Infekční rakovina obličeje likviduje tasmánské čerty. Vědci poprvé uspěli s léčbou

Ďábel medvědovitý je robustní zvíře s velmi špatnou povahou – a ještě horším osudem. Již řadu let tento australský vačnatec trpí epidemií infekční rakoviny, ale lék se zatím hledal marně.

Mezinárodní vědecký tým oznámil, že po šestiletém výzkumu se podařilo vyléčit ďábla medvědovitého z rakoviny tváře. Zabrala imunoterapie.

Ďáblové medvědovití jsou poměrně agresivní zvířata, zejména vůči vlastnímu druhu. Když se dva samci potkají, často to skončí vzájemným soubojem. Při něm se zvířata koušou – a právě slinami se infekční rakovina přenáší. Na člověka se rakovina tímto způsobem nepřenáší. Nakaženým ďáblům se pak tvoří nádory na tlamě, krku i tváři a po několika měsících umírají ve velkých bolestech.

Poprvé vědci tuto chorobu u ďáblů medvědovitých diagnostikovali těsně před rokem 2000, od té doby připravila o život asi tři čtvrtiny těchto tvorů. Není úplně jasné, proč se choroba tak rozšířila.

Australští a tasmánští lékaři použili imunoterapii pro experimentální léčbu zvířete s nádory velkými jako golfové míčky. Pak pozorovali, jak se tumory zmenšují a nakonec mizí. Celý léčebný proces až do úplného uzdravení zvířete trval asi tři měsíce. „Pro nás je to jako zvolat Heuréka,“ uvedl profesor Greg Woods. „Je to poprvé, co můžeme říci, že imunoterapie potlačila nádor.“

Jak pomůže imunoterapie?

Imunoterapie je velmi rozsáhlá oblast léčby, která zahrnuje veškeré léčebné postupy, které využívají přirozené imunitní mechanismy, směřující k aktivaci protinádorové imunity. Zatím jde o metodu spíše experimentální, byť s velkým potenciálem. Hlavní příčinou neúspěchu je to, že imunitní systém jen špatně rozeznává nádorové buňky od vlastních zdravých buněk.

Práce vznikala ve spolupráci desítek vědců; museli pochopit, jak přesně funguje imunitní systém těchto zvířat a současně vytvořit vakcínu. Prvním a zdaleka nejdůležitějším krokem se pro výzkumníky stal objev z roku 2015, kdy se ukázalo, že ďáblův imunitní systém je schopný vytvářet imunitní reakci proti rakovině tváře.

Právě na vývoj vakcíny se nyní vědecký tým soustředí. Podle posledních závěrů by to mělo být možné. Experti se budou snažit, aby se imunitní buňky ďáblů dokázaly vybudit v boji proti nádorům.

Výzkum vyšel v odborném časopise Scientific Reports.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
před 1 hhodinou

Minutu po minutěArtemis II odstartovala na cestu k Měsíci

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala na cestu kolem Měsíce. Česká televize start rakety vysílala živě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 14 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 16 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 17 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 23 hhodinami

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026
Načítání...