Japonsko chce opět komerčně lovit velryby. Navrhlo zrušit jejich hájení

Tokijským návrhem na zrušení zákazu lovu velryb se zabývá Mezinárodní velrybářská komise IWC, které Japonsko v současnosti předsedá. Jako kompenzaci navrhuje vznik nových rezervací pro kytovce. Výsledek jednání by měl být oznámen do konce příštího týdne.

Lov velryb je zakázaný už déle než třicet let; svět se na tom shodl poté, co někteří intenzivně lovení kytovci v osmdesátých letech dvacátého století téměř vyhynuli. V těchto dnech se ale v Brazílii koná shromáždění Mezinárodní velrybářské komise, které rozhodne o tom, zda nenastal čas tento zákaz zrušit.

Japonsko už velryby loví

Fakt, že iniciativa pochází právě z Tokia, není překvapivý; v médiích se ostatně už dnes často objevují fotografie kytovců ulovených Japonci. Země totiž má, společně s Norskem a Islandem, z dohody uzavřené roku 1986 výjimku. Velrybářské státy totiž se smlouvou souhlasily jen dočasně – uzavřely ji proto, aby se obnovily stavy ohrožených zvířat. Stále ale pokládají lov velryb za součást svých tradic, ekonomiky i kultury.

Japonsko proto využilo výjimku v pravidlech dohody, která umožňuje lov kytovců z vědeckých důvodů, a s tímto odůvodněním ročně uloví dvě stě až dvanáct set zvířat, a to včetně mláďat a březích samic. Norsko a Island zase uplatnily vůči zákazu výhradu, což úmluva umožňuje.

Tokijské úřady uvádějí, že loví velryby proto, aby tímto výzkumem dokázaly, že je současný lov pro populaci velryb udržitelný. „Pak argumentují, že pokud se budou zaměřovat na menší druhy velryb, tak to naopak posílí obnovu populace těch větších druhů,“ popsal pro ČT24 Jiří Mach, vedoucí oddělení mezinárodních úmluv ministerstva životního prostředí a komisař IWC za Českou republiku.

„Existují ale i další studie především ze západních zemí, které komerční lov velryb opustily už před třiceti až čtyřiceti lety. Tyto studie dochází samozřejmě k jiným výsledkům a jakýkoliv lov velryb je v podstatě riziko navíc oproti těm stávajícím hrozbám,“ dodal.

Kritici pak tvrdí, že Japonsko vědou jen zastírá fakt, že velryby loví kvůli spotřebě obyvatel. Velrybí maso se objevuje v japonských restauracích, z jeho prodeje je financován další výzkum stavu kytovců.

Udržitelný lov velryb?

Japonský záměr pro server BBC popsal Hideki Moronuki, hlavní vyjednávač za tuto zemi v Mezinárodní velrybářské komisi. Podle něj by Japonsko chtělo vrátit komisi k jejímu původnímu účelu – což je jak uchování velryb, tak jejich „udržitelný lov“.

V současné době jsou stavy velryb pečlivě monitorované, díky tomu mají vědci i vlády dostatek údajů o tom, jaké jsou jejich početní stavy. Mnoho druhů je stále ohrožených, ale například plejtváci malí, které Japonsko loví nejčastěji, ohrožení nejsou – v antarktických vodách jich žije přibližně půl milionu.

Japonsko v současné době Mezinárodní velrybářské komisi předsedá – a podle BBC navrhuje vznik komise k tématu udržitelnému velrybářství a hodlá nastavit udržitelné limity pro lov početných druhů velryb. A aby přesvědčilo státy s opačným návrhem, současně navrhuje vznik dalších rezervací pro velryby.

BBC tvrdí, že státy, které obnovu lovu odmítají, že se proti tomuto návrhu z Dálného východu spojí. V jejich čele stojí Austrálie, která japonským snahám čelí už řadu let; například roku 2014 napadla u Mezinárodního soudního dvora jeden z japonských výzkumných programů, v jehož rámci lov velryb probíhal.

Letos v únoru zástupce České republiky v komisi Jiří Mach uvedl, že Praha stojí na straně odpůrců lovu kytovců: „Jsme v té části ochranářských států, s tím i ČR k této mezinárodní úmluvě přistoupila.“

Jak účinný byl zákaz?

Zákaz velryb pomohl udržet naživu za třicet let několik milionů velryb. „Když bereme dobu od schválení moratoria, které vstoupilo v platnost před třicet lety, tak bylo od té doby vydáno povolení na necelých 11 000 velryb pro domorodý způsob lovu. Něco kolem 20 000 pro tzv. vědecké účely a výjimku má Norsko a Island; od roku 1986 ulovili kolem 25 000 kusů velryb,“ vysvětluje Mach.

„To znamená asi 50 000 kusů velryb dohromady s tím, že od první poloviny 20. století až do 80. let byly uloveny odhadem tři miliony velryb. To znamená, že díky moratoriu se eliminoval tlak na velrybí populace,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 3 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 4 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 7 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 9 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 11 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 21 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...