Musíme na Mars, jinak lidstvo zahyne, prohlásil Elon Musk. A ukázal způsob, jak se tam dostat

Na Mars poletí kosmická loď Srdce ze zlata, která tam poveze stočlennou posádku, prozradil v úterý americký podnikatel.

Lidstvo má dvě možnosti: buď zůstaneme na Zemi, nebo se vydáme ke hvězdám. V prvním případě je jisté, že nutně jednou přijde událost, která člověka z tváře Země vymaže. „Alternativou je stát se vesmírnou civilizací a meziplanetárním druhem.“ Tak začal v úterý večer svou přednášku Elon Musk, excentrický miliardář s velkým snem na Mezinárodním astronomickém kongresu v Guadalajaře.

Musk, majitel společností Tesla a SpaceX, by chtěl být tím člověkem, který dostane člověka na Mars. V on-line přednášce představil svou základní vizi, způsoby jejího financování i technické prostředky, jimiž toho hodlá dosáhnout.

Důvod, proč do tohoto projektu vkládám své osobní zdroje: Nemám žádný jiný úmysl, než učinit život meziplanetárním.
Elon Musk

Základem je, aby doprava na Mars byla levná. Musk odhaduje, že dostat jednoho člověka na Mars by pomocí dnes existujících technologií stálo asi 10 miliard dolarů. Aby se stal Mars reálně obyvatelným, musí tato suma poklesnout na asi 200 000 dolarů, jinak je celý projekt kolonizace Marsu nerealistický. Ke snížení nákladů vedou čtyři cesty:

1. Znovupoužitelnost

Musk rád používá metaforu o cestě letadlem: kolik by stála jedna letenka, kdyby se letadlo při každém letu zničilo? Přesně tak totiž dnes funguje doprava do vesmíru… Musí tedy vzniknout znovupoužitelné nosné rakety, respektive několikastupňové rakety, z nichž se vždy první stupeň zachová a bude se dát využít znovu k dalšímu letu. Tato nosná raketa vynese do vesmíru jednak samotnou kosmickou loď určenou pro cestu na Mars, ale také tanker.

2. Tankování na oběžné dráze

Právě tanker je dalším klíčovým a revolučním prvkem, jenž by měl snížit náklady a umožnit, aby byl projekt realistický. Kosmická loď pro Mars totiž bude tankovat na oběžné dráze, palivo jí tam donese v několika dávkách „tanker“, tedy speciální modul naplněný palivem. Tento tanker by měl být stejně jako nosná raketa i kosmická loď znovupoužitelný – v Muskově vizi by měl zvládnout nejméně 100 cest na oběžnou dráhu a zpět na Zemi.

3. Účinnější palivo

Aby se rakety dostávaly tak často na oběžnou dráhu, musí mít kvalitní a spolehlivé palivo i nosný motor. Současné rakety Falcon 9 používají v motorech celkem 5 druhů kapalin, nový Falcon by měl mít jen dvě: tekutý kyslík a metan. Bude je spalovat motor Raptor, který společnost SpaceX tento týden úspěšně otestovala. Nosná raketa bude mít těchto motorů celkem 42.

4. Výroba paliva přímo na Marsu

První kosmická loď, která se vydá k Marsu, by neměla ještě nést lidskou posádku, ale „jen“ jakousi továrnu na pohonné hmoty, zpočátku poměrně malou, ale další expedice by ji měly postupně zvětšovat. Na Marsu je totiž dostatek látek, z nichž se dá připravit pohonná směs pro motory Raptor. Na Marsu se dá najít dostatek jak vody (ve formě ledu), tak oxidu uhličitého. Z vody se dá elektrolyticky získat kyslík a vodík – a vodík a oxid uhličitý se dají s dostatkem energie sloučit na metan. Energii by měly dodávat veliké solární panely.

Na celou prezentaci se můžete podívat tady:

Prvních 100 statečných

Kosmická loď na nosné raketě bude opravdový obr: bude měřit 122 metrů, tedy asi jako dva Boeingy 747 na sobě. Na Mars ponese 100 pasažérů najednou. Musk už pro loď dokonce vymyslel jméno: bude se jmenovat Heart of Gold (Srdce ze zlata), jako pocta stejnojmenné kosmické lodi z jeho knihy Stopařův průvodce po Galaxii od Douglase Adamse.

Protože se ideální „okno“ pro cestu na Mars otevírá jen jednou za 26 měsíců, vyrazí na cestu zřejmě vždy rovnou několik raket současně. Palivo pak doplní na oběžné dráze Země, kde podstoupí také nutné opravy a počkají na další okno.

… a dál!

Musk také naznačil, že Mars není konečným cílem jeho snah. Když už rakety budou na oběžné dráze a u Marsu budou moci doplnit palivo, mohly by klidně létat ještě dál, k mnoha jiným zajímavým objektům sluneční soustavy. Jedním z těles, která se nabízejí, je Saturnům měsíc Enceladus, který má podzemní oceán, jenž by mohl poskytovat podmínky pro život.

Kde na to vzít? Spíš otázky než odpovědi

Uspokojivou odpověď na otázku, z čeho to chce Elon Musk zaplatit, zatím neznáme. Jako hlavní zdroj příjmů uvedl placenou dopravu astronautů na ISS a vynášení satelitů na oběžnou dráhu – což všechno už jeho společnost SpaceX dělá v současnosti (jen astronauty začne převážet až za 2-3 roky). Dalšími zdroji financování by se měly stát crowdfunding pomocí Kickstarteru, nijak dále nedefinovaný zisk a také s nadsázkou uvedené „kradení spoďárů“.

Na Muskův plán už reagovala také NASA – a to velmi pozitivně:„NASA tleská všem, kdo chtějí podniknout takový obrovský skok – a urychlit cestu k Marsu. Jsme nadšení, že mezinárodní komunita pracuje na tom, aby se vypořádala s výzvami, které před nás staví trvalá lidská přítomnost na Marsu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 7 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 9 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 12 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 13 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 16 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...