Mezinárodní vesmírná stanice se zvětší o ruský modul. Dorazí už na konci roku

Spekuluje se, že v případě ukončení provozu Mezinárodní vesmírné stanice v roce 2024 by se modul Nauka spolu s dalšími dvěma ruskými částmi ISS odpojil a vytvořil by s nimi základ nově budované ruské vesmírné stanice.

Ruská vesmírná agentura Roskosmos informovala Evropskou kosmickou agenturu (ESA), že má v úmyslu vyslat k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) svůj Víceúčelový laboratorní modul (MLM, Nauka) koncem letošního roku. S odvoláním na šéfa zastoupení ESA v Rusku Reného Pischela to ve středu uvedla agentura TASS.

Rusko chystá připojení tohoto dalšího svého modulu k ISS už delší dobu. Jeho vypuštění bylo však opakovaně z technických důvodů odkládáno – start se plánoval už v roce 2007. Podle informací na webech byl termín naposledy posunut na polovinu či druhou polovinu příštího roku, ale ruské komické úřady počítají s letoškem.

„Začátkem prosince 2016 nás informovali, že oficiálním datem vypuštění zůstává prosinec 2017, i když víme, že jsou obtíže, rizika, že může být odklad,“ citoval TASS Pischela.

Spolu s modulem by podle představitele ESA mělo být na oběžnou dráhu vyneseno také evropské manipulační rameno ERA, jež je už v Rusku. Do dvou týdnů by měli přiletět z Evropy odborníci, kteří rameno připraví k cestě na ISS.

Vznikne ruská vesmírná stanice?

Ruská média před třemi lety tvrdila, že v letech 2017 až 2019 by se měly na oběžné dráze kolem Země objevit základy nové ruské orbitální stanice. To Roskomos následně popřel.

Hovoří se však o tom, že v případě ukončení provozu Mezinárodní vesmírné stanice v roce 2024 by se modul Nauka spolu s dalšími dvěma ruskými částmi ISS odpojil a vytvořil by s nimi základ nově budované ruské vesmírné stanice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 1 hhodinou

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 1 hhodinou

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 22 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
včera v 13:30

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
včera v 11:06

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...