Mužská antikoncepční pilulka funguje. Vedlejší účinky: bolest hlavy, deprese, akné

Zatímco ženy mají v současné době k dispozici celou řadu antikoncepčních metod, muži jsou již 2000 let odsouzeni k jediné – k prezervativu. Všechno by mohl změnit prokázaný úspěch mužské antikoncepční pilulky.

Zodpovědnost za antikoncepci se stále více přesouvá na ženy. Podle posledních průzkumů ji někdy během svého života používalo až 99 procent žen ve vyspělém světě. Zatímco ženy mají dnes rozsáhlé spektrum možností, jak dosáhnout dočasné neplodnosti, muži jsou odkázáni na kondomy, sterilizaci nebo abstinenci. Nový výzkum spolufinancovaný OSN by to ale mohl zcela změnit.

Autoři této studie testovali několik aspektů hormonální antikoncepce u mužů. Práce byla otestována na 320 zdravých mužích, kteří žijí v monogamickém vztahu se zdravou ženou. Výzkum probíhal od roku 2008 po celém světě – vybráni do něj byli jen muži ve věku 18–45 let, již ještě před startem pokusu prokázali, že mají normální počet spermií.

2 minuty
Spotřeba pohotovostní antikoncepce roste
Zdroj: ČT24

Antikoncepce byla založená na syntetickém koktejlu hormonů, které měly potlačit výrobu dalších spermií: především mužského testosteronu a ženského progesteronu a estrogenu. Muži dostávali injekci této směsi vždy jednou za 8 týdnů. Jak to funguje? „Když muž dostane dávku testosteronu, jeho mozek předpokládá, že tělo už má dost – a tak omezí produkce testosteronu i spermií ve varlatech,“ popsal účinky koktejlu pro CNN Dr. Seth Cohen, jenž se na výzkumu podílel.

Progestin (tedy kombinace progesteronu a estrogenu) pak mozek poblázní úplně. Výsledkem je, že varlata úplně přestanou vyrábět jak spermie, tak testosteron.

Předčasně ukončený výzkum

Muži během výzkumu dostávali injekce, do té doby než jim počet spermií poklesl na množství, které je označováno jako „neplodný“. Ženy celou tu dobu nesměly užívat žádnou antikoncepci. Vědci potom sledovali, jak rychle se mužům schopnost plodit vrací – a jak je tato antikoncepce účinná.

3 minuty
Aby léky nechyběly, pomůže omezení exportu i výroba v lékárně
Zdroj: ČT24

Výsledky studie ukázaly, že u 274 testovaných osob udržely injekce počet spermií pod úrovní 1 milion spermií na mililitr ejakulátu po dobu 24 týdnů. Antikoncepce fungovala u 96 procent testovaných. Čtyři ženy monitorovaných mužů během experimentu otěhotněly, všechny takto narozené děti byly zcela zdravé. 

Během výzkumu se také objevilo několik případů vedlejších účinků: 20 mužů experiment předčasně opustilo kvůli pestrému spektru důvodů – bolestem svalů a hlavy, zvýšenému libidu, silnému akné a nečekaným změnám nálady směřujícím k depresi. Jeden z mužů spáchal během testů sebevraždu.

Důsledky a následky

Poté, co se s injekcemi skončilo, se většina mužů vrátila k plodnosti – trvalo to nejméně 12 týdnů. Problém nastal, když se ukázalo, že osm mužů zůstalo neplodnými zřejmě trvale; plodnost se jim nevrátila ani po 52 týdnech. Vědci přiznávají, že jde o riziko, byť jen slabé, s nímž bude třeba do budoucna počítat.

Všechna tato rizika jsou však stále výrazně nižší než u žen, které používají hormonální antikoncepce. Vědecký tým zodpovědný za tento experiment se nyní chce zaměřit na vedlejší účinky antikoncepce, zejména na změny nálady a kožní problémy. Přesto bylo 75 procent mužů ochotných pokračovat se stejným druhem antikoncepce i do budoucna – a to i přes nepříjemnost použití injekce při aplikaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 13 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 14 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 17 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 19 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 22 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...