V základech kostela Panny Marie na Pražském hradě byly dnes uloženy ostatky muže a ženy žijících v 10. století. Ze stejného místa byly před více než 50 lety vyzdviženy pro antropologické zkoumání.
Archeologové je připisují nejstarším Přemyslovcům, knížeti Spytihněvovi I. a jeho manželce. „V nejstarších kostelích na Pražském hradě byli pohřbíváni pouze příslušníci knížecí rodiny Přemyslovců a církevní činitelé. Museli to být členové této rodiny,“ řekla historička Milena Bravemanová.
Dodala ale, že v případě takto starých pozůstatků definitivní jistota o jejich původu nebude nikdy. „Jsou teorie o tom, kdo mohl být kde pohřben. Vycházíme z písemných pramenů, z průzkumů, ale až na výjimky nemáme žádnou jistotu, speciálně pokud se jedná o tyto nejstarší ostatky. V 11. či 12. století to už je někde jinde, ale v 10. století otazníky jsou a určitě přetrvají,“ upozornila.
„To, proč se usuzuje na Spytihněva, vychází z toho, že manželka měla u sebe šperky, které mohou být datovány nejpozději do první poloviny 10. století. A vyjdeme-li z toho, že v kostele mohl být pouze knížecí pár, vylučovací metodou zbyl jen Spytihněv a jeho neznámá manželka,“ řekl Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd.
Půl století mimo hroby
Ostatky byly z hrobů vyzdviženy během dlouhodobých archeologických i antropologických průzkumů, které začaly v 50. letech minulého století. Postupně až do 80. let byly vyzdviženy všechny ostatky všech Přemyslovců. „Některé z těchto ostatků se po ukončení antropologických průzkumů vrátily zpět, v několika případech však původní hroby už byly nepřístupné a ostatky se dostaly do papírových krabic a do depozitáře sbírek Pražského hradu. To je nepřípustné, protože se jedná o zakladatele našeho státu a jejich rodinné příslušníky,“ uvedla Bravemanová.
Prováděly se další průzkumy a čekalo se na odebrání vzorků. „To proběhlo a dnes nic nebrání tomu, aby se ostatky vrátily zpět na původní místa,“ řekla. Další ostatky jednoho dospělého a dvou dětí byly uloženy do baziliky sv. Jiří.
Fragmenty bývalého kostela Panny Marie se nacházejí pod úrovní terénu v průchodu mezi třetím a čtvrtým hradním nádvořím. Je nejstarším kostelem na Pražském hradě. Hrob byl situován na privilegované místo uprostřed kostela a pohřbení u sebe měli cenné šperky.
Pro pozůstatky vznikl žulový sarkofág o rozměrech asi metr krát půl metru. Do vykopávek kostela může nahlédnout každý návštěvník Pražského hradu. Dnes turisté sledovali, jak archeologové ukládají do sarkofágu dvě zaletované kovové truhličky.
Kdo byl kdo
Spytihněv žil přibližně v letech 875 až 915, byl starším synem Bořivoje I. a jeho ženy Ludmily. Spytihněvovým mladším bratrem byl jeho následník na českém knížecím stolci Vratislav I. Za vlády Spytihněva I. byl ostroh nad Vltavou, kde jeho otec nechal vystavět kostelík Panny Marie, obehnán obranným valem a vznikl tam knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu.
