Japonsko chce opět komerčně lovit velryby. Navrhlo zrušit jejich hájení

Tokijským návrhem na zrušení zákazu lovu velryb se zabývá Mezinárodní velrybářská komise IWC, které Japonsko v současnosti předsedá. Jako kompenzaci navrhuje vznik nových rezervací pro kytovce. Výsledek jednání by měl být oznámen do konce příštího týdne.

Lov velryb je zakázaný už déle než třicet let; svět se na tom shodl poté, co někteří intenzivně lovení kytovci v osmdesátých letech dvacátého století téměř vyhynuli. V těchto dnech se ale v Brazílii koná shromáždění Mezinárodní velrybářské komise, které rozhodne o tom, zda nenastal čas tento zákaz zrušit.

Japonsko už velryby loví

Fakt, že iniciativa pochází právě z Tokia, není překvapivý; v médiích se ostatně už dnes často objevují fotografie kytovců ulovených Japonci. Země totiž má, společně s Norskem a Islandem, z dohody uzavřené roku 1986 výjimku. Velrybářské státy totiž se smlouvou souhlasily jen dočasně – uzavřely ji proto, aby se obnovily stavy ohrožených zvířat. Stále ale pokládají lov velryb za součást svých tradic, ekonomiky i kultury.

Japonsko proto využilo výjimku v pravidlech dohody, která umožňuje lov kytovců z vědeckých důvodů, a s tímto odůvodněním ročně uloví dvě stě až dvanáct set zvířat, a to včetně mláďat a březích samic. Norsko a Island zase uplatnily vůči zákazu výhradu, což úmluva umožňuje.

Tokijské úřady uvádějí, že loví velryby proto, aby tímto výzkumem dokázaly, že je současný lov pro populaci velryb udržitelný. „Pak argumentují, že pokud se budou zaměřovat na menší druhy velryb, tak to naopak posílí obnovu populace těch větších druhů,“ popsal pro ČT24 Jiří Mach, vedoucí oddělení mezinárodních úmluv ministerstva životního prostředí a komisař IWC za Českou republiku.

„Existují ale i další studie především ze západních zemí, které komerční lov velryb opustily už před třiceti až čtyřiceti lety. Tyto studie dochází samozřejmě k jiným výsledkům a jakýkoliv lov velryb je v podstatě riziko navíc oproti těm stávajícím hrozbám,“ dodal.

Kritici pak tvrdí, že Japonsko vědou jen zastírá fakt, že velryby loví kvůli spotřebě obyvatel. Velrybí maso se objevuje v japonských restauracích, z jeho prodeje je financován další výzkum stavu kytovců.

Udržitelný lov velryb?

Japonský záměr pro server BBC popsal Hideki Moronuki, hlavní vyjednávač za tuto zemi v Mezinárodní velrybářské komisi. Podle něj by Japonsko chtělo vrátit komisi k jejímu původnímu účelu – což je jak uchování velryb, tak jejich „udržitelný lov“.

V současné době jsou stavy velryb pečlivě monitorované, díky tomu mají vědci i vlády dostatek údajů o tom, jaké jsou jejich početní stavy. Mnoho druhů je stále ohrožených, ale například plejtváci malí, které Japonsko loví nejčastěji, ohrožení nejsou – v antarktických vodách jich žije přibližně půl milionu.

Japonsko v současné době Mezinárodní velrybářské komisi předsedá – a podle BBC navrhuje vznik komise k tématu udržitelnému velrybářství a hodlá nastavit udržitelné limity pro lov početných druhů velryb. A aby přesvědčilo státy s opačným návrhem, současně navrhuje vznik dalších rezervací pro velryby.

BBC tvrdí, že státy, které obnovu lovu odmítají, že se proti tomuto návrhu z Dálného východu spojí. V jejich čele stojí Austrálie, která japonským snahám čelí už řadu let; například roku 2014 napadla u Mezinárodního soudního dvora jeden z japonských výzkumných programů, v jehož rámci lov velryb probíhal.

Letos v únoru zástupce České republiky v komisi Jiří Mach uvedl, že Praha stojí na straně odpůrců lovu kytovců: „Jsme v té části ochranářských států, s tím i ČR k této mezinárodní úmluvě přistoupila.“

Jak účinný byl zákaz?

Zákaz velryb pomohl udržet naživu za třicet let několik milionů velryb. „Když bereme dobu od schválení moratoria, které vstoupilo v platnost před třicet lety, tak bylo od té doby vydáno povolení na necelých 11 000 velryb pro domorodý způsob lovu. Něco kolem 20 000 pro tzv. vědecké účely a výjimku má Norsko a Island; od roku 1986 ulovili kolem 25 000 kusů velryb,“ vysvětluje Mach.

„To znamená asi 50 000 kusů velryb dohromady s tím, že od první poloviny 20. století až do 80. let byly uloveny odhadem tři miliony velryb. To znamená, že díky moratoriu se eliminoval tlak na velrybí populace,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
před 16 hhodinami

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
před 18 hhodinami

Bajkal se po dekádách úpadku vzpamatovává, potvrdila studie

Jezero Bajkal vysychalo kvůli nedostatku srážek, nadměrnému odběru vody i vyššímu odparu. V posledních devíti letech se ale začala situace obracet. Vědci teď popsali proč.
před 18 hhodinami

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
před 20 hhodinami

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
15. 11. 2026‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
15. 11. 2026‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizováno15. 11. 2026‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.