Mužská antikoncepční pilulka funguje. Vedlejší účinky: bolest hlavy, deprese, akné

Zatímco ženy mají v současné době k dispozici celou řadu antikoncepčních metod, muži jsou již 2000 let odsouzeni k jediné – k prezervativu. Všechno by mohl změnit prokázaný úspěch mužské antikoncepční pilulky.

Zodpovědnost za antikoncepci se stále více přesouvá na ženy. Podle posledních průzkumů ji někdy během svého života používalo až 99 procent žen ve vyspělém světě. Zatímco ženy mají dnes rozsáhlé spektrum možností, jak dosáhnout dočasné neplodnosti, muži jsou odkázáni na kondomy, sterilizaci nebo abstinenci. Nový výzkum spolufinancovaný OSN by to ale mohl zcela změnit.

Autoři této studie testovali několik aspektů hormonální antikoncepce u mužů. Práce byla otestována na 320 zdravých mužích, kteří žijí v monogamickém vztahu se zdravou ženou. Výzkum probíhal od roku 2008 po celém světě – vybráni do něj byli jen muži ve věku 18–45 let, již ještě před startem pokusu prokázali, že mají normální počet spermií.

2 minuty
Spotřeba pohotovostní antikoncepce roste
Zdroj: ČT24

Antikoncepce byla založená na syntetickém koktejlu hormonů, které měly potlačit výrobu dalších spermií: především mužského testosteronu a ženského progesteronu a estrogenu. Muži dostávali injekci této směsi vždy jednou za 8 týdnů. Jak to funguje? „Když muž dostane dávku testosteronu, jeho mozek předpokládá, že tělo už má dost – a tak omezí produkce testosteronu i spermií ve varlatech,“ popsal účinky koktejlu pro CNN Dr. Seth Cohen, jenž se na výzkumu podílel.

Progestin (tedy kombinace progesteronu a estrogenu) pak mozek poblázní úplně. Výsledkem je, že varlata úplně přestanou vyrábět jak spermie, tak testosteron.

Předčasně ukončený výzkum

Muži během výzkumu dostávali injekce, do té doby než jim počet spermií poklesl na množství, které je označováno jako „neplodný“. Ženy celou tu dobu nesměly užívat žádnou antikoncepci. Vědci potom sledovali, jak rychle se mužům schopnost plodit vrací – a jak je tato antikoncepce účinná.

3 minuty
Aby léky nechyběly, pomůže omezení exportu i výroba v lékárně
Zdroj: ČT24

Výsledky studie ukázaly, že u 274 testovaných osob udržely injekce počet spermií pod úrovní 1 milion spermií na mililitr ejakulátu po dobu 24 týdnů. Antikoncepce fungovala u 96 procent testovaných. Čtyři ženy monitorovaných mužů během experimentu otěhotněly, všechny takto narozené děti byly zcela zdravé. 

Během výzkumu se také objevilo několik případů vedlejších účinků: 20 mužů experiment předčasně opustilo kvůli pestrému spektru důvodů – bolestem svalů a hlavy, zvýšenému libidu, silnému akné a nečekaným změnám nálady směřujícím k depresi. Jeden z mužů spáchal během testů sebevraždu.

Důsledky a následky

Poté, co se s injekcemi skončilo, se většina mužů vrátila k plodnosti – trvalo to nejméně 12 týdnů. Problém nastal, když se ukázalo, že osm mužů zůstalo neplodnými zřejmě trvale; plodnost se jim nevrátila ani po 52 týdnech. Vědci přiznávají, že jde o riziko, byť jen slabé, s nímž bude třeba do budoucna počítat.

Všechna tato rizika jsou však stále výrazně nižší než u žen, které používají hormonální antikoncepce. Vědecký tým zodpovědný za tento experiment se nyní chce zaměřit na vedlejší účinky antikoncepce, zejména na změny nálady a kožní problémy. Přesto bylo 75 procent mužů ochotných pokračovat se stejným druhem antikoncepce i do budoucna – a to i přes nepříjemnost použití injekce při aplikaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 5 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 9 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 12 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...