Japonsko chce opět komerčně lovit velryby. Navrhlo zrušit jejich hájení

Tokijským návrhem na zrušení zákazu lovu velryb se zabývá Mezinárodní velrybářská komise IWC, které Japonsko v současnosti předsedá. Jako kompenzaci navrhuje vznik nových rezervací pro kytovce. Výsledek jednání by měl být oznámen do konce příštího týdne.

Lov velryb je zakázaný už déle než třicet let; svět se na tom shodl poté, co někteří intenzivně lovení kytovci v osmdesátých letech dvacátého století téměř vyhynuli. V těchto dnech se ale v Brazílii koná shromáždění Mezinárodní velrybářské komise, které rozhodne o tom, zda nenastal čas tento zákaz zrušit.

Japonsko už velryby loví

Fakt, že iniciativa pochází právě z Tokia, není překvapivý; v médiích se ostatně už dnes často objevují fotografie kytovců ulovených Japonci. Země totiž má, společně s Norskem a Islandem, z dohody uzavřené roku 1986 výjimku. Velrybářské státy totiž se smlouvou souhlasily jen dočasně – uzavřely ji proto, aby se obnovily stavy ohrožených zvířat. Stále ale pokládají lov velryb za součást svých tradic, ekonomiky i kultury.

Japonsko proto využilo výjimku v pravidlech dohody, která umožňuje lov kytovců z vědeckých důvodů, a s tímto odůvodněním ročně uloví dvě stě až dvanáct set zvířat, a to včetně mláďat a březích samic. Norsko a Island zase uplatnily vůči zákazu výhradu, což úmluva umožňuje.

Tokijské úřady uvádějí, že loví velryby proto, aby tímto výzkumem dokázaly, že je současný lov pro populaci velryb udržitelný. „Pak argumentují, že pokud se budou zaměřovat na menší druhy velryb, tak to naopak posílí obnovu populace těch větších druhů,“ popsal pro ČT24 Jiří Mach, vedoucí oddělení mezinárodních úmluv ministerstva životního prostředí a komisař IWC za Českou republiku.

„Existují ale i další studie především ze západních zemí, které komerční lov velryb opustily už před třiceti až čtyřiceti lety. Tyto studie dochází samozřejmě k jiným výsledkům a jakýkoliv lov velryb je v podstatě riziko navíc oproti těm stávajícím hrozbám,“ dodal.

Kritici pak tvrdí, že Japonsko vědou jen zastírá fakt, že velryby loví kvůli spotřebě obyvatel. Velrybí maso se objevuje v japonských restauracích, z jeho prodeje je financován další výzkum stavu kytovců.

Udržitelný lov velryb?

Japonský záměr pro server BBC popsal Hideki Moronuki, hlavní vyjednávač za tuto zemi v Mezinárodní velrybářské komisi. Podle něj by Japonsko chtělo vrátit komisi k jejímu původnímu účelu – což je jak uchování velryb, tak jejich „udržitelný lov“.

V současné době jsou stavy velryb pečlivě monitorované, díky tomu mají vědci i vlády dostatek údajů o tom, jaké jsou jejich početní stavy. Mnoho druhů je stále ohrožených, ale například plejtváci malí, které Japonsko loví nejčastěji, ohrožení nejsou – v antarktických vodách jich žije přibližně půl milionu.

Japonsko v současné době Mezinárodní velrybářské komisi předsedá – a podle BBC navrhuje vznik komise k tématu udržitelnému velrybářství a hodlá nastavit udržitelné limity pro lov početných druhů velryb. A aby přesvědčilo státy s opačným návrhem, současně navrhuje vznik dalších rezervací pro velryby.

BBC tvrdí, že státy, které obnovu lovu odmítají, že se proti tomuto návrhu z Dálného východu spojí. V jejich čele stojí Austrálie, která japonským snahám čelí už řadu let; například roku 2014 napadla u Mezinárodního soudního dvora jeden z japonských výzkumných programů, v jehož rámci lov velryb probíhal.

Letos v únoru zástupce České republiky v komisi Jiří Mach uvedl, že Praha stojí na straně odpůrců lovu kytovců: „Jsme v té části ochranářských států, s tím i ČR k této mezinárodní úmluvě přistoupila.“

Jak účinný byl zákaz?

Zákaz velryb pomohl udržet naživu za třicet let několik milionů velryb. „Když bereme dobu od schválení moratoria, které vstoupilo v platnost před třicet lety, tak bylo od té doby vydáno povolení na necelých 11 000 velryb pro domorodý způsob lovu. Něco kolem 20 000 pro tzv. vědecké účely a výjimku má Norsko a Island; od roku 1986 ulovili kolem 25 000 kusů velryb,“ vysvětluje Mach.

„To znamená asi 50 000 kusů velryb dohromady s tím, že od první poloviny 20. století až do 80. let byly uloveny odhadem tři miliony velryb. To znamená, že díky moratoriu se eliminoval tlak na velrybí populace,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kódy, zdravotní údaje, firemní dokumenty. Co neposílat nástrojům AI?

Chatboti s umělou inteligencí, jako jsou ChatGPT, Claude a Copilot, jsou stále populárnější. Kolik by toho ale o nás měli skutečně vědět?
před 6 hhodinami

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
před 7 hhodinami

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
08:13Aktualizovánopřed 10 hhodinami

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
před 10 hhodinami

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
před 13 hhodinami

Čínský hacker napadl stovku západních webů. Práci za něj odvedli AI agenti

Kybernetické útoky jsou stále levnější a snadnější, prokazuje odhalený případ, kdy čínští hackeři využili volně dostupné agentské umělé inteligence (AI), aby velmi levně napadli dobře zabezpečené internetové stránky.
před 14 hhodinami

Milion gigabitů za sekundu. Nový podmořský kabel propojí USA a Evropu

Nový a extrémně rychlý internetový podmořský kabel – s názvem Petal – propojí Evropu a Spojené státy. Jeho stavbu oznámila společnost Meta. S délkou sedm tisíc kilometrů má jako vůbec první podobný projekt spojit kontinenty petabitovou rychlostí. Teoreticky by mohl zajistit souběžné streamování hudby pro 75 procent světové populace.
včera v 17:21‌‌

Podezřelý manévr. Ruský satelit se přiblížil k družici finské firmy spolupracující s Kyjevem

Vojensky cenné informace ze satelitů získává Ukrajina nejen od americké vlády, ale také třeba ze soustavy družic Iceye. Vyrábí ji stejnojmenná finská firma a právě s Kyjevem letos prohloubila spolupráci. K jedné z družic, ze které podle expertů může Kyjev získávat data přímo, se zvláštním způsobem přiblížil ruský satelit.
včera v 15:50‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.