Vědci a vědkyně, kteří zkoumají geny přispívající k antibiotické rezistenci, motýlí společenstva i možnosti úpravy vody letos získali Prémii Otto Wichterleho. Akademie věd ČR (AV) ocenila 25 lidí. Prémii 330 tisíc korun převzali od předsedkyně AV Evy Zažímalové v pražské Lannově vile.
Vynikajících výzkumných výsledků podle akademie dosáhla Lenka Čermáková z Ústavu pro hydrodynamiku AV. Laureátka zkoumá možnosti zlepšení technologií úpravy vody.
„Je mimo jiné spoluautorkou celosvětově první vědecké práce, která se zabývá výskytem mikroplastových částic v surové a upravené vodě v úpravnách vody,“ uvedla AV. Čermáková se svým týmem nyní pracuje na projektu, který řeší odstraňování perfluorovaných organických látek z vody při její úpravě na pitnou.
Boj proti bakteriím
Takzvané DNA transpozony studuje biochemik Dalibor Košek. Jde o mobilní genetické elementy přítomné v genomu téměř všech organismů. Mimo jiné se podílejí na vzniku a šíření odolnosti bakterií vůči antibiotikům. Košek podle AV významně přispěl k objasnění řady otázek a je expert na řešení molekulárních mechanismů zapojených do rekombinace DNA. Popsal i mobilizační systém, který může mít v budoucnu využití v genetické medicíně. Košek pracuje ve Fyziologickém ústavu AV.
Z pohledu ekologie, evoluční biologie i biogeografie zkoumá motýly Alena Sucháčková z Biologického centra AV. „Vyniká excelentní znalostí moderních molekulárních metod, zvládá pokročilé statistické modelování a kromě hluboké znalosti studovaných organismů prokazuje i houževnatost při náročném terénním výzkumu,“ odůvodnila její ocenění AV.
Bioložka absolvovala řadu expedic do jihovýchodní Evropy. Nyní studuje biogeografii motýlů na severní polokouli. „Dokázala například, že mnozí z těchto motýlů vděčí za rozsáhlé rozšíření své historické vazbě na zaniklý biom tzv. mamutí stepi,“ sdělila AV.
Jak se žilo v armádě
Každodenností profesionálních vojáků po roce 1948 i tématem základní vojenské služby se zabývá historik Jiří Hlaváček. Akademie vyzdvihla, že Hlaváček vedle běžných historických metod využívá přístupy z kulturní a sociální antropologie. Hlaváček pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny AV, je také pedagog a popularizátor historie. Nyní spolupracuje na mezioborovém výzkumu doby covidové a postcovidové.
Prémii letos získala i Eva Krulichová ze Sociologického ústavu AV. Zkoumá témata, jako jsou obavy z kriminality, pocit bezpečí, postoje veřejnosti k trestání nebo důvěra občanů v trestní spravedlnost. Nyní je hlavní řešitelkou projektu, který má za cíl přispět k vyšší efektivitě jednání s klienty Probační a mediační služby a Vězeňské služby ČR.
AV ČR uděluje prémii, rozdělenou na tři roky, vědcům a vědkyním do 35 let, kteří mají špičkové výsledky ve svých oborech. Nese jméno profesora Otto Wichterleho – českého chemika, proslulého hlavně objevy, které vedly ke zdokonalení a rozšíření měkkých kontaktních čoček. Po listopadu 1989 Wichterle stanul v čele Československé akademie věd.
