Musíme na Mars, jinak lidstvo zahyne, prohlásil Elon Musk. A ukázal způsob, jak se tam dostat

Na Mars poletí kosmická loď Srdce ze zlata, která tam poveze stočlennou posádku, prozradil v úterý americký podnikatel.

Lidstvo má dvě možnosti: buď zůstaneme na Zemi, nebo se vydáme ke hvězdám. V prvním případě je jisté, že nutně jednou přijde událost, která člověka z tváře Země vymaže. „Alternativou je stát se vesmírnou civilizací a meziplanetárním druhem.“ Tak začal v úterý večer svou přednášku Elon Musk, excentrický miliardář s velkým snem na Mezinárodním astronomickém kongresu v Guadalajaře.

Musk, majitel společností Tesla a SpaceX, by chtěl být tím člověkem, který dostane člověka na Mars. V on-line přednášce představil svou základní vizi, způsoby jejího financování i technické prostředky, jimiž toho hodlá dosáhnout.

Důvod, proč do tohoto projektu vkládám své osobní zdroje: Nemám žádný jiný úmysl, než učinit život meziplanetárním.
Elon Musk

Základem je, aby doprava na Mars byla levná. Musk odhaduje, že dostat jednoho člověka na Mars by pomocí dnes existujících technologií stálo asi 10 miliard dolarů. Aby se stal Mars reálně obyvatelným, musí tato suma poklesnout na asi 200 000 dolarů, jinak je celý projekt kolonizace Marsu nerealistický. Ke snížení nákladů vedou čtyři cesty:

1. Znovupoužitelnost

Musk rád používá metaforu o cestě letadlem: kolik by stála jedna letenka, kdyby se letadlo při každém letu zničilo? Přesně tak totiž dnes funguje doprava do vesmíru… Musí tedy vzniknout znovupoužitelné nosné rakety, respektive několikastupňové rakety, z nichž se vždy první stupeň zachová a bude se dát využít znovu k dalšímu letu. Tato nosná raketa vynese do vesmíru jednak samotnou kosmickou loď určenou pro cestu na Mars, ale také tanker.

2. Tankování na oběžné dráze

Právě tanker je dalším klíčovým a revolučním prvkem, jenž by měl snížit náklady a umožnit, aby byl projekt realistický. Kosmická loď pro Mars totiž bude tankovat na oběžné dráze, palivo jí tam donese v několika dávkách „tanker“, tedy speciální modul naplněný palivem. Tento tanker by měl být stejně jako nosná raketa i kosmická loď znovupoužitelný – v Muskově vizi by měl zvládnout nejméně 100 cest na oběžnou dráhu a zpět na Zemi.

3. Účinnější palivo

Aby se rakety dostávaly tak často na oběžnou dráhu, musí mít kvalitní a spolehlivé palivo i nosný motor. Současné rakety Falcon 9 používají v motorech celkem 5 druhů kapalin, nový Falcon by měl mít jen dvě: tekutý kyslík a metan. Bude je spalovat motor Raptor, který společnost SpaceX tento týden úspěšně otestovala. Nosná raketa bude mít těchto motorů celkem 42.

4. Výroba paliva přímo na Marsu

První kosmická loď, která se vydá k Marsu, by neměla ještě nést lidskou posádku, ale „jen“ jakousi továrnu na pohonné hmoty, zpočátku poměrně malou, ale další expedice by ji měly postupně zvětšovat. Na Marsu je totiž dostatek látek, z nichž se dá připravit pohonná směs pro motory Raptor. Na Marsu se dá najít dostatek jak vody (ve formě ledu), tak oxidu uhličitého. Z vody se dá elektrolyticky získat kyslík a vodík – a vodík a oxid uhličitý se dají s dostatkem energie sloučit na metan. Energii by měly dodávat veliké solární panely.

Na celou prezentaci se můžete podívat tady:

Prvních 100 statečných

Kosmická loď na nosné raketě bude opravdový obr: bude měřit 122 metrů, tedy asi jako dva Boeingy 747 na sobě. Na Mars ponese 100 pasažérů najednou. Musk už pro loď dokonce vymyslel jméno: bude se jmenovat Heart of Gold (Srdce ze zlata), jako pocta stejnojmenné kosmické lodi z jeho knihy Stopařův průvodce po Galaxii od Douglase Adamse.

Protože se ideální „okno“ pro cestu na Mars otevírá jen jednou za 26 měsíců, vyrazí na cestu zřejmě vždy rovnou několik raket současně. Palivo pak doplní na oběžné dráze Země, kde podstoupí také nutné opravy a počkají na další okno.

… a dál!

Musk také naznačil, že Mars není konečným cílem jeho snah. Když už rakety budou na oběžné dráze a u Marsu budou moci doplnit palivo, mohly by klidně létat ještě dál, k mnoha jiným zajímavým objektům sluneční soustavy. Jedním z těles, která se nabízejí, je Saturnům měsíc Enceladus, který má podzemní oceán, jenž by mohl poskytovat podmínky pro život.

Kde na to vzít? Spíš otázky než odpovědi

Uspokojivou odpověď na otázku, z čeho to chce Elon Musk zaplatit, zatím neznáme. Jako hlavní zdroj příjmů uvedl placenou dopravu astronautů na ISS a vynášení satelitů na oběžnou dráhu – což všechno už jeho společnost SpaceX dělá v současnosti (jen astronauty začne převážet až za 2-3 roky). Dalšími zdroji financování by se měly stát crowdfunding pomocí Kickstarteru, nijak dále nedefinovaný zisk a také s nadsázkou uvedené „kradení spoďárů“.

Na Muskův plán už reagovala také NASA – a to velmi pozitivně:„NASA tleská všem, kdo chtějí podniknout takový obrovský skok – a urychlit cestu k Marsu. Jsme nadšení, že mezinárodní komunita pracuje na tom, aby se vypořádala s výzvami, které před nás staví trvalá lidská přítomnost na Marsu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 4 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 17 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 17 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 22 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 23 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...