Jarní alergeny nekomplikují život jen lidem. Také zvířata – obzvláště ta domácí – se potýkají s přecitlivělostí vůči určitým látkám. Lidé kýchají, otékají, slzí, zvířata se drbou obdobně, jako by měla blechu. Rapidní nárůst čtyřnohých alergiků překvapuje i odborníky, uvedl v rozhovoru pro ČT Miroslav Svoboda z kliniky chorob psů a koček Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Přitom u zvířat je podle jeho slov alergie doživotní.
„Jsme velmi překvapeni tím, jak počet alergiků i mezi našimi čtyřnohými pacienty narůstá. Je to až neuvěřitelné,“ zmiňuje Miroslav Svoboda. Podobně jako u lidí může stát za alergiemi domácích zvířat život v téměř sterilním prostředí. Zatímco o většině možných příčin se víceméně spekuluje, za nepopiratelnou považuje Svoboda dědičnost.
U zvířat se alergie projevují jinak než u lidí. Například pes se škrábe, olizuje si tlapky, otírá si tváře a má zarudlé vnitřní strany uší. Také kočky se škrábou za ušima a olizují. „Všechno to vypadá tak, jako by mělo zvíře blechu, nebo něco podobného,“ popisuje Svoboda.
Kožní test ukáže na alergen. Jedním z nejsilnějších je bříza
Je podle něj složité rozpoznat, na co konkrétně je zvíře alergické, podobně jako u lidí také u čtyřnožců veterináři využívají kožní alergické testy. Dělají se na boku zvířete a ukáží, o jaký alergen se u něho jedná.
„Vyholí se na boku zvířete obdélník, označí se tam jednotlivé body, dá se pozitivní a negativní kontrola a testované alergeny,“ přibližuje Svoboda a dodává, že obvykle se provádí test na třicet nejvýznamnějších alergenů testovaný v oblasti střední Evropy.
Zvířata, u nichž se svědění projevuje v zimních měsících, bývají podle Svobody nejčastěji alergická na některé z roztočů vyskytujících se v domácnosti. Domácí mazlíčci, kteří se potýkají se svěděním spíše na jaře a v létě, se většinou vypořádávají s pylovými alergeny. „Takovým silným pylovým alergenem je bříza, takže teď jarní alergie u psů a koček nastupují velmi progresivně,“ vysvětluje Svoboda.
Cestou může být i přivykání zvířat alergenu
Také léčba alergií je u zvířat odlišná oproti léčbě u lidí. Miroslav Svoboda upozorňuje, že na zvířecí alergie nezabírají antihistaminika, přesto si řada majitelů zvířat myslí, že své čtyřnohé kamarády mohou léčit práškem pro lidi. V posledních letech ale mají veterináři k dispozici řadu přípravků, které jsou schopné působit přímo proti alergii velmi specificky.
Miroslav Svoboda ale doporučuje desenzibilizaci. „Dělám to tak, že pozitivní alergeny pošlu do výrobní firmy v Holandsku, oni mi do 14 dnů pošlou desenzibilizační roztok a ten my pak aplikujeme zvířatům šest až devět měsíců. Dojde k určitému návyku na tento alergen. Máme s tím docela úspěch zejména u těch mladších věkových kategorií,“ dodává Svoboda.
Jednou z deseti sledovaných alergií je také alergie na krmivo. U té nemá smysl specifická léčba, ale takzvaná eliminační dieta. Nejméně šest až osm týdnů je třeba zvíře krmit zdrojem bílkovin či uhlohydrátů, se kterými se ještě nesetkalo.
