Jakou hudbu nejraději poslouchají děti v matčině děloze? Mozart rozdrtil Shakiru

Děti jsou schopné vnímat hudbu ještě před narozením, a to realtivně brzy. A už tehdy si začínají všímat rozdílů mezi žánry – různé druhy hudby u nich vyvolávají různé reakce.

Španělští vědci z Institut Marquès v Barceloně studovali, jaká hudba se nejvíc líbí dětem, které jsou ještě v těle matky. Výzkum měl za úkol zjistit, jaké podněty nejvíc fungují. Nejraději mají vážnou hudbu – naopak nejméně v oblibě měly popové melodie těch nejprodávanějších interpretů současnosti.

Tato studie nebyla úplně největší, vědci zkoumali pouhých 300 nenarozených dětí ve věku 18–38 týdnů. Větší množství si nemohli dovolit, výzkum byl totiž jak časově, tak po technické stránce značně náročný. Děti v tomto věku totiž ještě dostatečně dobře neslyší skrze břišní stěnu, takže vědci jim museli pouštět hudbu přímo „dovnitř“ – do těla matky.

Museli proto vymyslet speciální reproduktory, které je možné zasunout do matky a dítě pak může hudbu opravdu dobře vnímat. Každé z 300 dětí si tak vyslechlo 15 písní ze žánrů rock, vážná hudba, lidová hudba a pop.

Jak poznat, že dítě na hudbu reaguje? Vědci sledovali pohyby úst a jazyka dětí – v tomto věku jimi normálně téměř nepohybují. Když k tomu dojde, děti tak projevují radost nebo uspokojení.

Jak dopadly různé skladby?

Jaká hudba se líbí nenarozeným dětem?
Zdroj: Institut Marqués

Vědci také dětem pouštěli nahrávky lidského hlasu a hlasu Mickey Mouse – ukázalo se, že na myšáka Mickeyho reagovaly děti pozitivněji než na hlas dospělého, ale pořád méně kladně než na většinu písniček.

„Hudba je velmi starodávná forma komunikace mezi lidmi – vyjadřování se zvuky, gesty a pohybem je mnohem starší než řeč,“ uvedla autorka práce Marisa López-Teijónová. „První jazyky byly zřejmě více hudební než slovní – a v podstatě je to tak částečně doposud. S dětmi třeba stále instinktivně mluvíme vyšším hlasem; děti takové tóny lépe vnímají.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 9 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 12 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...