Jediná sezona amerického fotbalu může poškodit mozek, ukázal výzkum

Lékaři a experti na sportovní medicínu studovali, jaký dopad má sport na poškození mozku. Zjistili, že hráčům amerického fotbalu stačí jediná sezona strávená tímto sportem a už dochází ke strukturálním poškozením mozku. A není ani nutné, aby sportovec zažil nějaký úraz hlavy. Práce vyšla v odborném časopise Science Advances

Výzkum probíhal na Rochesterské univerzitě v New Yorku. Vědci 38 tamním hráčům amerického fotbalu umístili na jednu sezonu do přileb akcelerometry – miniaturní přístroje schopné měřit sílu, která na helmu a hlavu v ní působí. Před sezonou, v jejím průběhu a po ní navíc skenovali mozky sportovců pomocí magnetické rezonance.

Jen dva hráči utrpěli během doby výzkumu klinicky diagnostikované poškození hlavy. Více než dvě třetiny sportovců však utrpěly snížení strukturální integrity mozku. Konkrétně se jednalo o pokles v soudržnosti bílé hmoty v oblasti takzvaného středního mozku. Vědcům se navíc podařilo vysledovat souvislost mezi počtem nárazů do hlavy a velikostí poškození mozku.

Mozek je citlivý

„Veřejnost si myslí, že důležité jsou jen silné údery do hlavy. To je věc, o které si lidé vyprávějí a které jsou k vidění v televizi,“ uvedl jeden z autorů studie Brad Mahon. „Tyto velké rány jsou určitě špatné, ale veřejnost přitom nevnímá to, co způsobuje dlouhodobé poškození lidských mozků. A to nejsou velká zranění, ale ty každodenní rány,“ dodal.

Střední mozek je část mozku, která umožňuje zprostředkování důležitých reflexů. Prochází tudy dráhy, jež vedou signály z míchy do mozečku a mozkové kůry – a opačně. Důležité také je, že jsou zde centra nepodmíněných zrakových reflexů, tedy pohybů očí, hlavy nebo i celého těla.

Problém spočívá podle lékařů v tom, že zvláštní struktura této oblasti způsobuje, že střední mozek je mnohem více zranitelný na údery do hlavy než okolní partie mozku. Oněch 38 hráčů utrpělo za sezonu přes 20 tisíc úderů do hlavy – a důsledky byly na skenech dobře viditelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 11 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...