Jakou hudbu nejraději poslouchají děti v matčině děloze? Mozart rozdrtil Shakiru

Děti jsou schopné vnímat hudbu ještě před narozením, a to realtivně brzy. A už tehdy si začínají všímat rozdílů mezi žánry – různé druhy hudby u nich vyvolávají různé reakce.

Španělští vědci z Institut Marquès v Barceloně studovali, jaká hudba se nejvíc líbí dětem, které jsou ještě v těle matky. Výzkum měl za úkol zjistit, jaké podněty nejvíc fungují. Nejraději mají vážnou hudbu – naopak nejméně v oblibě měly popové melodie těch nejprodávanějších interpretů současnosti.

Tato studie nebyla úplně největší, vědci zkoumali pouhých 300 nenarozených dětí ve věku 18–38 týdnů. Větší množství si nemohli dovolit, výzkum byl totiž jak časově, tak po technické stránce značně náročný. Děti v tomto věku totiž ještě dostatečně dobře neslyší skrze břišní stěnu, takže vědci jim museli pouštět hudbu přímo „dovnitř“ – do těla matky.

Museli proto vymyslet speciální reproduktory, které je možné zasunout do matky a dítě pak může hudbu opravdu dobře vnímat. Každé z 300 dětí si tak vyslechlo 15 písní ze žánrů rock, vážná hudba, lidová hudba a pop.

Jak poznat, že dítě na hudbu reaguje? Vědci sledovali pohyby úst a jazyka dětí – v tomto věku jimi normálně téměř nepohybují. Když k tomu dojde, děti tak projevují radost nebo uspokojení.

Jak dopadly různé skladby?

Jaká hudba se líbí nenarozeným dětem?
Zdroj: Institut Marqués

Vědci také dětem pouštěli nahrávky lidského hlasu a hlasu Mickey Mouse – ukázalo se, že na myšáka Mickeyho reagovaly děti pozitivněji než na hlas dospělého, ale pořád méně kladně než na většinu písniček.

„Hudba je velmi starodávná forma komunikace mezi lidmi – vyjadřování se zvuky, gesty a pohybem je mnohem starší než řeč,“ uvedla autorka práce Marisa López-Teijónová. „První jazyky byly zřejmě více hudební než slovní – a v podstatě je to tak částečně doposud. S dětmi třeba stále instinktivně mluvíme vyšším hlasem; děti takové tóny lépe vnímají.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
před 17 hhodinami

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
před 20 hhodinami

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
před 21 hhodinami

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
včera v 07:27
Načítání...