Mužská antikoncepční pilulka funguje. Vedlejší účinky: bolest hlavy, deprese, akné

Zatímco ženy mají v současné době k dispozici celou řadu antikoncepčních metod, muži jsou již 2000 let odsouzeni k jediné – k prezervativu. Všechno by mohl změnit prokázaný úspěch mužské antikoncepční pilulky.

Zodpovědnost za antikoncepci se stále více přesouvá na ženy. Podle posledních průzkumů ji někdy během svého života používalo až 99 procent žen ve vyspělém světě. Zatímco ženy mají dnes rozsáhlé spektrum možností, jak dosáhnout dočasné neplodnosti, muži jsou odkázáni na kondomy, sterilizaci nebo abstinenci. Nový výzkum spolufinancovaný OSN by to ale mohl zcela změnit.

Autoři této studie testovali několik aspektů hormonální antikoncepce u mužů. Práce byla otestována na 320 zdravých mužích, kteří žijí v monogamickém vztahu se zdravou ženou. Výzkum probíhal od roku 2008 po celém světě – vybráni do něj byli jen muži ve věku 18–45 let, již ještě před startem pokusu prokázali, že mají normální počet spermií.

Nahrávám video
Spotřeba pohotovostní antikoncepce roste
Zdroj: ČT24

Antikoncepce byla založená na syntetickém koktejlu hormonů, které měly potlačit výrobu dalších spermií: především mužského testosteronu a ženského progesteronu a estrogenu. Muži dostávali injekci této směsi vždy jednou za 8 týdnů. Jak to funguje? „Když muž dostane dávku testosteronu, jeho mozek předpokládá, že tělo už má dost – a tak omezí produkce testosteronu i spermií ve varlatech,“ popsal účinky koktejlu pro CNN Dr. Seth Cohen, jenž se na výzkumu podílel.

Progestin (tedy kombinace progesteronu a estrogenu) pak mozek poblázní úplně. Výsledkem je, že varlata úplně přestanou vyrábět jak spermie, tak testosteron.

Předčasně ukončený výzkum

Muži během výzkumu dostávali injekce, do té doby než jim počet spermií poklesl na množství, které je označováno jako „neplodný“. Ženy celou tu dobu nesměly užívat žádnou antikoncepci. Vědci potom sledovali, jak rychle se mužům schopnost plodit vrací – a jak je tato antikoncepce účinná.

Nahrávám video
Aby léky nechyběly, pomůže omezení exportu i výroba v lékárně
Zdroj: ČT24

Výsledky studie ukázaly, že u 274 testovaných osob udržely injekce počet spermií pod úrovní 1 milion spermií na mililitr ejakulátu po dobu 24 týdnů. Antikoncepce fungovala u 96 procent testovaných. Čtyři ženy monitorovaných mužů během experimentu otěhotněly, všechny takto narozené děti byly zcela zdravé. 

Během výzkumu se také objevilo několik případů vedlejších účinků: 20 mužů experiment předčasně opustilo kvůli pestrému spektru důvodů – bolestem svalů a hlavy, zvýšenému libidu, silnému akné a nečekaným změnám nálady směřujícím k depresi. Jeden z mužů spáchal během testů sebevraždu.

Důsledky a následky

Poté, co se s injekcemi skončilo, se většina mužů vrátila k plodnosti – trvalo to nejméně 12 týdnů. Problém nastal, když se ukázalo, že osm mužů zůstalo neplodnými zřejmě trvale; plodnost se jim nevrátila ani po 52 týdnech. Vědci přiznávají, že jde o riziko, byť jen slabé, s nímž bude třeba do budoucna počítat.

Všechna tato rizika jsou však stále výrazně nižší než u žen, které používají hormonální antikoncepce. Vědecký tým zodpovědný za tento experiment se nyní chce zaměřit na vedlejší účinky antikoncepce, zejména na změny nálady a kožní problémy. Přesto bylo 75 procent mužů ochotných pokračovat se stejným druhem antikoncepce i do budoucna – a to i přes nepříjemnost použití injekce při aplikaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
před 21 hhodinami

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
12. 2. 2026Aktualizováno13. 2. 2026

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
12. 2. 2026
Doporučujeme

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
12. 2. 2026
Načítání...