Je to přesně rok, co američtí astronomové oznámili, že hvězda KIC 8462852, přezdívaná také Tabbyina hvězda, se chová velmi podivně. Signály, které z ní vycházejí, nedávají vůbec smysl, přiznali tehdy vědci.
Na podezřelou hvězdu se namíří nejsilnější radioteleskop. Může u ní být pokročilá civilizace
Nejpravděpodobnější vysvětlení, jež tehdy nabídli astronomové Benjamin Montet a Josh Simons, znělo krajně nepravděpodobně: jediný rozumný způsob, jak si tento signál vyložit, je existencí obrovské stavby, již kolem hvězdy postavila nějaká cizí civilizace, nejspíš velmi technologicky pokročilá.
- Astronomka Tabetha Boyajian, která hvězdu KIC 8462852 objevila, má přezdívku Tabby.
Od té doby proběhlo několik dalších pozorování tohoto pozoruhodného systému, ale ani zpřesněné údaje nenabídly lepší vysvětlení. Do sporu o Tabbyinu hvězdu se zapojila celá řada astronomů a fyziků, ale žádný nepřišel s jednoznačným vysvětlením její záhady.
Dne 27. října oznámila iniciativa Breakthrough Listen (BLI), že na hvězdu namíří jeden z nejlepších radioteleskopů světa, stometrový Green Bank Telescope v Západní Virginii. Iniciativa má na dalších deset let pro hledání mimozemského života rozpočet 100 milionů dolarů a hodlá na Tabbyinu hvězdu věnovat velkou část své pozornosti.
Tabbyina hvězda
„Green Bank Telescope je největším zcela ovladatelným radioteleskopem světa a současně je to nejvýkonnější přístroj, jímž se dá tato hvězda pozorovat,“ uvedl manažer BLI Andrew Siemion, jenž je současně šéfem SETI v Berkeley. „Máme v SETI fantastický nový přístroj, díky němuž můžeme zkoumat rádiové spektrum hvězdy velmi, velmi rychle,“ dodal Siemion.
- Breakthrough Listen získá data z období deseti let ze sítě světově nejvýkonnějších radioteleskopů a optických dalekohledů, která budou představovat velmi rozsáhlé sledování celého nebe z hlediska signálů. Během jediného dne nashromáždí více dat než bylo dříve shromažďováno během jednoho roku. Schopnost sledování bude padesátkrát citlivější a pokryje desetinásobek rozlohy nebe, bude mít pětkrát větší záběr než rádiové spektrum při stonásobně vyšších rychlostech.
Pozorování potrvají další dva měsíce, vždy tři dny v týdnu, osm hodin denně. Vědci, kteří se na výzkumu podílí, věří, že se jim podaří odhalit, v čem tajemství hvězdy spočívá.
„Nemyslím si, že je existence mimozemské civilizace u té hvězdy moc pravděpodobná – šanci vidím tak asi tak jedna ku miliardě – ale stejně ji hodláme prozkoumat,“ napsal vědec Dan Werthimer z Berkeley SETI. „Ale pokud někdy ET mimozemšťana objevíme, tak to bude nějak takhle, bude to nějaká bizarní záležitost, kterou někdo najde úplně náhodou. My se pak na ni podíváme pořádně a pochopíme, že to je opravdu jiná civilizace.“
V čem spočívá záhada hvězdy KIC 8462852?
Hvězda je od Země vzdálena asi 1500 světelných let, jinak je poměrně podobná našemu Slunci – má jen 1,5krát větší objem. Tabbyina hvězda v pravidelných intervalech pohasíná, vždy asi o pětinu. Normálně by se to vysvětlovalo přechodem nějaké planety před hvězdou. V tomto případě ale čísla nesedí – planeta to být nemůže. Dalším tělesem, které bylo podezíráno ze zastínění hvězdy, byl obrovský roj komet, to však analýza dat také vyvrátila.
Tabbyina hvězda
Pohasínání hvězdy by nemělo být způsobeno ani přímo něčím v hvězdě, KIC 8462852 je velmi stabilní typ hvězdy, u níž nikdy předtím vědci nic takového nepozorovali. Vědci raději několikrát ověřovali i to, zda není nějaká porucha na Keplerově dalekohledu, jenž hvězdu pozoroval. A tak je stále ve hře hypotéza astronoma Jasona Wrighta z Pensylvánské státní univerzity: hvězdu zastiňuje pravidelně tzv. Dysonova sféra.
Dysonova sféra
Dysonova sféra je hypotetická superkonstrukce, jež by umožnila využití absolutně veškeré energie, kterou uvolňuje hvězda. Mělo by jít o konstrukci, jež by se táhla podél celé hvězdy, případně by mohla celou hvězdu ukrývat v sobě – nejčastěji se zobrazuje jako velká koule, uprostřed níž je hvězda. Z vnitřní stěny stavby je získávána energie, která se dá využít pro případnou kolonizaci a rozšíření využitelné plochy i mimo dosud osídlené planety v celé soustavě.
Dysonova sféra
Pravděpodobnější představou je ale spíše jen pruh staveb kolem hvězdy, případně roje těles kolem hvězdy: „Pevná skořápka nebo prsten kolem hvězdy je mechanicky nemožný. Formu ,biosféry', kterou jsem nastínil, si představuji z volných těles nebo roje objektů pohybujících se nezávisle na orbitě kolem hvězdy,“ uvedl v časopise Science (vpravo dole) fyzik Freeman Dyson, jenž s touto myšlenkou jako první přišel.
