Máte z práce pocit vyhoření? Vítejte v klubu: trpí jím až 40 procent lidí

Zaměstnanci, kteří dříve oplývali pracovním nadšením, čím dál častěji na poradách mlčí. Nejsnaživější pracovníci najednou začínají chodit pozdě do práce a odcházejí dříve. Jiným zase dělá problém ráno vstát z postele, mají pocit, že už toho více nezvládnou, píše list The Wall Street Journal.

Spousty zaměstnanců podle psychologů trpí přetížením a vyčerpáním. Nejistota v zaměstnání, požadavky na to být neustále dostupní a odvádět více práce s méně prostředky – a to i v případech, že firma vzkvétá – mnoho zaměstnanců přivedlo do bodu zlomu.

Na stres a úzkost si stěžuje asi 70 procent lidí, kteří se obracejí na linku důvěry pomáhající lidem s problémy v práci Workplace Options. V roce 2014 si na tyto problémy stěžovalo jen 50 procent volajících. Jen minulý měsíc linka zaznamenala 42 500 hovorů, což představuje 18procentní narůst oproti loňskému měsíčnímu průměru.

Téměř půlka Američanů vyhořela

Podle rozsáhlého průzkumu Gallupova ústavu v roce 2012 více než 40 procent Američanů uvedlo, že jsou z práce tak vystresováni, že mají pocit vyhoření. 

Negativní psychický stav může mít zásadní dopad i na schopnost řídit:

Nahrávám video

Zaměstnavatelé během finanční krize najímali méně lidí a po stávajících zaměstnancích požadovali větší pracovní výkony. Od krize uběhlo téměř deset let a nejistota v zaměstnání se stala běžným jevem, uvedl vedoucí Workplace Options Alan King.

„(Zaměstnanci) méně asertivně stanovují své hranice, protože se bojí, že přijdou o práci,“ řekl manhattanský psycholog Alden Cass. Vyhoření začíná, když si zaměstnanec delší dobu připadá přetížený, apatický a ve výsledku otupělý, doplnil.

Pevná pracovní doba pomáhá proti vyhoření

Tyto pocity se častěji objevují u zaměstnanců, kteří nemají pevně stanovenou pracovní dobu, například u lidí pracujících ve zdravotnictví či u advokátů. „Práce každého je teď velmi náročná,“ řekla konzultantka v oblasti zaměstnaneckých vztahů Jeanne Meisterová. Radí například společnostem Microsoft Corp. a Cisco Systems Inc.

Vedoucí společností, kteří před lety stížnosti svých zaměstnanců odsuzovali, začínají přiznávat, že stres zaměstnanců má na jejich firmy velký dopad – částečně proto, že také trpí stresem, míní King.

Zdravotní náklady spojené s pracovním stresem se v USA podle loni zveřejněného článku profesorů ze Stanfordské a Harvardovy univerzity pohybují mezi 125 až 190 miliardami dolarů (3,1 až 4,8 bilionů Kč) ročně.

Vyhoření se stává nejčastější příčinou změny zaměstnání

Větší množství práce a dlouhá pracovní doba vyústily ve zvýšenou fluktuaci zaměstnanců. Softwarové společnosti Kronos Inc. a Future Workplace LLC loni v listopadu provedly průzkum, ve kterém zjistily, že pocit vyhoření meziročně zvýšil fluktuaci zaměstnanců ve firmách o 50 procent. Podobné to bylo i v případě výpovědí – kvůli stresu loni zaměstnání opustilo o polovinu více Američanů než předloni.

„Lidé si myslí, že když změní zaměstnání, tak se pocitu vyhoření zbaví,“ řekla konzultantka Kim Davisová ze společnosti NFP Corp, která radí firmám jak zamezit problému pocitu vyhoření u zaměstnanců.

Nahrávám video

Kvůli zvýšené poptávce po whisky museli zaměstnanci palírny Clermont, Ky., Beam Suntory Inc. pracovat přesčas. Někdy měli týden v kuse až dvanáctihodinové směny, řekla vedoucí místního odboru Janelle Muddová. Někteří zaměstnanci spí ve svých autech, jiní se rozhodnou přestávku mezi směnami trávit doma, uvedla Muddová. Dodala, že mnoho kolegů si připadá bezradně a unaveně a má problém se soustředit. „Bourbonový průmysl vzkvétal, ale my jsme po celou dobu trpěli,“ vysvětlila.

Poté, co zaměstnanci palírny loni v říjnu zahájili stávku, společnost přislíbila, že najme více lidí na plný úvazek a omezí nucené přesčasy. Muddová a vysoce postavený zaměstnanec firmy uvedli, že se situace poněkud zlepšila.

„Ve dvou palírnách jsme přeorganizovali vedení a najali jsme 23 nových stálých zaměstnanců (…) Produktivita se zvýšila, počet přesčasů se snížil a pracovní kultura se zlepšuje,“ uvedla Beam Suntory v prohlášení.

K tomu, aby se zaměstnanci dostali ze stavu naprostého vyčerpání, je zapotřebí snaha zaměstnavatelů. Společnosti musejí zjistit, proč si zaměstnanci připadají přetíženi, sdělila profesorka z univerzity v kalifornském Berkeley Christina Maslachová. Většina firem však podle ní nad problémem nadále mhouří oči. Obávají se totiž, že řešení by bylo velmi drahé. Některé z nich sice začaly zaměstnancům nabízet kurzy meditace a jógy, to však není komplexním řešením stresu v zaměstnání, uzavřela Maslachová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mýtus o hysterii trvá. Lékaři u žen častěji než u mužů přisuzují autoimunitní nemoci psychice

Ženy, které trpí autoimunitními onemocněními, mají výrazně vyšší pravděpodobnost než muži, že nemoc lékaři špatně diagnostikují jako psychiatrické nebo psychosomatické onemocnění. Prokázala to studie na více než 6600 pacientech, kterou vedli experti z Univerzity v Cambridge. Ženy kromě špatné diagnózy také častěji dostávaly léčbu později.
před 3 hhodinami

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 19 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 22 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 23 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
včera v 09:31‌‌

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
včera v 08:00‌‌

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
včera v 07:00‌‌

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.