan Kostelecký a Aleš Bezděk. Na Zemi v současnosti vědci evidují přes 170 potvrzených impaktních kráterů a kolem šesti set objektů, které by takovými krátery být mohly.  

Největší je Vredefort v Jižní Africe o průměru asi 250 kilometrů. Velmi populární je další velký kráter Chicxulub na severu Yukatánu nebo Popigaj na Sibiři. „Neměli bychom se tedy divit, kdyby některý z takových kráterů byl i v Antarktidě, a vzhledem k jejím současným podmínkám by byl nejspíš přikrytý ledem,“ uvedli výzkumníci.  

  • Kráter je prohlubeň (deprese) přibližně kruhového tvaru na povrchu těles v planetární soustavě. Krátery mají průměr od několika mikronů do tisíce kilometrů. Největší krátery se nazývají pánve nebo moře (mare).
  • Krátery lze rozdělit, podle principu jejich vzniku, na několik skupin. Jednou z nich jsou například Impaktní (meteoritické) krátery, které vznikají vnějším zásahem – dopadem tělesa z kosmického prostoru,  další skupinou jsou sopečné krátery, krátery vzniklé prudkým výronem plynu či vody nebo krátery vytvořené činností člověka (například výbuchem jaderné bomby). 

O možné existenci obřího kráteru na Antarktidě vědci diskutují už několik let. „Obří kráter ve Wilkesově zemi ve východní Antarktidě poprvé navrhl (Paul G.) Schmidt v roce 1962, ale hladinu zájmu rozvířil až (Ralph) von Frese z USA v roce 2006,“ vysvětlili vědci s tím, že jejich tým studoval Antarktidu pomocí moderních gravitačních dat.

„K případnému kráteru ve Wilkesově zemi jsme přistupovali s velkou obezřetností a nedůvěrou. Nevykazuje totiž v tíhových anomáliích a druhých derivacích gravitačního potenciálu typické znaky kráteru, pokud si neuvědomíme, že uprostřed je právě ten maskon,“ uvedli čeští výzkumníci.

Maskon je anomální oblast v kůře spojená se silnou podpovrchovou koncentrací hmoty: kráter by měl na gravitačních snímcích ukazovat hmoty málo, ale protože je nahuštěná, je to na gravitačních snímcích dobře patrné. 

Podle vědců ale zatím existenci obřího impaktního kráteru na Antarktidě pod ledem nelze potvrdit. „Říkáme ano, spíše existuje než ne,“ uvedl Pavel Suchan z Akademie věd ČR. Pokud by tento kráter skutečně existoval, jednalo by se podle něj o jediný dochovaný maskon na této planetě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 2 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 5 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.